blacktomas

Docela příjemná oddechovka, se spoustou klišé, která jsou v tomto případě nutným zlem. Poměr mezi dobrými a hluchými místy je vyvážený a pro těch pár brithumorných momentů to stojí. Na zadek jsem si z toho samozřejmě nesedl, ale docela jsem se bavil.Myslím, že ani tvůrci nečekali kdovíjaký úspěch, jde prostě o zábavu a řádně suchou. Momentů, které jste už někde viděli je tu spousta, spíše většina, ale scéna ubíjení zombíka za rytmu Queen je jenom jedna.

Tak tohle byl můj šálek kávy. Propracované souboje, krásné exteriéry, dokonalá kamera. Příběh dynamicky kulminuje a hrdina je na světě.

Z Paříže přijíždí mladý právník (Colin Firth) se svým úředníkem, aby vzal místo obhájce v jedné vesnici kde lidé neví, která ruka je levá a která pravá. Proto nikoho nepřekvapuje, že trestní právo platí stejně tak pro lidi jako pro zvířata.Tak se klidně může stát oslici, která byla zneužita perverzním domorodcem (mimochodem měl na svědomí i nespočet čubek a dvě sousedovo ovce), že skončí na oprátce hned vedle svého "milence", kdyby ovšem z vedlejší farnosti na poslední chvíli nedorazil posel s dopisem, který oznamoval, že oslice jménem Virginia žila před oním incidentem věru slušným životem a nezaslouží si smrt.Tak je holt osvobozena. No po této úvodní scéně jsem vážně nevěděl, jestli jde o černou komedii nejhrubšího zrna nebo absurdní drama.To druhé bylo správně, ale jen z poloviny. Absurdní, drama nikoliv. Fakt, že v temném středověku žily lidé v takových bludech, dělá z tohoto filmu poměrně originální počin. Scénář je inspirován skutečnými příběhy. Děj se točí kolem vyšetřování vraždy malého židovského chlapce, kterého mělo usmrtit prase, a které za tento čin mělo být po zásluze potrestáno. Příběh nabírá nový směr po seznámení hlavního hrdiny se zdejší šlechtickou rodinou, ale to už bych prozradil příliš mnoho. Musím ještě zdůraznit, že středověk je tu opravdu vykreslen bez příkras a řádně nemorálně, což je plus tohoto filmu. Pro mě zlatej střed a mohu jen doporučit.

THE MOTORCYCLE BOY REIGNS. No, jsem trochu v rozpacích co o tomto filmu, jistě neobvyklém vlastně napsat. Coppola opět předvedl proč je pan režisér, jen to na mě dělalo dojem prázdné umělecké bubliny. Příliš teatrálnosti, jak v projevech herců tak většině záběrů, které jsou použity jako tmelivo s dějovou částí, která mimochodem nemá moc co nabídnout. Prostě takový divadelní komiks o mládeži, která si myslí, že svět se posere z každého gangu. Ze všeho co jsem tu napsal vyplívá, že nestojí ani za zkouknutí, ale to by byl omyl. Nevím proč, ale mě se vlastně dost líbil. Sekvence záběrů mezi dějem jsou někdy až příliš klišovité, hra stínů je proti tomu opravdu dovedena k dokonalosti. Scény z ulice nasáklé jazzem a alkoholem jakbysmet. Hrozně mě potěšil Tom Waits v roli v roli číšníka Bennyho. Dennis Hopper je dokonalej, Matt Dillon, roztomile arogantní a naivní mladík snící o kariéře v gangu a jeho bratr Mickey Rourke, unavenej životem je naprosto deziluzní. Malej velkej pěknej film.

Nic nenapovídalo tomu , že to bude taková jízda a ještě taková černota. Nicholas Angel je serža sloužící u londýnské policie a na poldu si opravdu nehraje. Je jím a už od raného mládí přišel na rozdíl mezi dobrem a zlem. Rozhodnutý dát co proto všem co nectí zákon a pořádek. Což by bylo v pořádku, jen by to nesmělo začít vadit vedení londýnské policie, která se cítí být zostuzena jeho úspěchy. Na to konto Angela převelí přes jeho nesouhlas na venkov , kde se přece nic neděje, ale ouha, kde je Angel je i zločin a to ne jen tak ledajaký. Neboť přece"pořád se něco děje". A tady v poklidné vesničce, která získala několikrát titul vesnice roku se toho děje čím dál tím víc. Poměrně originální scénář okořeněn fanatismem vesničanů, nefalšovaný britský černočerný humor a ta půlhodinová jízda nakonec, opravdu stojí za to...

