*JIN

Nejmilostnější .. nejnejmilostnější balada ze všech viděných a zažitých ...

Neskutečné čeho jsou lidé schopní a taky za jak dlouho. To se musí vidět.

Někdy je přestávám vnímat jako lidi a představuji si je animované. Jejich grimasy, chování, reakce, .. doslova mě k tomu nabádají. Vše říkají a dávají najevo daleko čitelněji a já nemusím chytat každé anglické slovíčko titulek. Proto se mi nejspíš tahle asijská telenovela líbí. Vracím se zpátky do víkendových ran, kdy jsem napjatě koukala na první Pokémony. Dramatické záběry jsou velice trvanlivé a já jsem kouzlu tohoto celého balíčku z Taiwanu propadla.. škoda jen, že nemluvím mandarínsky.

Velká série klipů, tak tomu rozumím. Jako celek by mě to připravilo o rozum. Ale rozčasujete-li si to. Umocníte nikoliv zážitek, leč žázitky.

A stejně vám budu tvrdit, že nezemřela. Pouze a jenom našla nakonec způsob jak se dostat dál. Až na pár nasilných scén / například voják láhev vs nepřítel /.. jsem byla unešená. Do mého zážitku, tak snového, taková hrubosti nepatří. Beru hvězdu ..

Daria má svůj 'nemocný svět' a nebojí se ho použít. V konkurenci sarkastických hrdinů typu Bernard z Black Books, Dr House, .. atd. vyčnívá nejen ostrými hranami animace. Tahle ryze konfekčně obléklá slečna je zrdcadlem, v jakém by se mnozí chtěli vzhlížet. A celkově celá její společnost dokresluje tu naší. Znovu a znovu se utvrzujeme v tom, že hloupost bolí a inteligence se nenosí. Hned prvních pár minut co se nám začne zase okysličovat mozek, začneme vnímat, začneme chápat, začínáme dýchat pro Dariu a sjíždět další díly, řady a filmy. Nenechte se znechutit všemi těmi ódami na Dariu a začněte od základů - SEBEVĚDOMÍ (díl 1.)

To to trvalo než jsem to pochopila! Ale jsem tam a Dylana Morana bych kvůli žádnýmu jinýmu neopustila!

A já jim to prostě nežrala. Byli mi podobní a co, takových je. Iluze. Prvoplánově jak natáhnout seriál, nechat někoho něco vyprávět vyprávět. Pcha. A pak jsem viděla další a další .. (nijak zvlášť jsem neměla ráda ani Barneyho). Pak přišel díl S02E17. Scéna Barneyho poprvé alias Patricka Swayzeho, a já nemůžu jinak - ..

Držet pero markýze de Sade, moje slova by byla poeticky oblá a náramně lechtivá. Pero jehož majitele celý svět nazývá zvrhlíkem, ovšem není zvrhlost potlačovat evidentní genialitu i když nadčasově a trochu za hranicemi etiky. (?) Bytost posedlá psaním si vždy najde prostředky. Dokonalé scény od začátku až do konce /od záběru krku brzopopravené po konečné zoufalství Joaquina-abbého, který se vám společně s ním dostane pod kůži. Inspirující kousek... Pro mě Kaufmanův prim!

Můj první zážitek z kina .. Paráda