Gumrice

Hodně zvláštní film, který se vymyká "normálům". Celou dobu jsem čekala, co se stane a nestalo se nic, přesto jsem bedlivě sledovala všechny jejich kroky a bavila se.

Tak to byla jízda! Nebo let? Btw první film, kde mi nevadil Cruise.

Vždycky mě Bessonovy filmy bavily a tenhle není výjimkou. Závidím mu tu fantazii, kterou dokáže převést na plátno. Mě teda nevadili hlavní herci, což jsem, asi jedna z mála, ale přeci jen mám výtku k Owenovi, kterému to záporáctví nějak nešlo. Sečteno podtrženo: sci-fi chujovinka pro mě stvořená.

TOP! Absolutní top v každém ohledu.

S tímhle zpracováním jsem velmi spokojena, opravdu si filmu cením! Velké plus za mé oblíbené dětské herce, kteří si to dost přísně dávají, chtěla bych být přítomna při natáčení <3

Všichni negativní kritici tohoto scénáře jsou mimo a přeju jim klid a mír v životě. Nevyznávám žádné náboženství a ani to jako propagandu neberu, na konci filmu je jasně řečeno, že si má tu ideu každý přebrat sám. Na mě tenhle film silně zapůsobil a o něco duševně obohatil.

A co že to je? Utrpení! Utrpení to bylo, ale pro mě. Šla jsem na toto dílo docela připravená, ale bylo pojato ještě hůř, než jsem čekala. Režisérka, ani herci dle mého názoru abslutně nedokázali sdělit to poselství, který měl film přinést a vybrat si Langerovou jako hlavní postavu, která to v podstatě celé táhne byl krok sakra vedle. Žádné dramatické prvky jsem bohužel neviděla, jediné velké plus je hudba Vladivojny, která tomu dala šmrnc. Nechci film nikterak shazovat, ale opravdu z toho vznikla chujovina na entou.

Nádherný, pro mě silně emociální zážitek, brečela jsem v průběhu celého filmu. Člověk vždy byl a bude největší nepřítel všeho, příroda je však nemocnější ze všech a to mi přináší klid na duši. Závěr je opravdu ohromující a nese skvělé poselství. Určitě vyzdvihuju bravurní režii a rozum mi zůstává stát nad neuvěřitelným technickým provedení.

Hlubina, klaustrofobie, boj o čas - přesně to mě děsí a já jsem tady velmi mile překvapena. Žraločí téma je jedno z mých top, ačkoli mám paradoxně ze žraloků hrůzu. Tyhle filmy mě přitahují jako magnet a troufám si říct, že tak za pouhou třetinu světově natočených survivalů se žralokem se nemusí tvůrci stydět. 47 Meters Down se k nim rozhodně řadí, zbytek nestojí za nic. Těší mě, že žraloci (ač animovaní) se chovali opravdu jako žraloci a ne naprogramovaní roboti s jediným cílem. Napětí se drží po celou dobu, hudební podtext umocňuje nervy a některé logické nesrovnalosti se rychle vypaří. Bezvadná je na tom ta hlavní myšlenka navodění atmosféry, ne že to stojí na počtu mrtvých. Tenhle film si mě dokázal povodit, protože přes obrazovku ve mě vzbudil moji fóbii z moří, hlubin a oceánů a potvrdil mi, že do moře nikdy nezačnu chodit dál, než po prsa. Mě by totiž v jejich situaci jeblo dřív, než by mi došel kyslík.

Film, u kterého mám husí kůži nejen z mrazivého prostředí. A jsem vděčná, že silné téma se zabývá i indiánskými ženami.