Colonist

Trend návratu ke klasickým tématům Akt X pokračuje. V "Patience" jsme měli ukázkové monstrum, v "Roadrunners" náboženskou sektu říznutou parazitem a v "Invocation" se seriál vrací k příběhům se strašidelnými dětmi. S legendárními epizodami "Eve" či "The Calusari" se to nemůže srovnávat, ale i tak jde o obstojný díl. Jsou to taková průměrná Akta X. A průměrná Akta X jsou pořád dobrá Akta X. "Invocation" mě nikdy vyloženě nenadchlo, ale ani neurazilo. Příběh je zajímavý a vyvíjí se nečekanými směry. Líbí se mi, že se epizoda snaží poměrně realistickým způsobem ztvárnit rozkol uvnitř rodiny (rozdílný vztah matky a otce k "navrátilci"). Takhle nějak by to podle mě zamávalo s lidmi i v našem světě, kdyby se tento neuvěřitelný příběh opravdu odehrál (což nejde, ale jistě chápete, jak to myslím :-) ). Při prvním sledování mě děj pohltil a vůbec jsem netušil, jak se to celé vyvrbí. Na další zhlédnutí už to tak působivé není a začnete si všímat děr v logice a dalších problémů epizody, ale nic není tak zásadní, aby vám to zkazilo zážitek. Asi největším záporem dílu je rutinní režie. Někdy to tak úplně nepřipomíná Akta X, styl natočení evokuje spíše typický policejní procedurál (na tom má samozřejmě podíl scénář). Hororové a atmosférické momenty zachraňují epizodě tvář, ovšem není jich zas tolik. Na můj vkus tu mohlo být více děsu a méně sentimentu (ten je však vzhledem k tématu pochopitelný). Tvůrci se zřejmě báli zatlačit víc na hororovou strunu. Detailněji se mohlo podle mě pracovat i s tím představením příběhové linie kolem Doggettova syna. Tady je to jen taková nenápadná narážka, která v rámci celého dílu zapadne. Jako drobný nešvar vnímám také výkony epizodních herců. Ne že by byly špatné, ale zvlášť výrazné nejsou. Chlapeček se snaží, avšak děsivý mi nepřijde (kdežto ze slavných Eviček z 1. série mě mrazí už od pohledu). Je to zkrátka průměrný díl ve všech ohledech. Slabší čtyři hvězdičky. Je pravdou, že i takovýto průměrný díl strčí do kapsy velkou část epizod 7. sezóny. Buďme za to rádi.

Jeden z nejlepších dílů seriálu. To myslím smrtelně vážně. "Roadrunners" jsou epizodou, která si v ničem nezadá s těmi nejpovedenějšími částmi třetí nebo čtvrté série. Je to temné, děsivé, správně ujeté, mírně nechutné a - promiňte mi to slovo - kurevsky atmosférické. Pětačtyřicetiminutová hororová lahůdka, jejíž námět by podobně jako "Home" mohl klidně být samostatným filmem. Koho by napadlo, že ze spojení náboženského kultu a smrtícího parazita může vzniknout takovýto fenomenální díl? Žánrových klišé je zde dost, ale jedná se o ta povedená klišé, která fungují. Když se tedy s nimi umí pracovat. A to scenárista Vince Gilligan umí. Výborná je i režie seriálového nováčka Roda Hardyho - těžko uvěřit, že díl nedělal Manners, Bowman nebo raný Carter. Hardy má tu klasickou seriálovou estetiku nastudovanou na jedničku. Ono to skutečně pojetím tématu i stylem natočení připomíná starší série. Opět musím ocenit, jak pokračuje vývoj profesního a lidského vztahu Doggetta a Scullyové. Po minulém dílu už mu Dana důvěřuje a respektuje ho, ale přesto ho tak úplně nevnímá jako svého parťáka. Nebo si spíš myslí, že ho nepotřebuje. Na svou pýchu zde málem doplatí. Naštěstí je Doggett správný profík, který kolegyni ze šlamastyky vytáhne. Oba hlavní hrdinové tu zas mají několik skvělých charakterových momentů. "Roadrunners" jsou prostě super. 8. série se vrací ke kořenům a je to jen dobře. Nakonec můžeme být rádi za Duchovnyho hvězdné manýry, když díky jeho absenci dostáváme takovéto kvalitní epizody. Poslední řady Akt X nemají nejlepší reputaci, ale jestli nějaký díl 8. série stojí za to vidět, pak je to tento. Doporučuji! Takto by měla Akta X vypadat!

