Jacccob

Spielberg šel s dobou a mně se to moc líbí. Na jeho věk klobouk dolů natočit něco v tomhle stylu. Poctivé sci-fi dělané s precizností a smyslem pro detail, a takových se v dnešní době moc nevidí.

Jakožto mladý basketbalista jsem se do tohoto filmu zamiloval už od dětství. Dnes bych na tom nějaké ty neduhy našel, ale dělat to nebudu. Pokaždé, když na film narazím, milerád se na něj podívám, nemusím u toho myslet, a jen se bavím. A to mi od filmů tohoto typu bohatě stačí.

Ničím konkrétním zajímavá jednohubka, která neurazí, nese se poměrně v optimistickém duchu a příjemně se na ní kouká. Závěr se s verzí s Davidem Suchetem ale nedá ani v nejmenším srovnat, Poirot je zde vyobrazen především jako puntičkářský génius, který stále ve všem používá hlavu, a přesně to udělal i na konci případu, kde se jen logicky rozhodnul, a prakticky už dělal na dalším případu. Suchet byl stárnoucí, nevrlý, a unavený puntičkářský génius, který v závěru musel přehodnotit snad vše, v co kdy věřil a za co bojoval, a pro mě osobně to byl velice silný žážitek. Zde nic takového nečekejte, jen příjemnou zábavu na 114 minut, která z vás nebude dělat idioty. PS : Z Poirota v Branaghově podání budete zpočátku rozčarováni, ale postupem času mu dáte šanci.

Vrchol žánru to není, ale parádní poctivá jednohubka, která z vás nedělá pitomce, k tomu s charismatickým Crowem a překvapivě nemotorným Goslingem, to ano. A to já můžu. Jen mě trochu iritovala Goslingova dcera, která byla teoreticky ve svých letech chytřejší než oba dva páni dohromady.

"Znám ho třicet let, a zase do toho spadnu..."

Zbytečný film, nevím, proč se do toho Stallone pouští, když má na lepší.

Klasická americká zhovadilost, která narozdíl od ostatních má koule a nebojí se jít do extrémů. Pár situací je opravdu skvělých a smích bude vaším častým společníkem, nicméně i když pozlatíte ho**o , dáte mu brýle a stylový klobouk, je to pořád ho**o.

Vzhledem k mému věku a k věku tohoto filmu jsem se jeho projekce velmi obával z toho důvodu, že se budu jednoduše nudit. A výsledek mi vyrazil dech. Konečně jsem po dlouhé době zažil ten pocit u filmu, kdy se neodvážím ani si odskočit, abych nic nepropásnul. Navíc je krásné vidět, že nepotřebujete obrovské výbuchy, technicky dokonalou akci, nebo aby vás film doslova nutil vypustit slzy, stačí dobrý nápad, parta skvělých a odhodlaných herců, jedna místnost, dvanáct židlí, a opravdu bezchybný scénář, a zvládne se natočit takový skvost, navíc s českou stopou v podání legendárního Jiřího Voskovce. A vám ostatním radím to samé, zapomeňte na rok vzniknutí a černobílý obraz, prostě se do filmu pusťte, a nebudete litovat.

Jako malému mi rodiče říkali, že tento film se mi bude líbit až v dospělosti. Mně bylo ovšem 9 let, a věděl jsem samozřejmě mnohem více než oni, tudíž jsem si stejně film tajně vypůjčil a podíval se na něj. A nelíbil se. Dokonce vůbec. Pak léta plynula a já se k němu dostal znovu. A rodiče měli pravdu. Stala se z toho pro mě jedna z nejodlehčenějších komedií, co jsem kdy viděl, s naprosto dokonalou režií a hereckým obsazením. Co scéna, to hláška, Bridges s Goodmanem a Buscemim nemají chybu, a zbytek obsazen taky skvěle zapadá. Pokud chcete inteligentní komedii s idiotama v hlavních rolích, lepší volbu asi nenajdete.

Nevím proč, ale když chci zavzpomínat na tuto sérii, vždycky volím dvojku, má podle mě takový optimističtější nádech, který celkově vyzní tak, že je film více oddechový.