Alain Delon v životní roli inspektora Borniche, který čeká na povýšení, aby si mohl vzít svou lásku a mohl se stát vysněným vrchním komisařem, jehož práci beztak dělá, ale ty peníze... Jean - Louis Trintignant v bezchybném, chladném zpracování své role lupiče a několikanásobného vraha Emila Buissona, který i když zrovna na útěku z vězení, nelení a spolu se svým bratrem dává dohromady novou bandu, aby mohl pokračovat ve své krasojízdě do pekla. Film o hře na kočku a myš, kde není nouze o přestřelky, honičky a dobovou atmosféru poválečné Paříže. Psychologická hra, která ústí v krásně vygradovanou scénu v hotelu při zatýkání Buissona a končí ve vzájemném respektu obou hlavních představitelů příběhu. Třešinkou na dortu je fakt, že film se odehrává podle skutečných událostí.

Pamatuji se, jak moc tenhle film změnil můj pohled na problematiku drog. Do té doby, jsem neviděl nic tak syrového. Absťák v podání tehdy mladého a talentovaného Leonarda Di Capria je jeden z nejlepších v kinematografii vůbec. Příběh Jima Carrola je všeobecně známý a pro ty, kteří o něm ještě neslyšely je tu i stejnomenná kniha od již zmíněného spisovatele. Ale zpět k filmu. Je naprosto uvěřitelný, nejen pro jeho autenticitu, ale hlavně díky skvěle zahraným rolím hlavních představitelů (Di Caprio,Wahlberg ad.). Scénář je natolik silný, že by jste těžko našli hluché místo, dynamicky odsejpá, jedna scéna navazuje na druhou a vše má svou logiku. Ale nejen role hlavních hrdinů jsou zvládnuty skvělě, nelze opomenout skvělou Lorraine Bracco v úloze Jimovy matky a jeho černošského přítele, kterého zmákl Ernie Hudson. Nezapomenutelné jsou halucinační sekvence Jimových tripů a abstinenčních hrůz. Film má sice v titulu basketball, ale to o co tu jde především, je tenká linie mezi štěstím a šílenstvím, mezi životem a smrtí.

Když jsem tento film poprvé viděl v TV bylo mi asi dvanáct let a do té doby to byl pro mne asi ten nejstrašidelnější film. A tak není divu, že jsem ho musel vidět znovu, s už trochu větší zkušeností, s těmi nejstrašidelnějšími filmy. Samozřejmě původní šokující zážitek se nekonal, zato přibylo mnoho nových. Především bych ocenil režii, která je dynamická, plná nápadů a nenudí. Herecký koncert De Nira snad už nebudu ani zmiňovat, jedna z nejlepších rolí v jeho provedení vůbec, sedla mu jak, víte co... Dalším z aspektů, které dělají tento film výjimečný je hudba, která je naléhavá a skvěle koresponduje s vývojem celého děje. Nebýt několika logických trhlin a nesrovnalostí, dal bych plný počet, ale přesto velmi povedený snímek, který neztratil nic ze své působivosti.

Naprosto bezkonkurenční záležitost. Jeden z mála filmů, které mohu vidět stále dokola. Jeho kouzlo je bezedné. Všechny elementy, které tvoří film hrají prim. Dokonale poskládaná stavba, která drží pohromadě jako skála. Vyjmenovávat všechny superlativy ani nemá cenu, komplexnější film těžko pohledat. Tak povedené spojení všech zůčastněných se povede jen jednou za čas, tak vznikají legendy. Tak vzniká kult.

Jasně , vše co je v Erikovi k vidění jsme už měli tu možnost vidět nespočetněkrát v jiných úchylárnách od nesmrtelné legendy Monty Python´s. Mám pro ně prostě slabost a tak není divu, že i tahle pohádka se mi zkrátka líbila. Pro Monty fans rozhodně žádné zklamání. V první půli filmu se blíže seznamujeme s Erikem, který nechtěně zabije dívku, kterou chtěl původně znásilnit, ovšem po všech možných i nemožných dialozích k tomu samozřejmě nedojde a po prvé v životě se zamiluje. Láska mu otevře oči a zjistí, že je čas na změnu nejen v jeho životě, ale především v životě jeho kmene, který zná jen drancování a vraždění. Po rozmluvě s kmenovou vědmou odjíždí hledat se skupinou přátel kouzelný roh, který má změnit osud jeho kmene a vyvést jeho zemi z područí stálých mračen. Film je prošpikován barbarským suchým humorem, gagy , především ty co mají na starosti Cleese s Jonesem jsou řádně ujeté a vůbec... prostě romantická pohádka.