zette

Zajimavy a celkem originalni namet. Takovy ocistny film k valce v byvale Jugoslavii. Diky komentarum cikana Djura, ktery divaka provazi celym snimkem, nechybi ve filmu vtip a nadhled, i kdyz jeho myslenky jsou pravdive a trefne. Konec se povedl a je ozdobou celeho filmu, vedle hezke Nady Sargin. Sympaticke hlavni postavy a dobry pribeh. Minimalne u nas bude Vinko Bresan asi nejznamejsim chorvatskym reziserem, videl jsem tri jeho filmy a kazdy me dokazal zaujmout.

Nejvetsi devizou filmu je scenar, podle knizni predlohy R. L. Stevensona. Vubec se nedivim, ze se diky teto predloze toci filmy jiz vice nez sto let. Fredric March podal velmi dobry herecky vykon, hlavne v podani pana Hydea. Pochvalu zaslouzi i kamera a masky. Filmova klasika.

Film, ktery vedle aktualniho tematu te doby, tezi zejmena z krasne hudby, libive kamery a z makedonske lokality. Jako nejlepsi hodnotim prvni povidku, nejslabsi pak tu druhou z Londyna. Pro ceskeho divaka je urcite zajimave videt debutujici Labinu Mitevskou, ktera zaujala v ceskem filmu Samotari. Manchevskeho prvotina byla velmi uspesna, skoda, ze na svuj debut nenavazal...

Zacatek filmu, ktery se odehrava v Transylvanii je vyborny, bohuzel v Londyne ztraci Dracula pudu pod nohama a atmosfera se ztrati jako para nad hrncem. Dej mi prijde moc utahany, temer bez akce. Myslim, ze v te dobe vznikla rada lepsich hororu. I tak si Dracula nesmazatelne nasel misto v dejinach svetove kinematografie.

Socialni dramata bratri Dardennu mam rad a namet tohoto filmu me velmi zaujal. Chtel jsem tento film navstivit v kine, bohuzel se promitalo vzdy, kdyz jsem byl v praci a me rocni premie byly mene jistejsi nez u Sandrinych spolupracovniku:-). Musim rict, ze me film trochu zklamal, cekal jsem vice. Dialogy byly mdle, film nemel jediny skutecne vyrazny moment a scena s predavkovanim byla taky zbytecna. Cotillard jako vzdy vyborna, kvuli ni ale nebudu film tahat z prumeru.

Misty neskutecne desivy a ohavny film, ktery jde temer od zacatku rovnou na vec. Ne tedy tak vrazdenim jako stisnenou atmosferou a pocitem uzkosti. Ve svem zanru se jedna o spickovy film. Krome silene rodiny za nejvetsi klad filmu hodnotim zvuk, ten byl genialni a zaslouzil by Oscara.

Pravda, scenar neni uplne dokonaly a Imhotep se v soucasnosti pohybuje, jako by se v te dobe narodil. Tajemna atmosfera, uzasny Boris Karloff v roli mumie, masky a namet delaji z tohoto filmu nesmrtelny pocin. Slusna podivana i dnes, je az s podivem, kolik hororovych a mysterioznich filmu zacatkem 30. let vzniklo...

Konecne jsem se od roku 2012 dockal ceskeho filmu (Ve stinu), kteremu mohu dat plny pocet hvezdicek. Pribeh dvou bratru, kteri maji vice spolecneho nez si mysli, nebo by chteli mit. Samozrejme, primarne je film zamereny na herecky galakoncert bratri Hadku, kde predevsim Krystof exceluje (pravda, jeho role nabizi vetsi herecky potencial), oba timto filmem ale vyrostli a pravem patri momentalne mezi nase nejobsazovanejsi herce. Zdarily je i vyber hercu ve vedlejsich rolich, kde nezklame nikdo, ani v te nejmensi roli. Prusinovsky je vice nez schopny reziser a vzhledem k veku v nem citim velkou nadeji pro cesky film, drzim palce! Hodne dobre natoceno, skvely soundtrack. Film se mi libil ve vsech smerech (snad az na ty pakovky na zadech), co vsak ocenuji nejvice, jsou vyborne dialogy, ktere jsou neskutecne trefne a pusobi realisticky. Ac je teprve zacatek roku, Kobry a uzovky nasadily latku naseho filmu tak vysoko, ze se "bojim", ze minimalne v roce 2015 nebude prekrocena. Videno v ostravskem Cinestaru.

Zajimavy namet, celkem dobre zpracovany, sluselo by ovsem film prostrihat, zbytecne dlouhy a misty deji dochazi dech. Osobne moc nemusim filmy, kde je velmi tenka hranice mezi dramatem a komedii, zde mi to ale tolik nevadilo, nebot se britskemu humoru pramalo smeji. Vetsina postav celkem sympatickych, coz vzhledem k nametu dokaze prekvapit. Herecke vykony nijak mimoradne, ale dobre, nejvice se mi libil Paddy Considine.

Po celkem vyrazne iranske filmove stope, ma evropsky divak opet prilezitost videt film z muslimske tvorby Blizkeho vychodu. A zase ma film spolecneho jmenovatele, tedy dite, ktere po necem touzi... Za sebe musim rict, ze me toto tema umi dojmout, zvlast, kdyz v nasich podminkach maji temer vsechny deti vseho plnou prdel a stejne si toho nevazi. Jedine, co bych filmu vytkl, je, ze jsem mel pocit, sice lehke a velmi decentni, presto kritice systemu v Saudske Arabii. Film mi v kazdem detailu prisel strasne zajimavy i pres fakt, ze mi temer vsechny realie byly zname. Film ma atmosferu a ja z televize nespustil oci. I kdyz herci maji minimalni zkusenosti s filmem, tak podali presvedcive vykony. Reem Abdullah pekna baba, ale prekvapilo me, ze je teprve rocnik 87...