Stan Borowitz

Antisong dekády. Když Chytrá horákyně oblečená/neoblečená v rybářské síti přijela/nepřijela na koloběžce na zámek, král vyrukoval s těžším kalibrem: "Příště mi musíš pustit hudební/nehudební klip/neklip." Chytrá horákyně si nejdřív říkala, že je pěkně v prdeli, ale pak se ťukla do čela: Mára Ztracený! Ten to dokáže! A Mára nezklamal. Král se vyzvracel za trůn a vzal si Chytrou horákyni za ženu. Jak praví klasik: Češi mají pěkné písničky, ale hudbu žádnou.

Lenka je děvče, které (nejen svou nebojácností) vybočuje z řady. Chodí bosa, s holkama si nehraje vůbec, s klukama jenom když jim chce ukázat, že umí lovit ryby nebo chodit pozpátku po zábradlí lépe než oni. Prim je týraný koník, který se ze strachu nenechá osedlat, občas někoho v sebeobraně kopne do holeně, sem tam se splaší a nabourá i s povozem do náklaďáku. Všichni chlapi se ho bojí a nikdo netuší, že mu stačí dát kýbl vody a dva suchary a bude z něj přítulný miláček. Na to přijde až Lenka, které je koně líto a která všechen svůj čas věnuje snaze Primovi pomoci. Film v některých pasážích docela nudí, některé stěžejní scény (vznik vztahu Lenky a Prima) mi přišly zbytečně přímočaré a zjednodušené, kamera je místy (kolotoče, Primova "drezura") prehnane extravagantná, takže slabší povahy (slabší žaludky) nemusí udržet oběd. Hlavní příběh filmu - přátelství dívky a koně - je ale určitě krásný, a vidět mladičkou Jorgu Kotrbovou v její první roli také určitě stojí za to. :-)

"Dobrý večer, ahoj. Ahoj a dobrý večer. Vítám Vás u mého šestadvacátého..." "Sedmadvacátého." "... Aha, takže sedmadvacátého komentáře. Na začátek bych navrhoval, abychom si na rozehřátí ve zkratce řekli, co se stalo v oblasti kultury za poslední týden, kde jste byli na vernisáži, chutném rautu, nebo co teď právě čtete. Takže, prosím, POMO." "No, já jsem minulý týden dočetl česko-slovenský slovník a nyní mám už po několikáté rozečtený slovník cizích slov. Moje nejoblíbenější hesla jsou katarzní, extravagantní, dekáda..." "Takže to je nádherný. Verbal má něco?" "Hele ty homo pítšo..." "Stručně prosím." "To si piš, že stručně, ty tšurátšku, já nemám čas na tady ty vaše buznopořady, já mákám na vylepšování svého profilu. Dodělávám sekci Nad dopisy diváků a pravidelně si aktualizuju deníček, aby každý věděl, jak mám všechno v pítši..." "Určitě." "... a jak mám všechno u pr... Jak se to řekne slušně, teď mi to vypadlo." "U zadní části." "Správně, díky. Jak mám všechno u zadní části prdele." "Takže, já myslím, že verbalova nádherná metafora je krásnou tečkou za tím mým úvodem a já můžu přejít k tomu, proč tento komentář vlastně píšu. Je to seriál Warrior Nun, od pondělka se dá zadarmo zhlédnout na internetu a Vás asi moc zajímá, co si o něm myslím. No, můžu bejt vostřejší, může to bejt vyhrocený, ale pak zklidním a věcně. Možná bych si mohl i skákat do řeči. Seriál je pro mě filmově zcela nevyvážený. My prvních šest dílů čekáme na nějaký vývoj hlavní hrdinky Avy, ten nepřichází, a ve zbylých dílech bohužel taky žádná sláva. Co musím pochválit, jsou postavy. Postav je sice celá řádka, ale já se v nich orientuji. Já vím, že támhleta postava nese mečíček támhle, druhá postava zase nese tři kunaie tam, já jdu s nimi, pokud to není eufemismus, tak eskalátoruji s postavami. Bohužel jediná postava, která, jak už jsem napsal výše, neeskalátoruje, je hlavní hrdinka. Co se týče pokusů o židovské anekdoty z rodinného prostředí, některé jsou dobře vystavěny a dá se jim i dobře zasmát. ("Don't fidget. Nuns don't fidget." "Sorry. Bad habit." To je frk!) Příběh se na více frontách několikrát zajímavě rozjíždí, kdy si člověk říká "to by mohlo být dobré". Bohužel celé je to nedotažené, a poslední díl, to je jeden velký "WTF" (nebo tady spíše "what the hell"). No, já z celého toho seriálu mám takový neodbytný pocit, jako kdyby snad každý díl napsal a režíroval někdo jiný. Slovo závěrem: Mé hodnocení většinu času tvořilo sinusovku někde mezi dvěma a třemi hvězdičkami, ale po posledním dílu spadlo někam k hvězdičce jedné. Nechci se ale ve svém soudu nějak ukvapit a já sám za sebe si rozhodně nemyslím, že tento seriál je nějak špatný. Proto tentokrát hodnocení hvězdičkami nahradím hodnocením slovním: Ať do mě hrom uhodí, jestli si nemyslím, že ten seriál byl BOŽÍ!"

