Batyskaf

Trochu jako v Dunkerque, asi ve Francii zrovna stávkovali hudební skladatelé, s podobným "rád bych unikl, ale nemůžu" pocitem. Často odporné prostředí stísněných paneláků, chrochtajícího pick-upu a mlaskajících/frkajících lidí, v televizi by to asi tak nevyniklo. Hodnotím spíše kladně, ne vždy musí být film líbivý na pohled, aby zaujal. Každopádně jeden z těch, který se vryje do paměti.

Na rozdíl od dialogů jsou ty horolezecké scény docela uvěřitelné. Joska, který se vrátí plný endorfinů ze zdolání Kobyly, si dá pár panáků a kouká jak když přijde z kanclu. Chyběj mi tam ty černohumorné horolezecké dialogy. Jinak standardní ufňukaný film o zlých fašistech a hodných Češích. Místo snahy tam nacpat co nejžlutější barvu to chtělo trochu víc rozvinout, jak se zdravě (i nezdravě) v horolezectví soutěžilo mezi národnostmi, možná to láskoválčení udělat jen jako kulisu a pojmout to hlavně jako sportovní film o honění ega na skalách...

Zajímavý způsob, jak se otřít o aktuální témata, kterým se filmaři většinou vyhýbají. Užíval jsem si pohled na "samotářsky" ujeté rodiny, vítal bych trochu rozvinout ženské postavy a méně záběrů do kotelny atd., třeba místo normované biomanželky by se dala použít méně otřepaná obsese. Jinak vlastně i povedený sportovní film s unikání z komfortní zóny, pohled na paralelní světy velkoměsta a prázdnotu digitálních prožitků. A jak rádoby soběstačné moderní rodiny pořád fungují pod taktovkou rodových stařešinů.

Čas lze chápat cyklicky, nebo lineárně. To druhé je trochu ubíjející, protože čas má začátek a konec, proto vyhledáváme masopusty, vinobraní... a vůbec cokoliv spojené s cyklem 4 ročních období, co se každým rokem opakuje, i když s menšími obměnami - jako všechno, co je spojené s pěstováním. Je to trochu rodinný, profesní, skrytě vtipný i obyčejný, který zafunguje spíš na plátně. Tak určitě je dobré se na něj vrhnout, dokud se hraje v kinech. Tvůrci asi zaměstnali nějaké vinaře a ten pocit je jako kdybych se tam kolem výroby vína motal. Ten humor je takový neočekávaný a rozhodně nic ve stylu "pozor, teď přijde vtip". Postavy vcelku sympatické, možná až příliš typicky francouzské.

Napadá mě paralela s jiným, ne-filmovými uměním, kdy je obsah zamlžen tak, že logické nedostatky si divák/konzument snadno vztáhne na sebe; a má tendenci si nedostatky snadno vykládat jako svojí neschopnost porozumět obsahu. U tohoto filmu líbivý obal přímo nabádá k tomu říkat si - co jsem přehlédl, co jsem nepochopil za souvislosti, je třeba to vidět ještě jednou... Ale podle ostatních komentářů asi nejsem sám. Scéna na „porodním sále“ byla asi to nejlepší, ostatní většinou recyklováno z podobných přistěhovaleckých filmů. Oproti profesionální práci posádky z Vetřelce 2 připomínalo konání postav spíš scény z Pata a Mata.

Dusivá atmosféra normality se vyvedla. V nedávné minulosti se nimrá nejeden český film, tak je o to těžší nabídnout nový pohled. Kdo filmy o zlém režimu nemusí, asi se bude nudit - čistě sportovní žánr to zrovna není. Ale každopádně to sportovně-režimní pojetí je originální. Je jasné, že z archivů ČSTV a jiných se vytahují důkazy o tom, jak to se státním dopingem bylo. Vyjádří se k tomu někdy i J.K. a H.F.?