P. J. D.

Příběh má zcela jasnou linku, kterou však divák musí pozorně vnímat. Nejedná se o klasické posouvání v ději akce – dialog – akce a podobně. Jedná se spíše o vizuální symfonii, jaká je doplněna skutečnou symfonií (nyní již sonickou). Hudba je zde zajímavě zakomponována a scénář dokazuje, že film nepotřebuje příliš dialogu na to, aby mohl dobře fungovat. Přesto je tu pár problémů, které snímek znesnadňují pochopit. Především není určen pro každého a to nejenom tím, že v něm Kubrick zanechal svůj typický podpis, jaký zanechává i u svých dalších filmů. Spíše proto, že působí alegoricky až téměř kubistickým dojmem. Ne každý ho je tak schopen pochopit a pro podrobnější rozbor je tak třeba znát i dané reálie (autorův přístup, myšlenka poselství sdělovaného divákovi, zpracování předlohy a filmu, důvody a podněty vedoucí k tomuto atd.). A to je právě kámen úrazu. Takhle bohužel snímek dost ztrácí a divák nemá příliš chuť se na něj opětovně podívat, namáhat hlavu a podle pečlivé analýzy (např. sémiotiky) zjišťovat, jak se věci mají – zkrátka něco jako Guernica od Picassa. Film je revoluční a to v každém směru (tedy nejen technologicky), ale jak říkám – je třeba k němu přistupovat opatrně. Jinak to totiž může ve výsledku dopadnout tak, že si neznalý divák bude říkat „Co, že to sakra viděl“.

Zpočátku jsem k filmu přistupoval poněkud nedůvěřivě. Myslel jsem si, že půjde o obdobnou průměrnou tuctovku, kde jsou děti v hlavních rolích a kde představují nikým neohrožené hrdiny, jací můžou zvládnout veškeré nesnáze s prstem v nose (alla tzv. „dětští Rambové“) – ať už jde o dětské špióny, vojáky, policajty a obdobné nesmysly. Jsem velice rád, že tento snímek nepatří k těm brakům, jaké se dosud natočily a co víc, jsem rád, že jsem se mýlil! Film je totiž dost dobře natočený. Děti nepůsobí nijak přehnaně, jejich chování je odpovídající jejich věků, situace na základně je vedená téže znamenitě a z režisérského hlediska tak nemám nic k vytknutí (trošku mi to připomíná Battlestar Galacticu, Star-gate…). Neznám sice původní knižní předlohu, avšak scénář by se dozajista sám o sobě dal vydat i jako samostatná kniha a možná, že by i posbíral nějaké to ocenění, neboť je (co jsem měl možnost vidět) dost čtivý a chytlavý - plynule jede z bodu A do bodu B (žádné hloupé odbočky, matoucí schémata a přehršel nesmyslných postav a zvratů jaké vidíme např. u nového Kapitána Ameriky: Občanské války). Hudba má spíše podpůrnou funkci, ale i přesto se v ní dá najít pár skladeb, co mohou působit i jako samostatné složky sami o sobě a pokud si je někdo pustí jen tak (bez jakéhokoliv obeznámení o původu, snímku, žánru apod.) jistě na něj i takto budou působit dobře a uceleně. Na snímku jsem dlouho hledal chybu a tu jsem bohužel našel v určitém klišé, jaké se stále opakují u všech možných snímků. Z otloukánka se stane hrdina či proti němu stojí ti, co mu to prostě nepřejí a naopak chtějí býti těmi opěvovanými oni, (např. to bylo i ve Star Wars, Pán prstenů…). Avšak kazí toto výsledný dojem? Nemyslím si. Hádám, že takovéto prvky se objevují a budou i nadále objevovat, neboť jsou zkrátka základem většiny takto laděných příběhů. Film navíc u mě vytáhl oním závěrem, který byl (když už nic jiného) alespoň trochu originálním (i když o tom by se možná dalo polemizovat vzhledem k filmům jako Bitva o planetu Terra, Avatar aspol.) koncem. Prozatím dávám 4 hvězdičky (pro vyšší/nižší hodnocení bych se na snímek musel podívat znova).