Zajímavý fenomén. Když natočíte totální hovadinu, dostanete hodnocení "odpad". Když natočíte totální hovadinu "podle skutečných událostí", pokud možno něco tragického a dostatečně významného (z koncentračního tábora, nějaká všeobecně známá katastrofa, atp.), vsadím se, že budete v "modrých číslech", protože "to se doopravdy stalo, spousta lidí zahynula, to je tak smutné/hrozné/mrazivé, ti lidé, ti byli tak odvážní/zlí/podlí, a oni fakt existovali, a z toho se musíme poučit, bla, bla, bla...". Dokonce bych věřil tomu, že když někdo natočí mdlý, roztahaný, filmovou kvalitou průměrný a z nudné šedi nikterak nevybočující seriál - třeba o výbuchu černobylské jaderné elektrárny - klidně se může (místo objektivních cca 50 %) vyšplhat i na 96 %.

Viděl jsem 25 minut. Vždyť Von už je úplně trapnej. Fakt neuvěřitelné štěstí, že se ho podařilo wadlowdit aspoň z natáčení Kick-Ass 2.

Viděl jsem to celé. Kdyby se to jinak pojalo (nevaughnovsky), mohlo to být dobré. Stejně jako Kick-Ass.

Mulan je velice chytré děvče. Nejdříve riskuje život, aby zahnala slepici s letovými schopnostmi průměrně zdatného orla do nezastřešené, sotva metr vysoké ohrádky. Poté, když se snaží být při nástupu do armády co nejméně nápadná, vyvolá potyčku při první příležitosti. Na hlídce v dešti ochotně mokne, i když by jí stačilo udělat krůček pod stříšku. Nápad vykoupat se v jezeře ji osvítí, až když jí kamarádi začnou přezdívat "Soumrakovy spodky". Strategický plán "císařské vojsko nepřítele nezastaví, ale skupinka dobře vycvičených vojáků by mohla" strká do kapsy jak taktiky Napoleonovy, tak geniální tahy generálů z Šíleně smutné princezny. (Tady se ale musím Mulan zastat. Ta skupinka byla vycvičena opravdu výborně. Tlouštík, co byl největším nemehlem armády, ve finální bitvě s lukem za zády natahuje tětivu s dvěma šípy a neomylně trefuje, takže beru zpět.) Kromě chytrosti má Mulan v životě navíc i štěstí. Co musí předvést, aby se stala čínskou válečnickou legendou? Kromě úžasné střely nártem, kterou by jí záviděl i Beckham v nejlepších letech, v podstatě nic. Na zahnání soupeřovy armády stačí několikeré zašermování mečem a jedno salto s vrutem. Na poražení téže armády stačí maličká scénaristická berlička - nepřátelé trefují katapultem skupinky vojáků s přesností na dva metry, když ale mají trefit skalku, za kterou se skrývá Mulan, utnou se zničehonic cca o třista metrů a naperou kouli do zasněženého svahu, čímž spustí lavinu. Tomu říkám klika. O záměrech nepřítele se dozví Mulan také se štěstím. Jedna z nezjápornějších postav filmu - vražedná čarodějka - se totiž zničehonic bez většího vysvětlování obrátí na víru svatou a všechno Mulan vyklopí. V závěru filmu už jen trocha sportovní gymnastiky na bambusových bradlech a závěrečná beckhamovka. Resumé: Film je určen spíše pro začínající hrdinky. Pokud máte dceru na prvním stupni ZŠ, aktovka nebo penál s Mulan nemusí být úplně od věci. Pokud je však vaše dcera již starší, doporučuji spíše školní pomůcky s Larou Croft, Motoko Kusanagi apod. Dívky dospívají rychle.