Díl, v němž Scullyová a Doggett honí "batmana" :). S monstrem a jeho původem se tentokrát Carter hodně utrhl ze řetězu. Bizarní a ujeté zápletky ovšem k Aktům X odjakživa patřily, takže já jsem spokojen. Stylově epizoda evokuje starší série. Po dlouhé době tu máme opět klasicky pojatý hororový díl s tou správnou atmosférou (například úvodní teaser je nádhernou přehlídkou hororových klišé - těch dobrých). Zdejší příšera je zajímavá a zaujal mě ten motiv opožděné pomsty. Monstrum sice není ikonické jako slavný Flukeman z epizody "Hostitel" a po vizuální stránce mě moc nezaujalo (jde poznat, že to je chlap v laciném netopýřím kostýmu), ale slušnou porci děsu divákovi nabídne. A nejsou to pouze ty brutální útoky - pro mě osobně je mnohem působivější, když jen tiše visí na stropě (ze záběru v garáži mě vyloženě mrazí). Nebránil bych se, kdyby těch strašidelnějších pasáží bylo ještě víc. Velkou část epizody totiž spolkne druhá rovina příběhu, která se týká Scullyové a Doggetta a jejich první skutečné spolupráce. Mezi jednotlivými hororovými sekvencemi jsou proto delší prodlevy. Nicméně to nepovažujte za výtku, i ta druhá stránka epizody mě velmi baví. "Patience" můžeme vnímat jako přechodový díl, most mezi úvodní mytologií a zbytkem 8. série. Konečně máme možnost seznámit se podrobněji s Doggettovým charakterem. To, co jsem poněkud postrádal v epizodách 8x01 a 8x02, je v "Patience" bohatě zastoupeno. Doggettova postava zde konečně dostává hloubku. I taková drobnost, jako že je první den po přidělení k Aktům X doprovázen do kanceláře popichujícími kolegy, nám toho o něm dost vypovídá (Mulder byl osamělý vlk a v podstatě asociál, kdežto Doggett je normální chlap s kamarády a běžnými sociálními interakcemi). V tomto dílu se Doggett dočká i těch velkých individuálních momentů - např. ubránění se monstru či zastávání se Scullyové před nabubřelými venkovskými poldy. Velmi se mi líbí, jak probíhá vzájemné budování důvěry mezi Johnem a Danou. Ačkoliv zastávají extrémně odlišné názory (Scullyová se tady definitivně stává ženskou verzí Muldera) a pracují spolu jen proto, že je k tomu přinutily okolnosti, stejně se respektují a navzájem si kryjí záda. Doggett je tady vysloveně v pozici jakéhosi "velkého bráchy", co před ostatními ochraňuje svou "malou ségru", která ze sebe hází bláznivé paranormální teorie. Tohle mě fakt baví, ta dynamika mezi hlavními hrdiny je skvělá. Od této části už začíná chemie mezi nimi naplno fungovat. "Patience" je velmi dobrý díl. Na nejvyšší hodnocení mu něco chybí (děsu tu mohlo být ještě víc, pasáž s vyšetřováním v domě prvního útoku je na můj vkus moc dlouhá a vyvrcholení příběhu mi přišlo uspěchané), ale hezké čtyři hvězdičky si zaslouží. Když bude většina epizod 8. série alespoň v tomto duchu, nebudu se vůbec zlobit. Je vidět, že Carter ještě umí udělat kvalitní samostatně stojící díl. Druhý "Fight Club" se naštěstí nekoná.

Pozor spoilery! Toto je mytologický díl, který mohu s klidným svědomím označit za dobrý. Opravdu mě baví. Je to napínavý příběh z pouště. Zase platí otřepané "v jednoduchosti je krása". Celá epizoda je o tom, jak se Scullyová, Doggett a Skinner snaží ochránit Gibsona Praise před mimozemským lovcem, který infiltroval pátrací skupinu FBI (plus se tu stále ještě hledá Mulder, ale to je už jen okrajové téma). Carter pro tentokrát rezignoval na překombinované slátaniny (schválně srovnejte 8x02 se 7x02) a naservíroval nám čtyřicet pět minut ryzí zábavy. "Without" si na nic nehraje a je to fajn. Slovní přestřelky mezi Scullyovou a Doggettem jsou v tomto dílu možná ještě lepší než minule. Moc se mi líbí ta otočená dynamika mezi agenty - Scullyová věří v mimozemský život, zatímco Doggett je zarytý skeptik. V tomto dílu ho pak čeká první paranormální zážitek a přímá konfrontace se světem Akt X. Doggett tu má více prostoru než v 8x01, ale pořád platí, že ústředními postavami příběhu jsou Scullyová a Skinner (jejich team-up je mimochodem radost sledovat). Hlubší charakterizaci agenta Doggetta bychom i v tomto dílu hledali marně. Vlastně mě trochu mrzí, že tu John nemá nějaký velký charakterový moment, který by ho v očích Scullyové (a potažmo diváků) vyzdvihnul výše. Jediné, co se tomu podobá, je jeho vzepření se Kershovi. Já osobně bych uvítal, kdyby to byl právě Doggett, kdo na konci zachrání Scullyovou před mimozemským lovcem, to by byla jeho velká chvíle (a otevřelo by to prostor k vzájemnému budování důvěry). V tomto případě bych to klišé se záchranou dámy v nesnázích odpustil. Na druhou stranu bychom tím ale přišli o drsnou Danu, které se jako první postavě v seriálu podaří jednoho z rasy lovců zlikvidovat. Takže to asi dopadlo nejlépe, jak mohlo. Hororových sekvencí s Mulderovým mučením ubylo, ale stále jsou silné. Mimozemský lovec je jako tradičně super, v tomto dílu hodně mění podobu a je to ten správný záporák. Obzvláště ze "zlé Scullyové" jde strach, Gillian Anderson to svou mimikou zahrála skvěle. Podle mě je škoda, že Carter víc nepracoval s motivy nedůvěry a paranoie, které se k lovci vážou. My diváci po většinu času víme, jakou podobu zrovna lovec má. Bylo by působivější, kdyby to Carter vystavěl jako záhadu. A když už jsme u toho Cartera - po scenáristické stránce je tato epizoda povedenější než minulá, ale pořád tu máme řadu blbostí. Nejvíc mi vadí, když Carter svévolně porušuje zavedená pravidla fikčního světa. Mimozemský lovec najednou s podobou mění i oblečení (pro děj epizody je tato schopnost nezbytná). Pokud mě paměť neklame, tak to nikdy dřív nebylo. Stejně tak by měla mít Scullyová s Doggettem reakci na jeho toxickou krev - "rozpustil" se těsně vedle nich. A ono nic. Zřejmě je ochránilo proslulé "brnění hlavní postavy". Jsou to sice drobnosti, ale já tuhle nekonzistentnost prostě nemám rád. Mohl bych se pozastavit i nad tím, proč chtějí mimozemšťané ulovit Gibsona zrovna teď (od událostí 6x01 uběhly dva roky) - tak hezky to koresponduje s únosem Muldera, jak příhodné. Nebo proč jsou postavy tak blbý a nedokážou odhalit lovce po zjevné proměně - falešná Scullyová zaběhne za roh a zmizí, místo ní se vynoří chlap. Všichni vědí, že lovec mění podobu a že falešná Scullyová neměla kam utéct. Jenže scénář potřebuje, aby lovce nechytili, a tak Scullyovou, Doggetta a všechny zúčastněné postihne lehčí forma demence... No ale jak říkám, jsou to všechno drobnosti. Epizoda mě baví a klady zcela převažují nad zápory. Silné 4 hvězdičky. Kdyby se už každá mytologie nesla v tomto duchu, přestal bych být takový rejpal :-).