Zpočátku tento internetový počin může diváka zaujmout. Nejspíše si bude říkat, že „co to sakra je“ a možná, že si i na styl seriálu postupně zvykne. Pakliže se příběh rozvíjí a má smysl, pak je to i snesitelné. Problém začíná ve chvíli, kdy tvůrci nevědí, jak dál, a proto si začnou vymýšlet nehorázné hlouposti. I s průměrnými (a někdy i podprůměrnými) hereckými výkony, žádným (či bídným) hudebním doprovodem, poněkud laxními rekvizitami (až na dům a obchod nic moc), a čím dál tím horšící se režií i scénáři (bez jakéhokoli smyslu, poselství…) mi nezbývá dát jiné hodnocení, než dvě hvězdičky. Občas jsem si i říkal, zda si to ale nezaslouží dostat odpad, protože u této satiry je to těžké rozhodnout (posuďte sami).

Snímek mi v určitém směru zpracování připomíná cenami ověnčeného Birdmana. Ačkoliv se spíše než hraný film tváří jako dokument, o to více podkresluje danou povahu, ale i účel samotného sdělení – tedy myšlenku, jíž divákovi přináší. Tou v žádném případě není glorifikace onoho diktátora, jeho skutků a jeho politické strany i působení (něco takového by navíc bylo odporné a zvrácené). Částečně se jedná o parodii, avšak spíš než to zde lze vypozorovat určité upozorňování na fakt a podmínky, jaké vedli k tomu, že umožnili vzestup Německé říše a jejího tyrana v jejím čele. Na fakt, který i přes opakující se podmínky v mnoha hlediscích bohužel nabírá směru ne příliš líbivého – tedy toho, že lidé se z minulosti nechtějí poučit. Pochopitelně zde mluvím o imigrantech, na něž se nahlíží (některými lidmi) ba přímo démonicky. Dá se tedy v kostce říci, že scénář z hlediska sdělení myšlenky vcelku obstál – dobře situoval, parodoval, ale i upozornil na současnou (ale i minulou) politickou scénu a krizi současnosti. Co se týče příběhu, pak ten je napsán docela dobře. Postavy jsou různorodé a dokáží každé svým způsobem zaujmout. Nápad s filmem ve filmu a knihou jako následným filmem, vítám, neboť tak přímo, jasně a jednoznačně upozorňuje na ono zrcadlení, které vidíme od začátku až do konce (což je i ona souvislost s dříve zmíněným Birdmanem). Avšak co režie? Zde trochu pokulhává. Místy jsou scény na sebe napojeny poněkud nešikovně – takového pocitu lze získat předně ve druhé části snímku. Příběh tak postupujeme někdy nuceně a někdy si člověk musí i věci domýšlet (nejedná se o nic velkého, ale výsledný dojem to kazí). Chápu, že se snaží tvářit trochu jako dokument (či televizní reportáž, chceme-li to chápat jako další pokus tvůrců o zrcadlení), ale někdy to dost vadí – zkrátka člověk se prostě začne i nudit. Herecké obsazení není zase tak špatné, ale občas mám pocit, že vyjádřené rozpoložení postav je málo emotivní (a že je takových scén požehnaně – např. cesta autem, kdy je rozebírána dívka mladého režiséra, přiškrcený smích vůdce z podařeného vtipu apod.), avšak z toho viním spíše režiséra. Film jako takový není špatný, avšak podíval bych se na něj znova? Asi ne. Zkrátka, ačkoliv je v něm i dost vtipu, je v něm i dost nudy. Pro plný počet hvězdiček by potřeboval ubrat trochu z té vážnosti, nepředpokládat, že divák je úplný hlupák, co myšlenku/sdělení nepochopí a zkusit jej trochu víc oživit/z-akčnit, tak jako tomu bylo u Borata, jež byl téže laděn coby dokument, avšak přesto i tak byl hraným filmem. Snímku dávám čtyři hvězdičky, protože si je určitě zaslouží. Dozajista není jenom nějakým průměrným filmem – takových se natočí za rok plno. Ale takovýto? Na něco takového by si asi každý netroufl – už jenom kvůli špatné a odsouzeníhodné minulosti.

