TheDarKnig

Snyderův první zářez ještě předtím, než se definitivně stal mistrem zpomalovaček, efektních bitek a nejvíc cool filmů století, ještě tyto znaky nevykazuje, nebo alespon ne tak moc, jako v dalších filmech, které se tak sice stávaj neskutečnými žranicemi mých smyslů, ale nevyhnou se vzájemnému napodobování a po jistém čase i jisté šedivosti, alespon v některých příliš přehnaných a nesedících hrátkách z časem. Z kamerou při rvačkách, bitkách i bitvách to ale Snyder umí lépe a přehledněji než kdokoliv jiný. Abych se ale vrátil k původnímu prohlášení - to, že tyto znaky nerozvíjí Úsvit mrtvých tak šíleně moc je velmi velké plus, protože jsem si tak mohl užít film víc než jsem čekal, jelikož jsem čekal, to co tam nakonec nebylo. Zato jsem dostal tentokrát naprosto nekompromisní zombie jízdu, kde se nemrtvými hnusáky město jenom hemží, pro krvavé scény nemusíte chodit daleko a sympatičtí hrdinové, v čele s podivně nesedící Sarah Polley, která v kontrastu se svým stydlivým (alespon částečně určitě) vzhledem sype tvrdé hlášky jako nic. Další plus je za skvělý začátek, u něhož jsem měl pocit, že jsem prošvihnul nějakých 15 úvodních minut na záchodě. Snyder nás prostě mrští přímo závratnou rychlostí do apokalypsy a než se nadějeme, svět se zhroutí jako domeček z karet, nebo ten chlápek na cestě.. A udivuje úžasnými průlety nad hroutícím se předměstím, různými efektivními přibližováky, bouračkami, statickým průjezdem auta a dalšími fajn záběry. A když se objeví záběry z talk show se shrnutím a následné úvodní titulky s prostřihy hemžícími se záběry totální paniky, titulky měnící se v krvavé cákance a skvělá retro muzika jako podklad, musím jen uznale pokývat hlavou a znovu potvrdit, že do síně slávy úvodních titulků přibyl další kousek (dokonce sem měl pocit, že mně to bere více než Dylan a Watchmeni, očekávání úvodních minut Sucker Punch se pak zvýšili o dalších sto procent).. Prostě neuvěřitelně skvostných 15 minut, za které bych dal i mnohem víc než pouze 5 hvězd. Ale pak se samozřejmě tempo dost uklidní, rozvíjí se klasické problémy s důvěrou a vztahy a až na morbidní a nechutnou část kolem těhotenství film přestává být až tak dechberoucí.. Ovšem ta hudební část s prostřihy z fajn života v supermarketu tak kontrastující s neveselou přítomností je perfektní, stejně jako ponurý, temný večer u televize, ve které mluví ten pastor (nebo kdo to byl) - to je jedna z nejlepších scén vůbec a docela mně při ní mrazilo. No a konec zase poskytne vražedně dobré scény, ale i tady mi opravdu chyběla nějaká opravdu kulervoucí scéna - když nepočítám ten zářez (doslova) pro nejbrutalnější scénu filmu). Na závěrečných titulcích se ale zase tvůrci vyřádili. Takže celkem mi vyházejí dobré 4 hvězdy, s tím, že nejsem nějaký fanda brutalit a musím proto dát i nějaké mínus. Lepší než 28 týdnů poté, a stejně dobré jako Zombieland.. Jen v úplně jiných parametrech.

zábavné postavy, zábavné scénky, zábavné maturity (:D), a hlavně skvělé provedení písniček... a příběh lásky a zrady na pozadí začínající normalizace, která všechno, co začínalo být fajn, utla.. plusové body za ten podivný a pro mně tedy nesedící konec. A za fajn herce

fajn muzikál, občas zábavný, občas dramatický, s ucházejícími písněmi a skvělým Dejdarem. Ale nic co bych potřeboval vidět víckrát, to už si raději pustím rozjuchané Rebely. Hřebejk natočil rozhodně i mnohem lepší filmy, ale stále to je nadprůměr v rámci dnešní tvorby..