Pozor spoilery! A máme tu začátek nové řady, který je potažmo začátkem nového období Akt X. Příchod zvláštního agenta Johna Doggetta je příjemným oživením skomírajícího seriálu. K 8. a 9. sérii mám mnoho výhrad, ale Doggett mezi ně nepatří. Robert "T-1000" Patrick reprezentuje to nejlepší, s čím tvůrci v posledních sezónách přišli. Je to charismatický sympaťák a jeho postava mě baví mnohem víc než Duchovnyho znuděný Mulder v minulé řadě. Ale na toho správného Doggetta si přeci jen musíme ještě chvíli počkat. Ve "Within" je poněkud upozaděn, Scullyová se Skinnerem ho zcela zastiňují - oni jsou hlavními hrdiny tohoto příběhu. Nebýt Robert Patrick v úvodní titulkové sekvenci, tak by si člověk málem myslel, že jde pouze o epizodní roli. Scénář mu nedává moc prostoru, aby nějakým způsobem zazářil. O fungující chemii mezi ním a Scullyovou se zatím také nedá hovořit (ostatně mají spolu asi 3 scény). S ohledem na směřování děje je to však pochopitelné. Navíc se mi líbí, že si k sobě ti dva teprve musí najít cestu. Břitké dialogy mezi nimi patří k nejlepším částem epizody. "Sprška" při prvním setkání Scullyové s Doggettem je dnes už slavný moment. Ono by vlastně bylo divné, kdyby se hned stali kolegy a byli od začátku v pohodě (tohle není Kobra 11, kde si Semir po chvíli na svého minulého parťáka ani nevzpomene :-) ). Poněkud horší je to, že v tomto dílu chybí Doggettovi hlubší charakterizace. Nic moc se o něm nedozvíme (když nepočítám to, co si o něm Scullyová zjistí z počítače). Doggett tu vyznívá jako poměrně plochá postava (on jí samozřejmě není, ale jeho charakter dostane hloubku až s přibývajícími epizodami). Za to ovšem nemůže Robert Patrick, to je vina Chrise Cartera, který neví, jak správně uvést novou postavu. Dřív to věděl - viz scéna s Mulderem a Scullyovou v motelu v pilotním dílu (z Mulderova monologu jsme měli možnost poznat motivaci jeho postavy i nejvýraznější charakterové rysy). Ale po 7. sérii už od Cartera zázraky čekat nemůžeme. Scénář je zase jednou největším záporem dílu. Jako otvírák nové sezóny je to vlastně slabé. Většina epizody se odehrává v kancelářích FBI, Scullyová neustále fňuká nebo se tváří nasraně a občas někdo někoho vyslechne. Když už se konečně přesuneme do pouště a děj se začne rozjíždět, objeví se na obrazovce "TO BE CONTINUED". 8x01 je další z těch epizod, u nichž jsem přesvědčen, že to podstatné by se dalo zkrátit do 20 minut, nebylo nutné tomu věnovat celý díl. Děj se tady tak trochu točí v kruhu a nic moc se neděje. Je to hodně postavené na dialozích, které naštěstí nejsou špatné. Ale celý díl neutáhnou. Oceňuji Carterovu snahu o provázanost s minulými mytologickými díly (Gibson Praise a "The Beginning", trilogie "Biogenesis"). Akorát mi opět vadí ta retroaktivní kontinuita. V této epizodě se dozvídáme, že se Mulder po událostech ze 7x02 zcela nevyléčil a pomalu umíral (a o svém stavu věděl). I když jsem byl nespokojený s tím, že v "Amor Fati" jeho nemoc záhadně a bezdůvodně zmizela, toto "vysvětlení" Carterovi nežeru. Zas přišel s něčím, co si vycucal z řiti. Když vznikala 7. série, o Mulderovu umírání nic nevěděl - protože to tou dobou ještě nevymyslel. Přišel s tím poprvé až v 8x01. A proto to vůbec nedává smysl. Mulder tesknil a zařizoval si vlastní náhrobek ve stejné době, kdy vesele juchal s filmaři v "Hollywood A.D.". To určitě... Od negativ se vrátím zpět k pozitivům dílu. Scény mimozemských experimentů jsou děsivé. Režisér Manners pokračuje v nejlepší tradici těchto sekvencí. Kdybych "Within" viděl poprvé v mladším věku, určitě by mi to přivodilo nejednu bezesnou noc jako obdobné momenty z "Duane Barry". 8x01 je přesně ten typ dílu, pro který platí otřepané "Not great, not terrible." Je to klasická tříhvězda. Řadí se to k těm povedenějším epizodám pozdní mytologie, ale na vyšší hodnocení to zkrátka není. Čtyři hvězdičky si už budu schovávat pro ty mytologie, které můžu bez výhrad označit za dobré. "Within" má v sobě mnoho kvalitních věcí: Doggett je fajn (ač toho moc nepředvede), velká porce Skinnera je vždycky plus, Gillian Anderson to herecky táhne a Mulderovo mučení vkládá do epizody hororové prvky. Na druhou stranu je to ale lehce utahaný díl a moc se tu toho nestane. Pokouší se to o budování charakterů, bohužel jen velmi povrchně. A slavná "Scully's Serenade", která tu hraje neustále dokola, mě docela irituje. Z mých komentářů víte, že seriálovou hudbu Marka Snowa zbožňuji, ale toto je strašně vtíravý motiv. Instrumentální část je dobrá, ta vokální pasáž mi přijde otravná. Prostě za tři. P. S. Věděli jste, že mezi kandidáty na roli Doggetta byli i Lou Diamond Phillips (hrozná představa) a Bruce Campbell? Bruce mám rád, ale na tento charakter by mi neseděl. Je dobře, že se nakonec rozhodli pro Patricka...

