Obľúbené filmy (10)
Tenká červená čiara (1998)
Nejlepší film všech dob. Teda pro mě.
Jurský park (1993)
Mix opravdového filmového umění a popcornové podívané. Dokonalý film a neopakovatelný zážitek.
Blok 99 (2017)
Zplozenec artu a grindu, který kašle na všechny trendy. Vypadá hnusně, ale je zatraceně cool. Tváří se drsně, ale je to v podstatě romantik. Pacifista s bouchačkou za opaskem. Vegetarián s kýtou v hubě. Vrah se svědomím. Vince Vaughn s Oscarem. Citlivý romantický film plný násilí a krve. Pro mě největší filmová událost roku 2017.
Prepadovka 2 (2014)
Evans tentokrát narubanou mlátičku narouboval Volavkou. Celé je to jiné než jednička, to je handicap i vítaná změna zároveň. První díl byl něco neopakovatelného a díky bohu, že Evans to pochopil a nesnažil se vykrádat sám sebe. Tohle je spíše gangsterské drama proložené naprosto dokonalými akčními scénami, které vyráží dech.
Apokalypsa (1979)
Film vybroušený jako diamant. Coppola postupně dávkuje atmosféru strachu a nejistoty symbolickou cestou proti proudu řeky. Ve filmu je opravdu málo racionálně smýšlejících postav a postupem času jich neustále ubývá. Líbí se mi scéna, kdy důstojníci pouští Martinu Sheenovi záznam s hlasem Marlona Branda. Jde o chytrý tah jak navodit pocit strachu a povzbudit diváka, aby vydržel až do konce filmu a počkal si na Branda v celé své "kráse". Jeho postava je dokonale napsaná a každé jeho slovo mě doslova přikovalo k filmu. Samozřejmě je zde spousta zajímavých postav a událostí, ale všechny se sbíhají a vyúsťují v Brandově promluvě o hrůze. Nevím proč, ale film ve mně vyvolal vzpomínku na Tenkou červenou linii. Oba dva se vyznačují určitou fascinací přírodou. Zatímco Malick v "linii" nacházel v přírodě klid a vysvobození z nesmyslnosti lidského počínání, Coppola používá cestu do hloubi pralesa jako metaforu cesty do záhuby. Příroda je zde nelítostná, má až hororové vzezření a skvěle doplňuje pocit neustále se stupňujícího šílenství, které obklopuje hlavního hrdinu, excelentně ztvárněného Martinem Sheenem.
Satanské tango (1994)
Mimořádně působivý snímek, který uchvacuje nádhernými obrazy a dokonalým vykreslením pochmurné a depresivní atmosféry. Jeho délka je jeho největší výhodou, protože má dostatek prostoru k vtažení diváka do děje a prostředí. Za zmínku stojí i krásná hudba, která je stejně hypnotická jako obrazová složka. Dějově velice prostý film, který však sází na jinou kartu. Tarr naprosto geniálně pracuje s filmovým časem a hudební složkou, která snímek povyšuje na nádhernou poetickou jízdu, která je sice pomalejší než šnek, ale pokud přijmete pravidla hry, bohatě se Vám odmění.
Votrelec 2 (1986)
Lost Highway (1997)
Tvárou v tvár (1997)
Absolutně zásadní akční, šílená, našlapaná, brutální, divoká, rozjetá pecka všech pecek. Rozhodně však nejde o bezmyšlenkovitou řežbu. Snímek je prosycen humorem i melodramatickými výlevy. To vše je však dokonale vyvážené. John Woo předvedl skutečně divoký akční balet a solí a solí. Nechybí holubice, střelba obou ruč a několik svěžích nápadů. Tenhle film má zkrátka koule.
Sunshine (2007)
Krásný film plný nádherné hudby, skvělých herců a intenzivních scén. Danny Boyle dokázal vybalancovat epickou scifárnu, drsný horor a dojemný lidský film plný naděje. Neskutečnej nářez.