Druhé zhliadnutie v originále mi definitívne potvrdilo, že rozhodovanie medzi dvoma a tromi hviezdičkami je tu nezmyselné. Už v jednotke sa mi páčila ústredná myšlienka a téma filmu, ale štyl zpracovania mi bohužiaľ z mravne zásadových dôvodov nesadol. Tam, kde v jednotke Vaughn smrť nevinných a dobrých ľudí zľahčuje alebo je k nej ľahostajný, tam sa vo dvojke Wadlow nebojí promptne prepnúť do čírej, čistokrvnej drámy so všetkými dopadmi tragických udalostí. Tam, kde Vaughn zlyháva ako mentor a upadá do roly akéhosi samoľúbeho influencera, ktorý prezentuje zabíjanie ako čosi cool, tam si Wadlow kladie existenciálne otázky a necháva hrdinov i divákov hladať na ne odpovede. V niektorých scénach je vidiet úlitba producentom, fanúšikom jednotky a gore honibrkom, nech už v násilných scénach alebo v humore (i ked humor - slovný i situačný - je inak peckovný), ale brutálne scény Wadlow používa skrze ich explicitnosť iba k demonštrácii krutosti a zavrhnutiahodnosti zla. V jednotke Hit Girl násilie a zabíjanie vyložene baví, užíva si ho a vychutnáva, zatiaľ čo v dvojke je na nej vidno, že ich berie iba ako (niekedy) nezbytnú a nevyhnuteľnú cestu k potlačeniu zla a presadeniu dobra. Wadlowovi sa navyše darí do príbehu prepašovať neflagrantnú a nevtieravú kritiku spoločnosti - všemožných foriem diskriminácie a predsudkov, moci peňazí, sobectva atď. Hudba je monumentálna. Medzi nedostatky filmu sa dá zaradiť prílišná skratkovitost a nedotiahnutosť vedľajších línií príbehu, ktoré sú v dôsledku toho nedostatočne konkluzívne. Na čom film stojí, to sú kladné charaktery. Hit Girl, Kick-Ass a ďalší (aj ich hereckí predstavitelia) sú ušľachtilí rytieri, ktorí tiahnu snímku s rovnakým odhodlaním, s akým konajú dobro. Navyše s výnimkou Hit Girl a Colonela sú to všetci ľudia z ulice, ktorí nemajú žiadne superschopnosti ani supervýcvik, o to viac je obdivuhodná odvaha, ktorú v sebe našli a s ktorou sa smelo a srdnato stavia zlu tvárou v tvár. Chloë Grace Moretz je nová kométa filmového neba a Aaron Taylor-Johnson isto všetkým filmovým fajnšmekrom pripomína prejavom i vzhľadom (účes, pohľad) mladého Stallona. Veľa scén je nezabudnuteľných. Pasáž s Hit Girl na streche dodávky je akčno strhujúca. Záverečné entrée hrdinov do Motherfuckerova úkrytu pred finálnou bitkou sa neochvejne radí medzi najepickejšie a najdojemnejšie momenty tejto filmovej dekády. Predposledná scéna s civilným Doktorom Gravity je pri prvom zhliadnutí príjemne katarzná, pri opakovanom už opojne extatická. Attention all SUPER HEROES. WE NEED YOUR HELP. "We want to do good." Justice forever!

Viděno 49 minut. Nesmysl, nelogičnost, trapnost, nudnost, otravnost, debilita, hňupina, trapárna, dementnost atd. Scény v tomto filmu se střídají zhruba podle výše uvedeného vzorce a nezachrání to ani herecké obsazení. Z Jakea Gyllenhaala je blábolající prosťáček, vědecký přínos Rebeccy Ferguson spočívá v tom, že umí v různých situacích opakovat jeden a ten samý výraz (Guys?), a Soumrak zapomněl kodači doma. Víte, co by udělala Ripley v situaci, kdy by s nepřátelskou chobotničkou omotanou kolem nohy byla vně lodi. Zamávala by kolegům a odrazila by se do volného vesmíru. A ještě než by zemřela s dobrým pocitem, že zachránila parťáky i lidstvo, stihla by do námrazy na hledí svého skafandru prstem napsat "verbal je inteligent". :-)

Marvel neumí, takže jsem věděl, do čeho jdu a dodíval jsem to do konce. Hlavní hrdina slabý (Hope měla pravdu, měla to být ona), příběh slabý, vývoj a přerod hrdiny nulový, minimum dobrých nápadů, finále s vláčkem řvalo o minuty namíň nebo nejlépe zrovna o kompletní vystřihnutí, tradiční (většinou) nevtipný humor. Michael Peña potěšil. Aspoň jsem si vzpomněl na Shootera s Marky Markem a na to, jak vypadají opravdoví hrdinové.