Akta X jsou jedním z mých nejoblíbenějších seriálů. To však neznamená, že je budu posuzovat s růžovými brýlemi a tvářit se, jak jsou všechny sezóny úžasné a dokonalé. V případě 7. série je pravda nepříjemná, ale nemůžu se před ní schovávat: jde o nejhorší řadu celého seriálu (když nechám stranou revival z roku 2016). V žádné jiné sezóně není tolik špatných dílů najednou. Co špatných - v sedmičce najdeme hned několik epizod, které patří k absolutnímu seriálovému dnu. A rozhodně nejde jen o nechvalně proslulé díly "First Person Shooter" a "Fight Club", ty představují pouze špičku ledovce. Kvalita příběhů (respektive scénářů) se v této řadě rapidně snížila. Těžko říct, proč tomu tak je. Vždyť charakterem je 7. série velmi temná a hororová, takže by mělo jít o Akta X v té nejlepší podobě. Rozjuchanost minulé řady je pryč, v této sérii komediální a odlehčené díly nedominují. Jenže děsivost a temnou atmosféru mnohdy pohřbí právě nízká kvalita scénáře. Ukázkovým příkladem je díl "Signs & Wonders" - co zpočátku vypadá jako slibný atmosférický horor s náboženskými fanatiky a vraždícími hady, se po pár minutách změní v trapnou slátaninu se špatnými hereckými výkony a příšernými počítačovými efekty. I ty jsou mimochodem jedním z problémů této série. CGI je tady často hrozné, na úrovni brakových televizních sci-fi filmů. A nelze se vymlouvat na dobu vzniku či technické limity, v 5. i 6. řadě jsou epizody, kde to CGI vypadá pořád dobře. U kvalitní epizody bych nad nepovedenými efekty mávnul rukou, ale když je díl špatný po všech stránkách, jen to umocňuje mé negativní vnímání. 7. série se o mizerné počítačové triky často opírá, čímž si sama podřezává větev (třeba "First Person Shooter" je celá přehlídka špatného CGI). Mnohé epizody této řady působí lacině nejen kvůli béčkovým scénářům a špatným efektům, ale i kvůli hereckým výkonům. Zpravidla jde o epizodní role, ale někdy nemají svůj den ani Gillian Anderson a David Duchovny (respektive se spíše nesnaží). U Duchovnyho to má určité zákulisní důvody, které jsem rozebíral v komentáři k 7x02. Každopádně této sérii nepomáhá, když v některých dílech jede Duchovny na půl plynu a tváří se znuděně a bez života. Občas za to ale ani ti herci nemůžou, scénáře epizod jim někdy nedávají moc prostoru něco předvést. Ona vlastně celá tato série působí unaveným dojmem. Dá se říct, že v tomto období jela Akta X na setrvačník. Tvůrci seriálu se vyčerpali a nemají co nabídnout. Dobré nápady došly. Nejpatrnější je to na mytologii, která zkouší nové věci a vydává se novými směry, ale v porovnání se starými sériemi jde o hloupé fantasmagorie bez hlubšího smyslu. Staré mytologické postavy se vrací do děje jen proto, aby byly bezdůvodně zlikvidovány. S Mužem s cigaretou si scenáristé v první polovině série neví rady. A třeba způsob, jakým uzavřeli příběh kolem Mulderovy sestry, je vyloženě smutný. Takovéto nedůstojné a z prstu vycucané finále si Samantha nezasloužila. Jen 2 mytologie z celé série můžu označit za povedené ("En Ami" a "Requiem"), zbytek je větší či menší tragédie. Trochu se takhle zpětně divím, že jsem v hodnocení nebyl přísnější. Ty mytologie, které ode mě dostaly tři hvězdičky, spíše vnímám jako dvouhvězdičkové. /// Abych to zas nějak shrnul: 7. série je špatná. Prostě je to tak, nikdo mi to nevymluví. Skvělé pětihvězdičkové díly se tu samozřejmě vyskytují, ale dají se spočítat na prstech jedné ruky. Dobrých čtyřhvězd rovněž není mnoho. Podprůměrné a hrozné díly naopak převažují. V 6. sérii mi vadily odlehčené příběhy, ale nedala se jim upřít kvalita. V sedmičce máme sice většinu epizod vážně pojatých, ale kvalitu zpravidla postrádají. Z tohoto celkového hodnocení sezóny možná není úplně jasné, proč ji vnímám tak negativně (nechci zacházet do podrobností, byl by to jinak hooodně dlouhý text). Ale z komentářů k jednotlivým dílům si uděláte podrobný obrázek o mém smýšlení... Nejlepší samostatně stojící epizody 7. série: Chimera; Theef; X-Cops; Millennium Nejlepší mytologické epizody 7. série: Requiem; En Ami Nejhorší epizody 7. série: all things (sorry Gillian, ale z tvého egotripu je mi na blití, nejhorší Akta X); Fight Club; First Person Shooter; The Goldberg Variation; Signs & Wonders; Hollywood A.D.