Dokument má bezpochyby jakési sdělení a myšlenku. Ta je však z pouhého sledování poněkud obtížnější na pochopení. Pakliže by si člověk nepřečetl popis přímo k tomuto dokumentu, byl by hozen jako neplavec do širého oceánu. Dokumentu chybí určitá narace. Vypravěč by tu bodl jako sůl. Alespoň jakési krátké textové informace, či úvody, které by mnohé předem objasnili. Avšak nic. Problém jsem měl i u ozvučení. Jak v televizi, tak i při pokusu sledovat na internetu. Hudební podkres by tu bodl téže, avšak nemyslím si, že by byl čímsi naprosto nezbytným. Také mi tu chybělo jakési srovnání, či snímky toho, jak to v dané škole vypadalo předtím – alespoň z fotek. Cílená a finální podoba po rekonstrukci však na tom téže nebyla o moc lépe, neboť se zachytilo jen pramálo. Tyto informace jsou přitom pro onen dokument klíčové, neboť o to v něm přeci šlo. Ač byly zachyceny podmínky, ale i určité pasáže oprav, pro výsledný dojem to bylo poněkud málo. Divák si sice obrázek o daném prostředí udělá, avšak tím to končí. Hádám, že dokument samotný asi vznikal jako vedlejší produkt a jako cosi nízkonákladového. Nicméně i za málo peněz se dá natočit mnohem a mnohem více (a především i daleko lépe). Takhle za 3 hvězdičky.

Zpočátku kvalita, dnes si tím už tak jistý nejsem (jen kvantita?). Show jede podle stejného scénáře a časem se stává čím dál tím víc monotónní. Což o to. Zpočátku vtipy a glosy moderátora nebyly tak provařené, avšak časem sklouzl až k trapnosti (možná ne záměrem) a některé rozhovory jsou tak v tomto pořadu vcelku (bohužel) nudné. Jako vyplnění večerní mezery, kdy není na co koukat, to obstojí. Obávám se ale, že v porovnání s americkými protějšky má tato show poněkud patrné nedostatky. Tři z pěti.

Seriál rozhodně není špatný. Podívám-li se na anime jako celkově, řadí se k lepší sortě (je lepší než totální odpad v podobě bakugan a beyblade a je lepší než s přimhouřením průměrný Naruto: Shippūden). Příběh má rozhodně zajímavý a i zajímavě propojený. Vše na sebe hezky navazuje a odkazuje i na budoucí, či minulé (retrospektivní) události. Každopádně má v tomto ohledu ale i tendenci zacházet do zbytečných detailů, či případně rozvíjet děj tam, kde spíše není potřeba. Hudba je zde spíše upozaděna, a ač opening a oba endingy jsou docela dobré, v průběhu seriálu se zase tolik sama o sobě nerozvine – slouží jako jakési podkreslení dané situace (ovšem kvůli své omezenosti ve variaci časem i omrzí – tedy po 74 epizodách). Líbí se mi, že se (pro děj důležité) postavy postupně rozvíjí. Že nejsou stejné na konci, jako byly na začátku. Že se buď jejich smýšlení zcela změnilo, či alespoň částečně pokřivilo. Co mě však vyloženě vytáčí je otevřený konec, kdy si divák musí nutně otázku, jak to vlastně skončí (rozhodne se Johan cosi podniknout, nebo je prázdná postel a otevřené okno symbolem čehosi jiného? A pakliže má příběh dále pokračovat, proč se tak nestalo, byť třeba jen jedním dílem?). Dále je nutné vytknout chyby, kterých se dopustili japonští tvůrci vyloženě z nedostatečné znalosti evropské (hlavně německé a české) kultury. Nemám tak ani na mysli úsměvnou výslovnost češtiny (chápu, že ji Japonci úplně neovládají, protože to není jejich primární jazyk), jako spíše chování samotných aktéru. Někteří se totiž chovají… (vyhnuli se označení prapodivně a dá se říci, že i vyloženě úsměvně, či hůře jako případy pro psychiatrickou léčebnu) no když budu mírný, pak divně. Celkově se jedná rozhodně o zajímavý počin. Na pět hvězdiček to ale není (není to perfektní jako Death Note, nebo Cowboy Bebop) a na průměrné tři téže ne (to bych celý počin dost shodil). Čtyři hvězdičky jsou tak jasnou volbou.