Hm, filmy o hudebnících opravdu můžu. Nejenom že jejich život poskytne dost zajimavý příběh s mnoha problémy a démony, ale vždy si také vyslechnu skvělé písničky, které povětšinou tvoří ještě lepší scény a perfektně zapadají do příběhu. A není tomu jinak ani u tohoto Mangoldova skvostu. Ten mně zatím ani jednou nezklamal, a po 3:10 vlak do Yumy, který se v žánru westernu stal pro mně srdcovkou se skvěle napsaným příběhem, výbornými herci, úžasným vývojem postav a dechberoucím finále (ta hudba) je tento film dalším zářezem přímo do černého, který se mi vryl hluboce do kůže. Phoenix má skvělý hlas a hlavně hodně podobný tomu Johnnyho, a je opravdu vidět, že do role dal všechno. Tak si jen můžu užívat příběh dalšího zkoušeného hudebníka, jeho závislosti na drogách a hlavně boje s nimi, jeho celoživotního vztahu s otcem a hlavně vztahu k June Carter, která pro něho opravdu byla andělem strážným. A Witherspoon si za tuhle roli rozhodně oscara zasloužila. Tady poprvé ukázala svůj talent naplno. Opravdu pěkný film s pár opravdu krásnými záběry, skvělou hudbou, režií, i hereckými výkony. Výborný memoriál pro Johnnyho, po filmu doporučuji pustit si Hurt, silná a dojemná rozlučka..

tak, přes všechnu stupiditu a nemocnost AVP: Requiem mně ten masakr v městečku se všemi klišé a stupidními herci bavil více.. Přece jen, Alieni jsou slizcí, hnusní a Predátoři jsou zase megacool a dohromady má ta dvojka takové charisma, o jakém se Norrisovi může leda tak zdát (ehm, snad si ale nečte csfd, doufám, že takový zapadlý státeček jako ČR úplně přehlíží). No a tohle - no tomuhle zůstaly úplně všechny parametry AVP, jediný, kdo to trochu zachranuje je skvělý David Angel Batista Zayas - ten ovšem nemá moc prostoru, a tak se musíme celou dobu dívat ne nepravděpodobně se chovající úbožáky, kterým brzy začne být až moc velké horko (nebo chlad). Herectví bych mohl teleskopem hledat, nenašel bych nic a tak jediné, co stojí za zmínku, jsou dost obstojné efekty, hnusní alieni (ne ti..), na PG-13 dost nechutné scény a totální likvidace LA (neviděl sem to už někde.. a neuvidím zanedlouho? A nebude to mnohem lepší?... Ovšemže bude). A samozřejmě ta dost dobrá scéna útoku stíhaček - jak už někteří psali, to byly ty nejsympatičtější postavy z celého filmu.. A pak ten závěr, který měl asi za úkol prostě překvapit. A překvapil, docela inovativní a neokoukaná, a řádně morbidní scény, které vyzdvihujou film na tu 2 hvězdu. Jinak opravdová bída a bléé

Velmi zdařilá adaptace skvělé hry Wildea, i přes televizní kulisy všechno funguje jak má být, hlavně díky špičkovým výkonům české elitní herecké jednotky, a tak si divák může vychutnat všechny ty hříčky a vtípky naplno bez toho, aby ho otravovalo se vůbec dívat na obrazovku (což se dnes může často stát). Dobré, velmi dobré. Abrhám byl vždy skvělý herec a tady to jen potvrzuje

králici tvrdáci proti teroristickým velbloudům.. Co víc si přát? Snad jen aby ti králici byli roztomile zanimováni a to jsou. Vizuál je celkově perfektní, japonština jako obvykle pro mně něco exotického a v rámci mezí pěkného, a akce je jako z nejlepších akčních výplachů.. škoda, že to skončilo tak rychle, mohl z toho být skvělý military seriál. Packy a Botasky - elitní dvojka, nasazována jen v nejtěžších situacích, se smrtící výkonností a dokonalým sehráním. Jo, za tyhle ulítlé blbostičky jsem opravdu rád