Mulder: "Já se do vesmíru nechystám." ;-) Pozor spoilery! Jediný mytologický díl 7. série, který si zaslouží pětihvězdičkové hodnocení. Je to skvělý nostalgický návrat k pilotní epizodě a ke klasické mytologii. Pro mě osobně je strašně fajn, že tu zase jednou máme epizodu s havárií UFO, únosy, zelenou toxickou krví a mimozemským lovcem. V jednoduchosti je krása. Nové pojetí mytologie v 7. řadě mi moc nesedlo, a tak schvaluji, že se alespoň na jeden díl vracíme ke kořenům. Už dlouho jsme v mytologii neměli tato osvědčená témata (7x22 je ostatně jediný díl této sezóny, v němž fakticky vystupují mimozemšťani). Příběh není kdovíjak originální, ale já jsem za to vlastně rád. Experimentálních slátanin bylo v této sérii až příliš. Requiem je kvalitní finále, ze kterého je cítit jistá míra definitivy - částečně to působí jako závěr celého seriálu. Mulder dosáhl konce své cesty. Odhalil rozsáhlou konspiraci kolem Syndikátu a zjistil pravdu o své sestře. Aktům X hrozí zrušení, ale jeho to nijak nevzrušuje. Už není kam jít dál. Je čas se v životě posunout někam jinam (jak zde koneckonců sám radí Scullyové). Když je pak na konci dílu unesen mimozemšťany, je to v podstatě poetický závěr jeho životního příběhu. Tak dlouho hledal pravdu o mimozemském životě, až se stal jeho součástí. Ač mám Muldera jako postavu rád (je to už od dětství jeden z mých velkých hrdinů), vůbec bych se nezlobil, kdybychom ho v tomto dílu viděli naposledy. Shippery by to vytočilo do běla, ale mně takový konec pro tu postavu prostě přijde příhodný. Akta X by pak mohla pokračovat úplně bez Muldera, který je stejně v první polovině 8. série jen takovým břemenem, Godotem, na kterého všichni čekají. A v devítce prakticky nefiguruje. Ale to už odbíhám někam jinam... "Requiem" mě hodně baví, je to napínavý díl s tou správnou mytologickou atmosférou. Vidět v jedné scéně Muldera, Scullyovou, Skinnera, Kryceka, Maritu a Osamělé střelce je pro každého fanouška seriálu jistě zážitek (tyto postavy se většinou nepohybují ve stejných kruzích). Dialogy i herecké výkony jsou zde velmi povedené. V určitém ohledu jde o konec původních Akt X (v 8. a 9. sérii je to tak trochu jiný seriál), a tak ze sebe všichni zúčastnění vydali to nejlepší. Včetně scenáristů, na které s oblibou v této fázi seriálu nadávám. Tady si dali záležet. Díky režii "mistra hororu" Kima Mannerse díl obsahuje i pár děsivějších momentů. Charakterem opravdu připomíná první sérii (nejen "Pilot", ale i díly jako "Fallen Angel" nebo "E.B.E."). Akorát na těch lesních lokacích jde poznat, že jsme Kalifornii, a ne ve Vancouveru :-). To však není výtka, v rámci možností si tvůrci s tou iluzí návratu na místa z "Pilotu" poradili dobře. Silných pět hvězdiček si epizoda zaslouží. Ale nebyl bych to já, kdybych si neodpustil hnidopíchání. Bezchybný ten díl není, pár negativ se tu najde. Jsou to drobnosti, které na konečné hodnocení nemají vliv, ale zmínit je musím. U scén, kdy nějaká postava pronikne do silového pole mimozemské lodi, vznese se do vzduchu a začne se zběsile třást, vždycky dostanu záchvat smíchu. Je to neuvěřitelně bizarní moment a provedení je hrozné. Vypadá to fakt extrémně blbě. Naštěstí je to v tom dílu pouze 2x. Velkým šrámem na tváři epizody je pro mě závěrečný "cliffhanger". Těhotenství Scullyové a všechno to kolem, co přijde v 8. sérii, vnáší do mytologie nádech telenovely (Kdo je otec? Je to Mulder? Jak se to stalo? Kdy se to stalo? A co se jí vlastně narodí?). A už ta jedna scéna v závěru tohoto dílu mi vadí. Mulderův únos je silný moment s pořádnou emocionální náloží, ale Scullyová to tím svým "Jsem těhotná!" totálně zazdí. Ten závěr je laciný a stupidní. Scenáristy jsem sice chválil, ale pár výhrad k nim mám. Něco si zase dost ulehčili a některé nezodpovězené otázky mi vrtají hlavou. Když je ta havárie UFO tak významnou událostí, kde je armáda? Pokud v minulých epizodách havarovalo někde UFO, hemžilo se to kolem vojáky a muži v černém, kdežto tady ho hledá akorát Mulder a Krycek. A jak mělo nalezení oné vesmírné lodi pomoci Kuřákovi vzkřísit Projekt? Mimozemskou