Hlavní příběh sám o sobě by nebyl špatný (byl by - pokud by se nezpackal - alespoň průměrně zpracovaným klišé, nikoli jen zpackaným mizerně zpracovaným klišé), pokud by to ale nemělo jeden háček. A ne ledajaký. Přesněji řečeno, až nechutně nakupené omáčky, jaká film dělala hutným a těžko stravitelným. Zbytečné odbočky, které se „snažili“ do děje zatáhnout všechny super-hrdiny (i toho otravného a trapného nového Spidermana), působili až laciným dojmem. Už jsem si zvykl na tu předvídatelnou a nikterak tedy zvratovou linii příběhu. Jenomže tady se pomalu nedalo ani poznat to, co snímek chtěl předně říci. Již od začátku se tváří nejasně, skáče od jednoho ke druhému, od bodu A si klidně skočí až k bodu O (neřeknu třeba jen k C, nebo D – kdo viděl snímek, jistě chápe). Ovšem tady nejde z tohoto vinit pouze zpackanou režii, která to všechno měla ukočírovat. Předně je třeba vinit scénáristy (kteří si mysleli, jak bůh-ví-jak neudělají tím vším snímek nadupaný, ale bohužel jej učinili ve výsledku přehlceným a matečným), ale i samotný Marvel (Disney – chcete-li – který si svou politikou v tomto superhrdinském univerzu a snahou o propojenost zavařila sama). Dlouho jsem se rozmýšlel, zda snímku dát alespoň ty tři hvězdičky. Nakonec však musím říci, že ani to si nezaslouží, proto jak už jsem několikrát zmínil, je to učiněný chaos. A ani speciální filmové efekty, hudba, kamera, nebo i práce kostymérů a maskérů (ta byla průměrná u takovéhoto snímku takovýchto nákladů) to nedokáží nikterak zachránit. Co víc, výkony (některého hereckého angažmá) stály za pendrek. Dávám dvě hvězdičky a v tomto případě jsem si jist, že ani další opakovaná shlédnutí snímku (pokud bohužel-kdy nastanou) nedokáží mé rozhodnutí, ale i to, co jsem napsal, jakkoliv vyvrátit.

Vcelku zábavný a poměrně i originální snímek, který může fungovat skvěle jako umělecký zážitek, tak i oddechový snímek v jednom. Musím říci, že ačkoliv herecké výkony Willa Ferrella nejsou vůbec špatné, hlavní prim tu hraje scénář, který je dost dobře (ale i zajímavě) zpracovaný, neboť boří mnohé stereotypy a docela inteligentním humorem si střílí z jakýchsi autorských (potažmo) tvůrčích rolí spisovatelů, scénáristů a mnohých jiných, co pracují s textem se záměrem odvyprávět jakýsi příběh. Za mě tedy 5 hvězdiček, ačkoliv občas může snímek na úkor jakési „romantičnosti“ i nudit.

Takže asi takhle. Nemůžu říci, že by se kvalitou jednalo o něco lepšího, než vyprodukovává konkurence. Popravdě jsem byl docela na vážkách, zda tomuto seriálu nedat o něco slabší hodnocení, než jsem dal u Arrow, který se podle mne docela vyvedl (alespoň v počátečních sériích). Seriál přesto táhne. Přesto nemohu ale souhlasit s tím, že by byl zcela bezchybný a tím pádem i na pět hvězdiček. Má své mouchy. Občas nudí, občas nedává příliš smysl a občas si člověk říká, že tuhle a tamtu pasáž mohli klidně vynechat, protože pro příběh není důležitá, či jej nijak neposouvá a nevysvětluje. Přesto vše, ale seriál táhne (jak už jsem řekl). Režie je vcelku obstojná, scénář i snesitelný. Ovšem kaskadérské kousky by mohli přeci jen přitvrdit, protože jsem už viděl lepší (tyhle se kvalitou mohli rovnat těm z přelomu století) – například u zmíněného Arrow (edit.: v druhé sérii přeci jen přidali, ale scénář je hlavní a dá se říci, že je přeci jen velmi průměrným). Ale jak říkám, není to zase tak špatné. Chvílemi jsem sice přemýšlel o tom, že dám jen 3 hvězdičky (protože seriál má tendenci spadat k průměrnosti), ale ve výsledku dávám za 4, protože to jako celek docela dobře drží a funguje.