mysicka

zvedám své hodnocení o jednu hvězdu.. tady by se mohly učit i zoufalé manželky..:)

je to jako když obracíte listy svého oblíbeného komiksu.. přerod ve film je na hranici geniality.. miluju příběhy z pera franka millera.. miluju roberta rodrigueze.. a tleskám..:)

film o touze člověka objevovat a poznávat.. film o touze nás všech dozvědět se více.. přirozené otázky.. co je tam "venku"? a je něco "poté"?.. bohužel odpovědi na tyto otázky spolehlivě nezodpoví nikdo z nás, takže fantazii se meze nekladou a i v hollywoodu se může vesele spekulovat.. škoda toho - v mých očích - nešťastného=amerického závěru..

"já už tady nebudu učit, protože já už tady nejsem rád".. a tak by to mělo být...:)

filmeček o panince, která se vrací na "místo činu" kvůli své bývalé lásce.. tu už bohužel odvál čas, ale zbyl po něm moc dobře stavěnej synáček.. a jak známo, láska si nevybírá a věkové omezení nezná, takže ta prapodivná, nepochopitelná chemie funguje i zde.. to nezní špatně.. nicméně je to blééé alá daniela steelová.. sladkou bábovku už si po tom raději nedávejte..:o)

ach jo.. zkusit si spravit chuť ze zklamání z jima carreyho a jeho čísla 23 robertem carlylem a číslem 28 nebyl zrovna nejlepší nápad..

film absolutně bez atmosféry, i když by opravdu chtěl.. možná až moc chtěl.. jim carrey + nuda k posrání nerovná se 2 a 3, ale pouhou jednu hvězdu..

ken měl 27.dubna (datum zmiňuju jen z toho důvodu, že pro někoho z vás může být číslo 27 číslem fatálním;-) vážnou autonehodu, po které zůstane už navždy ochrnutý.. jediné, co je na kenovi v pořádku je jeho mozek a jeho vědomí.. bohužel v tak těžké životní situaci jsou jeho mozek a jeho vědomí zároveň jeho největším nepřítelem.. tento příběh je o právu každého z nás na život a zároveň o právu na smrt.. nikdo by nám ho neměl brát, ani s tím nejlepším úmyslem, vždyť "krutost není v tom někoho zachránit nebo ho nechat umřít.. ta krutost spočívá v tom, že dotyčnému vezmeme právo volby.."

tento film má vše, co má pořádný film mít.. hlavního hrdinu - sympaťáka každým coulem, kterému prostě musíte fandit.. parťáka - afroameričana v havajském oblečku (klišé:-), který má nárok na nějakou tu "svojí chvilku", ale nesmí mít smutnější osud, než je ten hlavního hrdiny.. dále pak objekt zájmu - v tomto případě se jedná o krásnou psychoterapeutku, která by se měla samosebou do hlavního hrdiny zamilovat (elizabeth? já mám i jméno?:).. pak je tu padouch - padouch ze všech padouchů nejstormarovatější, který krade lidem jejich obecenstva.. no a pak jsme tu my (vy, oni..), prostě obecenstvo.. hlavní hrdina není cvok, hlavní hrdina je jako každý z nás, jako my, vy, oni. je to obyčejný kluk, který má svůj svět a hlavním hrdinou na filmovém plátně nejspíš nikdy nebude díky své průměrnosti.. a tady jsme přátelé u jádra pudla.. o nás se filmy nikdy točit nebudou, páč jsme průměrní. jenže i to je jen zdánlivý pocit.. pokud nejste průměrní pro jednoho jediného člověka na světě a pokud vaše sny nejsou průměrné, ani vy takoví nejste a hlavním hrdinou budete! možná né na filmovém plátně, ale rozhodně na plátně vašeho života.. ano.. jste hlavním hrdinou.. vy.. i vy a vy.. a vy také.. tímto bych chtěla poděkovat svému obecenstvu.. vidím vás..;)

přátelé, tento seriál je pro mě o chlup lepší než odložené případy a o maličko horší než ztraceni.. takže tak.. kdyby byl na nově v odpoledních hodinách, zkoukla bych asi víc dílů, ale čekat na to do půl desátý a ještě tím ztrácet čas, když jde na čt2 liga mistrů, tak to fakt ne.. jooo a ještě vzkaz pro chytráky, kteří mají patent na to, po kolikátém díle se má seriál hodnotit: hodnotim po druhém a půl díle a seru na vás!!:o)