Amarcord_1

40% - To je těžké... Neznám komix, pouze předchozí filmové adaptace, a myslím si, že Burton nasadil laťku zkrátka moc vysoko. Člověk se neubrání srovnávání... a zjistí, že to nejde srovnávat. Plusy: krásně kýčovité záběry v první časti filmu a herecké obsazení. Mínusy: Žádná atmosféra, velenudná hudba, křečovité pokusy o umělecký dojem, a absence kontextu s prvním dílem, což v závěru zmínka o Jokerovi ironicky podtrhla. Batman Begins mě nechal naprosto chladným - kromě toho, že jsem se často musel chechtat tam, kde to oficiálně nebylo vhodné. A nebyl jsem sám.

10% - Tak tohle byl blábol. Velké zklamání. Celý film jsem čekal, kdy to začne být o něčem, ale ono nic. Když dva hlavní ubožáci vyběhli z tunelu do světla s válečným pokřikem, čekal jsem konec alla Butch Cassidy and Sundance Kid, coby vysvobození a snahu o důstojný konec tohoto filmového omylu... Nebudu spoilovat, dál nepíšu. BR2 je jeden z nejzpackanějších filmů, co jsem kdy viděl, a paralelu s prvním dílem v něm radši nehledám.

80% - Dojemný film, který mě oslovil i přes skutečnost, že jím stavěné archetypy vlastně nemám rád. Mám na mysli zejména vykreslování lidí co nemají rádi psy jako opovrženíhodné nelidy. Bílý Bim, Černé ucho je poetický, nostalgický, s moudrými momenty a jistě nese zajímavé svědectví i o době svého vzniku. Velmi typická ruská filmová hudba Andreje Petrova za použití orchestru, balalajky i akordeonu krásně podtrhuje jakýsi lidský nádech celé té pomalé podívané. Dva díly, každý o délce cca hodiny a půl, jsou sice narativně dobře podány, ale přesto bych zde přemrštěnou délku bral spíš jako zápor. Jedná se sice z velké části o road movie, ale těch Bimových epizod a osob zatažených do hlavního dění je tolik, že to v mých očích hlavní zápletku poněkud rozmělnilo. I přes zádumčivý závěr ve mně tento film zanechal pocit jakési laskavosti, což bude asi hlavní kvalita, pro kterou ho mohu vřele doporučit.

80% - Moc pěkný film, co člověka vtáhne, pobaví, překvapí, znejistí, zkrátka cokoli, ale neosloví. Proto nemohu dát plný počet. Forma vyprávění na začátku a na konci filmu se mi vyloženě nelíbila, a přišla mi naprosto zbytečná. Hlavní klady zde vidím ve vypracovanosti postav, a sice především těch vedlejších. Zejména Steve Buscemi a Philip Seymour Hoffman na sebe strhli veškeou mou pozornost ať se nachomýtli v jakémkoli rohu obrazovky. Big Lebowski, ačkoli nespnil má velká očekávání, je film, jež stojí za shlédnutí, a ke kterému se budu rád vracet.

15% - Recept na takový remake: Vezměte brilantní francouzskou konverzační komedii, kde se téměř celý děj odehrává v jediném bytě, oddělte hlavu a předstírejte, že tam nikdy žádná hlava nebyla. Místo hlavy přišijte sbírku dějových i hereckých klišé rodinných komedií. Výsledek hoďte do mikrovlnky a delikatesa je téměř hotova. Teď už jen upravit humor. Zvolte strategii "každý musí všechno pochopit, nebudeme nic riskovat". Jak na to? Každý vtip, který v původní komedii končí náznakem a je na divákovi, aby s ním dál pracoval sám, se musí nejen dovést do jasné pointy, ale pointa se musí opakovaně VYSLOVIT a pro obzvláště náročné konzumenty, kteří se stále ještě nezačali smát, přidat pár grimas navíc - jen tak, bez důvodu. Odkryjte skryté, a vyslovte nevyslovené. Moc jsem si nepochutnal, asi mám radši konvenční stravu.

