Sekel

Vyborna komorni televizni inscenace, jejiz nejvetsi devizou je skvele napsany scenar J.S. Kupky, pojednavajici o generalu Aloisi Eliasovi, hrdinovi odboje a popravenem predsedovi protektoratni vlady ztvarnenem Ludkem Munzarem o jeho zene (Hlavacova) a o jeho konspirativnim boji s nemci (Vladimir Brabec, jako protektor a skvely Frantisek Nemec jako Gruppenfuhrer SS Steiner) a vnitrnim boji za to co je spravne a jak moc si lze hrat na nemeckeho poddaneho, aniz by se tato hra stala skutecnosti.

Roztahle, pomalu postradajici kouzlo, trikove onanisticke a scenaristicky nezvladnute. Nejhorsi dil trilogie z nejz je patrne stejne jako z pokracovani Matrixu, uporna snaha vymackat z rozjeteho vzorce vice penez a v niz se velmi rychle ztraci z kazdym dilem kvalita o 20 procent.

Hloupounky pribeh, ktery je ovsem jen takrka nepodstatnym vesakem k obaleni akcnimi scenami, pusobicimi ve sve opravdovosti a realisticnosti temer osvezujicim dojmem a filmu bude odpusteno vse ostatni. Parkur vykony jsou bezchybne, stejne jako choreografie bitek, jiste ne nahodou pripominajici kvalitni rucni praci z thajskeho tymu Tonyho Jaa.

Nejlepsi film Paula Verhoevena a nejlepsi film co jsem letos (2007) videl. Genialni vykon Carice Van Houten je neco nezapomenutelneho, pro svoji zenskou prirozenost a pomstychtivou silu. Reziser dokazal pouzit svoje oblibene namety, nasili a erotiku, v dostatecne verohodnem prostredi a podobne jako Michalek v Je treba zabit Sekala vytvoril zavery, ze nikdo neni cernobily a v kazdem z nas se skryva zlo i dobro, jen maskovane za ruzne vlastnosti. Nevytvari zadne lacine moralni zavery a sablony (jako to vidime v drtive vetsine filmu z obdobi WWII) a nevytvari dokonce ani slozite a propracovane moralni sablony odsuzujici celkove boj ci valku (jak umi treba Spielberg v Schindlerove seznamu ci Mnichovu), protoze je mu jasne, ze valka je jenom prostredek zla, ktere je v lidech ovsem zakoreneno neustale a ze rozdil mezi hrdinstvim a gaunerstvim je jenom pomyslna hranice zjednodusujicich vypravenek pro deti.

Celkem povedena pocta akcnim filmum a britskemu humoru, pokazena jen predlouhou stopazi. Velmi hezky natocene akcni sceny, kterych je tady bohuzel mene, nez by jeden cekal i kdyz sceny jako jump-kickem skolena starenka, nebo umlceni svedka kusem katedraly, vejdou do historie. Potesi i docela dost znamych tvari v cameo rolich.

Trapny a velmi nepovedeny film, s plytkym scenarem, nefungujicimi herci (i neherci), vtipy bez point a nezvladnutou rezii. Divat se na Bolka Polivku se po jeho par minutach na platne stava skoro utrpenim a spolu s natahnutou stopazi z vas postupne vyprcha i tech par (slovy dva) skoro usmevnych momentu. Vytvor na urovni Poldu a Kamenaku.

Absolutni spicka v ramci romantickych komedii s prichuti tak mileho humoru a presnou porci milostnych scen, ktere jsou dvojici Bettany Dunstova skvele zahrane, vzajemna chemie funguje na jednicku, a pri tom ne zbytecne preslazene. Vrchol zanru.

Neprilis zabavny film, velmi odlisny od obvykleho zpusobu vypraveni, ktery vsak skryva myslenkovou hloubku a umoznuje divakovi, ktery pristoupi na reziserova pravidla, premyslet o potrebe viry, konani dobra, smyslu lidskeho utpeni a vytrvalosti k ziti. Vyuziva k tomu prostredi Zony a jejich odlisnosti od normalniho sediveho sveta, ktere poznavame prostrednictvim pruvodce Stalkera a jeho dvou klientu spisovatele a vedce. Cely film je radou dialogu, prostridanych pomalymi scenami, nepostradajicimi vsak napeti, ci jistou tryzen, ktere ovsem zustavaji pouze v rovine pocitu postav a nikdy nezahledneme ani kousek akce, ci potvrzeni zvlastnosti Zony, snad jen jeji barevnost je vyjimkou. Nejvyraznejsi cast filmu je konec u nehoz nam reziser poskytne na chvili pocit jiste nadeje v uzdraveni Stalkerovy dcery, aby nas v zapeti nachytal a nechal postavu Stalkera jeste vetsimu zoufalstvi. My se vsak v poslednim zaberu dozvime, ze vse je trosku jinak a Zona dokaze proniknout i do skutecneho sveta prave krz Stalkerovu dceru. Reziser nam predklada natolik nejednoznacny film, u nehoz nam jeho interpretace povi vice o nas samych, nez o myslence filmu, coz je skutek hodny obdivu. A coz je duvod, proc je Stalker i pres divackou narocnost dokonalym umeleckym filmovym dilem. Protoze nam rekne neco o nas samych.

Parandne udelany muzikal, plny hezkych pisni a dokonale choreografie, skoda jen, ze prvni pule je o tolik lepsi nez konec.

Slozity a velmi narocny snimek, ktery ovsem odmeni pozorneho divaka genialni postavou Sama Spadea, kterou zahral Humphrey Bogart, jez je schopen podvadet, lhat, krast a mlatit lidi, byt mlacen a pri tom vsem se dokonale orientovat v situaci a vzdy si zajistit vyhodu sam pro sebe. Vyuziva zeny, muze, spolupracovniky, milenky, policii i nepratele k objasneni vrazdy kolegy, kteremu sice spal se zenou a nemel o nem vysoke mineni, ale kvuli svym zasadam si jde za svym a neustane, dokud nebude odkryta pravda a pri tomto hledani pohrda vsim ostatnim, vcetne milionoveho predmetu, ktery to vse zpusobil. Spade je dokonaly hrdina, verny svemu presvedceni a nevzdavajici se za jakoukoli cenu, nehledici na sebe ani na sve okoli. Humphrey Bogart mu dodal tolik muznosti a arogantni elegance, kterou mu az na par vyjimek od tech dob, mohou vsichni herci jen zavidet.