technologii přeci vláda už dávno má. Možná mu šlo o získání mimozemského biologického materiálu, aby mohly být obnoveny experimenty s hybridizací, ale to by mi měl ten díl říct, neměl bych si to sám domýšlet! Proč Kuřák najednou umírá na rakovinu plic? V dosavadním průběhu mytologie 7. série bylo řečeno, že umírá kvůli té nepovedené operaci mozku. A nevyléčil ho náhodou z rakoviny ve finále 3. série Jeremiáš Smith? Tak jsem to vždycky chápal - výměnou za uzdravení ho pak Kuřák nechal uprchnout z cely. Motivace postav je mi v tomto dílu občas nejasná. Proč Marita opět pracuje pro Kuřáka, když na ní Syndikát v minulosti prováděl zvrácené experimenty (viz 6x12)? Je samozřejmě možné, že to všechno dělala jen naoko a čekala na příležitost k odplatě, ale bylo by dobré, kdyby nám tvůrci její postoj alespoň nějakým způsobem naznačili. Proč Krycek slíbil Kuřákovi pomoc, když pak v půlce epizody stejně otočil? I když Krycek mění loajalitu a strany tak často jako běžný člověk ponožky, to je přeci jedním z charakterových rysů té postavy :-D. Proč mimozemský lovec zahlazuje stopy po únosech, které již několik let neprobíhají? Proč teď? No ale jak říkám, jsou to všechno drobnosti. Jelikož se bavím, tak nad tím vším jen mávnu rukou. 5 hvězdiček "Requiem" nikdo neodpáře. Je to nejlepší mytologie od poloviny 6. série.

V komentáři k 7x11 jsem si postěžoval, že je od poloviny 6. série Muž s cigaretou v seriálu nevyužitý - tvůrci si s ním po skončení dějové linie se Syndikátem a kolonizací nevěděli rady. Jeho roli v mytologii omezili na minimum a v jednotlivých dílech mu nedali takřka žádnou možnost něco kloudného dělat. Kuřákův herecký představitel William B. Davis se rozhodl, že to tak nenechá: "Když Carter odmítá dát mé postavě prostor, tak si napíšu epizodu sám!" Já to vnímám jako moudré rozhodnutí. Po dlouhé době tu zase máme Kuřáka, kterého je radost sledovat. Vidíme ho v trochu jiné poloze, než jsme zvyklí, avšak v jádru je to pořád ten starý dobrý záporák. William B. Davis se naštěstí nepokoušel o nějaké experimenty a zůstal věrný charakteru své postavy. Kuřák je navenek jiný, ale uvnitř pořád stejný. Ten odlišný pohled na jeho postavu se mi líbí. Ostatně už v komentáři k 7x02 jsem psal, že by ho měli uchopit trochu jinak, aby ta postava zůstala svěží. Nejvíc si ovšem na Davisovi vážím, že si touto epizodou nehonil ego - na rozdíl Gillian Anderson, která si svůj paskvil "all things" nejen napsala, ale ještě si vynutila jeho režii (a že ten její díl je pořádný egotrip). Davis zůstává stále skromný, jde mu především o vyprávění kvalitního osobního příběhu, v němž jsou Kuřák a Scullyová rovnocennými partnery. Na režijní stoličce netrval, raději ji přenechal zkušenému Robu Bowmanovi (mimochodem jeho poslední epizoda v seriálu :-( ). Není to úplně klasický mytologický díl, ale v 7. sérii už vlastně nic jako "klasická mytologie" neexistuje. Je to solidní samostatný příběh s hereckým koncertem Davise a Gillian Anderson. Po delší době zas mytologická epizoda s vynikajícími dialogy (ono to pořád jde, jen to asi nesmí psát Carter a Spotnitz). Dílu nechybí ta správná atmosféra. A docela se mi líbí i prostředí, kde se to odehrává (silnice v zapadákově, jezero, řeka). "En Ami" je celkově dobrý díl. Tak trochu netradiční, ale dobrý. Zatím jediná mytologická epizoda této série, která ode mě dostává silné čtyři hvězdičky. Jako Kuřákova labutí píseň je to velmi povedené - v dalších epizodách už totiž bude jeho postava jen slabým odvarem...a to nemluvím o tom, jak ho Carter zprzní v revivalových sezónách z let 2016 a 2018. P. S. Původní verze Davisova scénáře byla mnohem delší, než je stopáž klasické epizody, a vystupoval v ní i Krycek. Podzápletka okolo nedůvěry mezi Mulderem a Scullyovou byla rozebírána hlouběji (některé scény byly dokonce natočeny a můžeme je najít mezi vystřiženými). Díl tedy mohl být ještě zajímavější. Škoda že tvůrci seriálu nedali Davisovi volnou ruku. Určitě by to nedopadlo takovým průserem, jako když ji dali Gillian Anderson... #ReleaseTheDavisCut