90% - Tady není co řešit. Čtyři geniální režiséři prostě natočili čtyři špičkové povídky a producent Carlo Ponti si zase mohl mnout ruce. I. Monicelli: Renzo a Luciana – Chudí novomanželé tají svůj sňatek, aby žena nepřišla o práci ve firmě, která zaměstnává pouze svobodné ženy. Nadržený šéf se však brzy hlásí o slovo… II. Fellini: Pokušení dr. Antonia – Pecka! Puritán Antonio bojuje proti morálnímu úpadku společnosti, a zejména proti obřímu billboardu, na kterém Anita Ekberg v sexy pozici vyzývá k větší konzumaci mléka. Nino Rota zde hudebně paroduje sám sebe (La dolce vita –což je v daném kontextu velmi pozoruhodná asociace), a přidává neskutečný song Bevete piú latte (Pijte více mléka). III. Visconti: Práce - Manželovu nevěru se Romy Schneider rozhodne potrestat tím, že promění jejich manželství de facto v prostituci. Tím se paradoxně pro manžela stává atraktivnější, ale sama sobě se odcizí. Dekadence, která mi trochu připomněla Kunderův Falešný autostop ze Směšných lásek. IV. De Sica: Loterie - Třešnička na závěr! Taky bych si na onom trhu koupil losy do loterie, kde vylosovaný šťastlivec vyhraje noc s živočišně přitažlivou Sophií Lorenovou. Ano, s tou, co na střelnici, za zvuku pouťové hudby tak překrásně vybízí ke střílení na „palloncini“, neboli balónky. Nevíte která!?! Pojďte, jdeme se na ni podívat!!! Boccaccio ´70 je nádherný skvost, který má v mých očích pouze tu nevýhodu, že se v podstatě jedná o čtyři krátké filmy, které spolu navzájem nesouvisejí. Proto doporučuji užít si tento opus spíše po jednotlivých chodech, než zhltnout vše naráz, a pak lamentovat nad dvousetminutovou délkou. Když to přece jen zvládnete bez pauzy, bravo! Věřte mi ale, že se vyplatí se k jednotlivým povídkám vracet!

50% - Úžasný zážitek, jak jsem coby dítě šel s kamarády do kina na Seagala v očekávání dalších jeho hmatů a chvatů. Najednou HOPLA... a Seagal nikde. :o)

40% - Sice jsem také jedním z Cohenových fandů (i když dávám přednost Alimu G), ale dělat ze show MTV celovečerní film je infantilnost a opakování historických omylů. Film Borat v podstatě nemá co říct. Je to další obvyklá show, jen tak dlouhá, že se v ní vyskytuje zbytečně mnoho hluchých míst. Proč se kvůli filmové verzi tohoto toaletnímu humoru strhl takový humbuk je jasné…pro peníze. Povedlo se. Tečka.

90% - Velmi subjektivní dokument, pokoušející se přimět USA ke zpytování svědomí? Úlet... Proč se mi líbí? Protože říká nahlas mnoho věcí, které jsem jenom tušil, protože uvádí VELMI zajímavé statistiky a jejich vysvětlování na pravou míru, protože v něm Marilyn Manson ukáže, že je to chytrý člověk (což jsem netušil :o)), a protože je Michael Moore ve svém kritickém postoji vůči aroganci mocipánů USA stále aktuální. Proč ne 100%? Za zbytečnou teatrálnost.

80% - Tady mi asi něco uniklo… Tak skvělá výtvarná stránka, tak hezké Kamenovy hudební variace na píseň Brazil, tak skvělí herci… Chtěl bych hodnotit výš, ale nejde to. Možná, až se podívám na Brazil podruhé, budu moci své hodnocení upravit. Teď jsou mé dojmy takové, že jde o nádherný fantaskní film, který se ale zejména v druhé půlce stane podivně roztahaný, a divák marně čeká na nový impuls ve vyprávění. Pořád se sice něco děje, člověk stále má co obdivovat, ale nemohu se zbavit dojmu, že je celý film svým napětím tak trochu na jedno brdo. Samotný závěr je sice třešničkou na dortu, ale když ten dort jíte přes dvě hodiny, třešnička vás jen těžko dojme.