Birinjin

Výborné herecké obsazení, grandiózní výprava a skvělá kamera... ale přesto to nějak nefungovalo. Sledovat počínání postav ve Velkém Gatsbym pro mě bylo podobné, jako sledovat rybičky v akváriu - Jsou krásné, barevné, sem-tam se jedna otře o druhou, ale na konci dne o nich stejně nic nevíte a jsou vám docela ukradené... Pro mě jde jednoznačně o film, kde feeling a móda roznesla na kopytech příběh a smysl.

Vždycky jsem měla za to, že Češi umí točit hlavně dva žánry – historické filmy a pohádky. Po tomhle kousku ale přemýšlím, zda bych toto tvrzení neměla poupravit. Na této pohádce nebylo dobře provedeno snad nic. Především mě ale zklamal samotný příběh. Osnova běžné pohádky vypadá asi takto: Úvod – zápletka – vyvrcholení a rozuzlení – závěr. Osnova této pohádky je asi taková: Úvod – zápletka – vyvrcholení – zápletka – závěr – zápletka – WTF – vyvrcholení a rozuzlení zápletek, které se staly před začátkem filmu – zápletka – rozuzlení aspoň něčeho – titulky… No a pak ještě ty ostatní věci, jakože by lidi neměli dělat efekty, když je neumí a tak…

Toman pro mě byl příjemným překvapením. Po méně vydařených historických filmech z české produkce (jako např. Lída Baarová) mi bylo představeno pěkně vystavěné drama s lehce tísnivou atmosférou, která předjímá ještě tísnivější časy nastupujícího komunistického režimu. Velmi na mě zapůsobilo to, jakou cestou se k režisérovy dostal tento námět. Původně si totiž film o Tomanovi objednala izraelská univerzita, které Toman věnoval nemalou sumu a jejíž představitelé tak chtěli glorifikovat svého dobrosrdečného mecenáše, který navíc zajistil desetitisícům židů bezpečný přechod přes střední Evropu na západ po druhé světové válce. Během sbírání informací o jeho osobě ale vyplavaly na povrch jeho skutečné motivace pro tyto činy a ještě mnohem víc… proto od natáčení filmu univerzita nakonec upustila. Vyhledané informace poté byly přepuštěny panu Trojanovi, který se rozhodl téma zpracovat po svém a podle mě dost poutavě. I tak ale film nebyl dokonalý a pět hvězd ode mě nedostane. Mrzela mě především málo propracovaná role Pesly, která tak pro mě zůstává osobou s mnohem více nezodpovězenými otázkami, než by bylo záhodno. Mám ráda postavy, u kterých zůstává prostor pro divákovu představivost, ale u jejích činů to pro mě prostě bylo jedno velké WTF?! Celkově mi ženské postavy přišli hodně opomíjené a nedořešené, což je na jednu stranu škoda, ale na druhou stranu to ve filmu podporovalo všudypřítomné komunisticko-šovinistické vidění světa, díky kterému jsem během scén ve Slánského zasedací místnosti měla pocit dokonalé personifikace Orwellových prasat.