bolan

Když jsem zjistil, že s tímto filmem má něco společného Andy Warhol, bylo jasné, že se na to nebude dát koukat, zato uvidím spoustu pindíků.

Anitra Ford má hezký červený šaty. Tím bych skončil se superlativy a začal se věnovat realitě, která je tragikomická. Mělo-li se jednat o WiP, není tam ani špetka čehokoli, co bychom mohli nazývat zneklidňující, natož šokující. Film je prošpikován různými vtípky, takže zjistíme, že vlastně sledujeme komedii, která bohužel není ani trochu vtipná.

Začátek se tváří jako sexploitation s pornografickými záběry natočený na nějakou domácí lacinou kameru. Postupem se z toho stává prostě jenom blbý sedmdesátkový porno.

Po Japonsku klasicky naivní WiP a neklasicky bez explicitních záběrů.

Scénáře nejsou silnou stránkou japonské kinematografie, takže je vlastně dobře, že film nemá žádný hluboký příběh. Za mě jeden z TOP WiP a Pinku eiga.

Co si pamatuji knížku, bylo to celkem maso, ale tohle je i na Franca strašně slaboučký. Dovedu si představit, že to dávali v roce 1991 v sobotu večer na OK3.

Rozhodně nemůžu říct, že to je jeden z nejhorších filmů co jsem viděl, ale rozhodně jeden z nejdivnějších. Otázka jestli byl Ed Wood na drogách, nebo to myslel naprosto vážně je samozřejmě na místě, ale všiml si někdo, že všechny holky tam mají (rok 1965) naprosto dokonale vydepilovaná podpaží. To podle mě není náhoda, ten člověk byl nadčasovej.

Pokud nepočítám cílené ujetosti jako Saló, Necromantik, nebo Srpski film, tak tohle je film, který bych označil za skutečně perverzní, aniž by obsahoval vizuálně šokující záběry.

Jesús Franco dělal z valné většiny absolutní braky, ale najdou se mezi nimi i vyjímky, které mají určitý feeling, třeba právě v podobě Eugenie. Pro fanoušky audiovizuálních bizárků povinnost.

Kdyby tam nechali pouze záběry z Hong Kongu, mohla to být skvělá reportáž s Barborou Šámalovou do Objektivu. Kdyby tam nechali jenom tu hudbu, mohl to být skvělý 70´s soundtrack.