Pozor spoilery! "Closure" je o třídu lepší než první část. Ale to zas tak moc neznamená. Jako vyvrcholení dějové linie, která nás provázela téměř šest a půl sezóny a představovala jeden ze základních kamenů mytologie, je to nedostačující. Žádné velké finále se nekoná. Na epický mytologický díl zapomeňte, toto je dosti utahaná epizoda. A po dějové stránce mizerná. Ruku na srdce - kdo si představoval, že to s Mulderovou sestrou skončí zrovna takhle? A kdo s takovým koncem může být spokojen? Samanthu opravdu unesli mimozemšťané, ale krátce nato ji vrátili, Kuřák ji pak vychovával na vojenské základně a nakonec si ji k sobě povolaly bludné duše, aby ji zachránily před dalším utrpením. Pravda, už když tenkrát v pilotním dílu Mulder Scullyové o své sestře poprvé vyprávěl, tak jsem tušil, že to bude mít přesně toto vyústění... teď jsem samozřejmě ironický. Nečekal jsem žádný happyend ani hrdinnou záchranu Samanthy z kosmické lodi, ale tenhle konec je neskutečně blbý a ušitý horkou jehlou. Je z toho zase evidentní, že Carter a spol. neměli ohledně Samanthy žádný plán, vymýšleli to celé za pochodu. Když se v 7. sezóně najednou rozhodli tuto dějovou linii ukončit, tak si vycucali z prstu tenhle nedůstojný a nesmyslný konec. Který je do značné míry retconem a protiřečí si s řadou věcí ze starších mytologických epizod. Proč v "End Game" říkal mimozemský lovec Mulderovi, že je jeho pravá sestra naživu? Jak je možné, že se Mulderův otec nikdy nedozvěděl, že Samanthu vrátili a že "bydlí" u jeho kolegy ze Syndikátu? A pokud to věděl, proč tam Samanthu nechal? Jaké tajemství si vzala Mulderova matka do hrobu, ona snad o tom všem opravdu věděla? Proč Kuřák ještě v minulé sezóně ve "One Son" o Samantě mluvil jako o živé? Jasně, mohl s Mulderem manipulovat (on to tady ostatně sám takto vysvětluje). Dle mého názoru je však pravda úplně někde jinde - Carter ještě o sérii zpátky nevěděl, jak to se Samanthou uzavře! Jak už to tak u mytologie 7. série bývá, vyvstává nám tu mnoho otázek, které nikdy nebudou zodpovězeny. Přeci nemůžeme chtít vysvětlování od dílu, KTERÝ JE PREZENTOVÁN JAKO DEFINITIVNÍ KONEC CESTY SE VŠEMI ODPOVĚĎMI! Bože, já tu mytologii 7. řady skutečně nenávidím, nakonec budu ještě rád za replikanty a supervojáky v příštích sezónách. Velký problém mám také s tím, že je tento díl "málo mytologický". Postrádá mytologickou atmosféru a všechny příslušné atributy. Tohle v žádném případě není velké finále, tohle je slabota. Očekával bych alespoň nějaký flashback nebo větší roli Kuřáka, když už hrál v příběhu Samanthy tak klíčovou roli. Jenže Kuřák je tu zas odsouzen k jedné jediné scéně, která nemá žádný hlubší význam. Carter fakt nevěděl, co s Kuřákem od událostí "One Son" dělat. Na to, aby ho v 6x12 nechal zemřít spolu se Syndikátem, neměl koule. A tak ho ve většině následujících mytologických epizod nechal bezcílně plácat. Vždyť si to vezměte - v 6x22 měl němé cameo, v 7x01 vůbec nevystupoval, v 7x02 měl nejvíce prostoru v Mulderových snech (!) a v "Closure" jeho scéna trvá minutu a dvacet pět vteřin (schválně jsem to měřil). Z toho všeho, co jsem napsal, je patrné, že tento díl zrovna nemusím. Tak proč mu dávám ušmudlané čtyři hvězdičky? Protože Duchovny se tentokrát snaží po celou dobu a jeho herecký výkon je výborný (zřejmě si uvědomoval důležitost této epizody). Protože kvituji rozhodnutí tvůrců to se Samanthou konečně uzavřít (byť se mi nelíbí to provedení). A protože závěrečné "setkání" Muldera se Samanthou je skvělé a nezapomenutelné. K této fázi seriálu jsem dost rejpavý a cynický, ale když Samantha vyběhne za Mulderem, tak jsem i po stopadesátém zhlédnutí naměkko (dost tomu napomáhá i Mobyho skladba My Weakness). Ty emoce fungují, je to silný moment. Celý díl je hodně sentimentální, ale s tím já problém nemám, vzhledem k tématu je takové pojetí pochopitelné. "Closure" má nezpochybnitelné kvality. Ale jako celek to prostě není dobré završení příběhu Samanthy.... P. S. Jak příhodné, že ve vybydleném domě na vojenské základně leží celá ta léta ve skříni jediná věc - deník Samanthy! A ani nebyl nijak skrytý. Ten by našli i bez zbloudilé duše chlapečka.

