pan Hnědý

Kowalski deformuje vnímání. Jeho sekvence flicker efektů mě odrovnávají stejně jako u Petera Tscherkasskyho.

Frans Zwartjes vytváří drsnou estetiku. Nádhernou ručně snímanou, skvěle nasvícenou, barvami po tváři (depresivně) vytvářenou atmosféru expresionismu.

Experimentální meditace obrazu a zvuku. Nádherné kompozice, jedinečná optika hypnotizuje diváka, který vchází do lucidního snění. Music by Liz Harris geniální - is so beautiful. Paul Clipson tvoří svým obrazem snový dotek, který je propojený s ambient zvukem. Deformace. Tma. Snění. Oči zavřené, vědomí doširoka otevřené.

Hypnotická očista. Podmanivá hudba.

Nádherné ponoření do světa Billa Morrisona a jeho úchvatných záběrů a podmanivé hudby, která mě odvrací od reality. Lost Avenues považuji za jeho nejlepší krátkometrážní počin.

Hypnotism. Dotyk deformace.

Sen Betty k modrému klíči? Izabella mi jde pod kůži. Snová, vizuální látka prošitá hluboko nad naše vnímání.

Izabella Pruska-Oldenhof vytváří geniální práci s obrazem a záblesků barev, které nádherně hypnotizují. Zvukový podklad pod hladinou - nadpozemský.

Tak syrový, tak důmyslný na divákovu mysl, tak dráždivě úchylný a zároveň působivý Fliegauf.

Deformace podvědomí. Temnota, která bude ve mě kolovat i ve spánku.