Ingredience

Každý divák ve svém filmovém životě narazí na filmy, které se snad líbí jen jemu, nebo okruhu jeho přátel. Vím že Steve Oedekerk se řadí k těm horším režisérům, ale tohle je trefa do černého, podpořená mojí úchylkou na "Kung-Fu" filmy od Shaw Brothers a Golden Harvest. Ano, tento film je symbolem nevkusu, lacinosti a trapnosti, ale nějakým zvráceným způsobem na mě funguje. Bohužel je tento film taky dokladem toho, jak moc může uškodit jakkoliv neuvědomělý a celkově nezvládnutý dabing který selhává přesně tam kde Steve Oedekerk uspěl. 80 %

Britcom strikes back - Graham Lineham vytvořil ultimátní scénář, a podpořil ho nápaditou,originální a jednoduše skvělou režií, schopnou vytěžit každý gag (a že jich nepřipadá na jednotlivé epizody málo) na maximum. Velice moudrým se ukázalo rozhodnutí šesti epizod na sérii, předem eliminujíc vyčpelost témat a opakující se motivy, které poslední dobou sráží dojem z jinak dobrých seriálů.

Po filmové stránce odpad! , ovšem co se do zábavnosti a opakovaných shlédnutí týče, je to za 5 *. Přeci jen, kde jinde můžetě vidět Lorenza Lamase, hlubokomyslně pronášet věty typu "We are dealing with a menace...," na zábavnosti tomu dodává také příběh, který je jak vystřižený z Béček z 50.let (SPOILER !!!! = Obří žralok a chobotnice jsou po 10. mil. let zmraženi, jak trailer dodává, v souboji :D Ihned po rozmražení zapomenou na svoje neshody, a vydají se terorizovat svět.. v bezpečí před nimi nebudete ani na palubě Boeingu ani v útrobách křižníku), to vše v rouchu mizerných efektů, ještě mizernějších hereckých výkonů, výpravy která se nebojí recyklovat záběry a s rozpočtem který by Steven Seagal spořádal za jedno delší odpoledne :D Tento film můžete jedině milovat, nebo nenávidět, nic mezi tím. 100 % Guilty Pleasure

Od filmu Silent Hill očekával víc než podívanou kde se dají na hromadu všechny vizuálně/atmosféricky líbivší se prvky které můžeme naleznout v předloze, a pak se budou postupně dávkovat divákovi. Čekal jsem že režisér pochopí, (i když po Bratrstvu Vlků to není až tak s podivem) že všechny věci jako Pyramid Head, rozklad, apod., tvoří jen jakousi "šlehačku" na dortu jménem SH. Místo toho jsem měl pocit, jako bych vzal mojí milou na večeři, ale namísto ní se dostavilo její dvojče, které totožně vypadá, usmívá se, voní, a pak si místo své oblíbené značky vína objedná pivo, jako nekuřák si pořídí krabičku cigaret, a mne v tom začne nahlodávat pocit že tady něco setsakramentsky nesedí. Přesně tento pocit se mě držel během sledování filmu, který se ztratil někde v mlhách toho skutečného Silent Hillu, ale po celou stopáž se nás snaží přesvědčit o opaku (pravda, ke konci kdy film shodí převlek a změní se v krvavou vyvraždovačku, už viditělně na tuto snahu rezignoval :). Ani po scénaristické stránce se dějiny filmu nepřepisují, celá ta záminka co nám předhazuje motivaci hlavních postav je velice nahnutá, po příběhové stránce se z SH taky moc štávy vymáčknout nepodařilo, a ta již zmíněná "otočka" (že by se i Chuck Norris mohl lecčemus přiučit:) na konci, spolehlivě funguje jako kůl mířený presně do srdce. 2 * za solidní herce, efekty, a hudbu (na jejímž vzniku mají tvůrci mrzký podíl, jelikož se zrodila v hlavě brilantního skladatele Akiry Yamaoky již dávno před filmem)