Pozor spoilery! Dějová linie kolem Samanthy vstupuje do finále. A pro mě jde o velké zklamání. Takhle jsem si vyvrcholení jejího příběhu rozhodně nepředstavoval. Druhá část ještě v rámci možností ujde, ale "Sein und Zeit" opravdu nemám rád. Po posledním zhlédnutí jsem byl hodně otráven. Zvažoval jsem dokonce udělení dvou hvězdiček, ale to bych se v očích ostatních fanoušků seriálu definitivně zdiskreditoval. Navíc on to objektivně není špatný díl, má své kvality. Jenže z mého pohledu je to tak trochu dort pejska a kočičky. Zmizelé děti, předtuchy, posednutí duchem, "Zbloudilci", sebevražda Mulderovy matky, Samantha, Santa Claus a jeho vesnička, vraždící pedofil, vězenkyně... tvůrci splácali moc věcí dohromady. Samy o sobě (nebo v menších kombinacích) by mohly fungovat, ale takhle ne. Ten díl podle mě neví, čím chce být. Tedy on by rád byl mytologií, ale ve skutečnosti působí jako samostatně stojící epizoda. Podle mě nacpali Samanthu do příběhu, kde nemá absolutně co pohledávat. Být to samostatný příběh o zbloudilých duších, zmizelých dětech a tom pedofilovi, tak by to mohla být celkem solidní epizoda. Je to silné a smutné téma. Ale jakmile do toho začne vstupovat mytologie v podobě Samanthy a Mulderovy matky, celé se to postupně zhroutí jako domeček z karet. Já musím říct, že tady mi ta mytologická část vadí. Ty dvě příběhové roviny spolu nehrají dohromady. A v konečném součtu to pak není ani samostatný příběh, ani mytologie, jen podivný mišmaš. Já "Sein und Zeit" vnímám jako vatu. To podstatné přijde až v pokračování. Které de facto působí jako úplně jiný díl, ty dvě epizody nebudí dojem pevně svázaného celku. Takže než přijde to dobré, musím 45 minut přetrpět tuto divnou splácaninu, která nemá zásadní význam. Tak proč na to musím koukat? Proč neudělali o Samantě jednodíl, když "Sein und Zeit" o ní vlastně ani není? Bylo by to lepší než takovéto násilné natahování. Jediný význam této epizody spočívá v tom, že představuje koncept "Zbloudilců", kteří budou hrát důležitou roli v příštím dílu. Jinak je to zcela zbytečná část. Ovšem výhrady nemám pouze ke scénáři. Gillian Anderson je mi tu neskutečně protivná. Nevím, zda je to čistě její vina, nebo za to můžou pokyny režiséra, ale její herecký projev je tady úplně mimo. Vyšetřuje se zmizení malé holčičky, které může jít o život, a Scullyová se celou dobu tváří otráveně. Jako by ji celé vyšetřování obtěžovalo a nezajímalo! Hází tu ksichty, které jsou pochopitelné u případů, kdy musí poslouchat Mulderovy bláznivé teorie o příšerách, ne však v situaci s dítětem v ohrožení. Výkon Davida Duchovnyho, který by měl být těžištěm celé epizody, je velmi nevyrovnaný. V některých scénách naprosto exceluje a předvádí skvělé herectví, v jiných naopak jede na setrvačník a moc se nesnaží. Když na smrt matky reaguje otráveným výrazem, který mají hokejoví fanoušci po vypadnutí reprezentace z mistrovství světa, tak je něco špatně (má to pochopitelně hlubší důvody, které jsem zmiňoval v komentáři k 7x02). Dost mě zde irituje herečka v roli vězenkyně, její výkon mi přijde hrozný (za to ale asi nemůže, ta postava je holt tak mizerně napsaná). Hudbu Marka Snowa většinou vychvaluji, ovšem v tomto dílu ji nevnímám, je téměř neexistující. U této epizody zkrátka všechno jede na půl plynu, nikdo se moc nesnažil. Zmínit musím ještě jednu věc: ♫ Dun dun dun...Another one bites the dust! ♫ Systematická likvidace starých mytologických postav pokračuje. Černý Petr tentokrát připadl na Teenu Mulderovou. Pamatujete na časy, kdy měly smrti postav příběhové opodstatnění? Mulderova tátu musel Syndikát umlčet, Melissu Scullyovou si spletli s její sestrou, X byl popraven jako zrádce a Muž s pěstěnými nehty raději spáchal sebevraždu, než by se nechal zlikvidovat svými kolegy. Jo, tato doba je nadobro pryč. V 7. sérii Carter a spol. postavy zabíjejí prostě jen tak. Nikdo nesmí zbýt. Ono to tedy částečně dává smysl - vzhledem k zákulisnímu dění to nějakou dobu vypadalo, že sedmou řadou seriál skončí. Ale způsob, jakým ty postavy odcházejí ze scény, se mi prostě nelíbí. Je to uspěchané a laciné, nepromyšlené. Mulderova matka má najednou nevyléčitelnou nemoc a doženou ji výčitky svědomí kvůli zmizení Samanthy, což se rozhodne vyřešit sebevraždou. Epizoda naznačuje (není to řečeno napřímo), že o osudu Samanthy Teena věděla mnohem víc, než se celá ta léta zdálo. To smrdí pořádným retconem a protiřečí to předcházejícím událostem (třeba jejímu chování ve dvojdílu "Colony"/"End Game"). Ale v téhle fázi seriálu je mi to už tak nějak jedno, nemám sílu to řešit, chci tenhle díl akorát přežít. //// Abych to nějak shrnul: "Sein und Zeit" nemám rád, je to pro mě jen taková výplň, zbytečné zdržování před druhou částí. Vnímám to jako mrhání mým časem, které nikam nevede. Kdyby to byla samostatně stojící epizoda bez vazeb na mytologii a Samanthu, bylo by to lepší. Ten příběh má potenciál. Bohužel ho tím zabalením do mytologie totálně zazdili... P. S. Jak to mohlo "Santovi" tolik let procházet? To žádnému z vyšetřovatelů nebylo podezřelé, že všechny děti před zmizením navštívily stejnou vesničku? A nikdo si nevšiml, že se hned vedle ní nachází nejnápadnější plácek s dětskými hroby na světě?