pan Hnědý

Námět, který by zasluhoval Cuarónovu optiku. Jeden mrazivý okamžik (záběr nad mraky na bouři) na celovečerní survival snímek, je bohužel málo. Vztahy, emoce, všechno funguje - zejména díky Keira Knightley, která je opět výjimečná, ale spousta postav nedostává příliš prostoru. Film, který nemá smysl vidět jinde než na velkém plátně.

Erotická slast. První dvouminutová dávka zobrazuje perfektní flicker efekty vyzařující Alshaibiho optiku v plné kráse. Další dávka lsd tentokrát nezná kamera zemskou přitažlivost, tak jak to máme u Noého pod očním víčkem rádi. Poslední dávka je už Noého skrývající osobitost. Hudba je vedená k divákovi takovým způsobem, že se ocitá v transu.

Dotyk Sorrentina, párty La Grande Bellezza!

Mindfuck, který nikdy nezemře. Experimentál z jiného světa.

Pro svůj žánr něco jako Texas Chain Saw Massacre pro exploitation.

Účinný, zlý a intenzivní thriller, který na první zhlédnutí diváka prohlubuje do temného světa. Atmosféra, extrém vymítání se tu podávají s krásně silným odstupem, divák je sice připravený, ale těžko bude dýchat. Derrickson svůj vrchol ve své kariéře (Exorcism of Emily Rose) sice nepřekonal, ale pořád je ve svém oboru výjimečný.

Málo úderný, velice těžko uchopitelný post-apokalyptický film. Sice depresivní, ale vše vyšumí do prázdna už v závěrečných titulcích. Bez hrdiny, bez zachránce, bez úkrytu - svět bez lidskosti. První dvacetiminutovka za 5*, bohužel čekal jsem, že útěk bude delší, kdy divák by nestíhal dýchat. Vedle 28 Days Later..., Stake Land vypadá Road áčkově, ale i tak se budu raději vracet k těmto agresivnějším flickům.

Nejde o čisté peklo Sedmého kontinentu, ale rozhodně běžnému divákovi 71 fragmentů nevytvoří úsměv na tváři. Rozhodně nečekejte tak silnou látku jako v debutu Hanekeho. Michael zde taky perfektně zobrazuje bulvární hyenismus, totální masakr (SPOILER: v bance) a smrt běžného člověka zobrazí na pár okamžiků, ale světovou celebritu vydáme v nočních zprávách každý den, desítky minut.

Předvídatelná poita (díky Chan-wook Parkova originálu) nezasáhne diváka tak dostatečně silně. Spike Lee je skvělý tvůrce, má cit ke své myšlence, přístup k divákovi, k napětí (25.hodina, Spojenec), k akci do detailu, ale ten americký chtíč diváka rozervat na malé kousky je příliš okatý. Remake měl dostat Quentin Tarantino, ne Spike Lee.

Pro mé oči, mé pocity, můj filmový zážitek - Trierův průměr. Zatím, co debut a první evropská trilogie jsou přístupné k běžnému divákovi, s trochou psychologickými otázkami nad dotykem Trierova démonismu, po úspěchu (Království, Idioti) už stoupá Trierova bizarnost, depresivnost, atmosféra stoupá na maximum. A nové filmy Triera (Antikrist, Nymfomanka - hlavně 2.část) už je procházka peklem. Filmy, které zaráží dech a nedají spát.