Hmm, už od traileru jsem měl ten neodbytný pocit, že tohle se mi bude sakra líbit.. Respektive, že tohle bude skvělý film. Ale říkal sem si, nevěř pocitům příliš, kolikrát tě už zklamaly. No, naštěstí tentokrát se do puntíku moje předtucha vyplnila. A začnu honosnou a klišovitou větou - Jeden z nejlepších životopisno-historických filmů, jaké jsem doposud měl šanci vidět. Což je samozřejmě u mně s mými velmi malými zkušenostmi hlavně v tomto žánru dost neobjektivní, ale snad se mi podaří vás stejně na tento skvost tímto komentem nalákat. Začněme atmosféru, o kterou se celou dobu krásně stará vynikající Desplat se svou promyšlenou komorní melancholickou hudbou, ve které má největší podíl jemná hra na klavír, která jednou skvěle dokresluje vzpomínkový dialog, podruhé silně dramaticky až orchestrálně a vítězně uzavírá film. Alexandre v mých očích roste čím dál výš a výš, a doby, kdy jsem si s jeho jménem teprve matně spojil Fantastického pana Lišáka (btw. stále perfektní ujetý soundtrack) jsou dávno pryč.. jeho sláva jak v mých očích, tak určitě i ve vašich stoupá závratnou rychlostí,... ale jelikož tento rok Reznor stvořil to, co stvořil, a co stvořil, je velmi velmi originální, dynamické a neuvěřitelně úžasné, bude si muset Alex počkat na oscara ještě o něco déle.. O obrazovou poutavost se taky nemusíme bát. Kamera předvádí téměř konstantně úžasně zajímavé záběry, interiéry i exteriéry předválečné Anglie se povedly na výbornou (opravdu, někdo by měl ty, co to tvořily povýšit do šlechtického stavu - možná samotná královna..) a neustálá mlha či déšť je pak ještě zdokonaluje (skvělá symbióza všech prvků dohromady je vidět v procházce krále a logopeda). Hoopera jsem, přiznávám se, do teď vůbec neregistroval, ale snad to zkusím napravit. Přece jen, u filmu, který jde celou dobu dopředu jen tím anglicky pomalým a rozvážným tempem jsem přes všechna má očekávání nečekal, že mně celou dobu bude tak moc vtahovat a ani chvíli nenudit. A přesto tomu tak bylo, díky vynikajícímu scénaři, který obsahuje trefné a vtipné dialogy a reakce, situace i postavy a vše krásně staromódně anglické.. God Save The Great Britain. A pak hlavní faktor, který film povyšuje do úplně závratných, závratě vytvářejících výšin - herci. Neuvěřitelný Colin Firth (ne že by slovo neuvěřitelný tentokrát vystihovalo to, co Colin předvádí - právě že hraje svou postavu tak procítěně a nenuceně, že jsem mu toho krále s problémy s řečí věřil stoprocentně) si Glóba zasloužil asi tak stejně, jako Natálka toho svého a u Oscarů to musí být úplně stejně (i s tou Natálií samozřejmě).. Velmi by mně zajímalo, jak obtížné bylo se takové koktání naučit, určitě by ale Jiří VI. byl na svoje vyobrazení pyšný, nešlo tu totiž jen o tu koktavost, ale i o naprosto úžasné zobrazení celé jeho povahy, se všemi neduhy i přednostmi. Prostě dechberoucí výkon. Helena tentokrát hraje trochu jinak a v jiné pozici, než jsem si u ní zvykl za ty léta u Burtona, ale stýle stejně (a možná i trochu více než obvykle) okouzluje svým přirozeným talentem a šarmantním chováním i vzhledem. Jistě si královnu matku užila, podle mně to byla role pro ní jako ušitá. Btw bylo pěkné vidět i malou Elizabeth II. A pak samozřejmě i Rush - u něho nemá cenu se rozepisovat - je to prostě pan herec a hraje zase stejně perfektně ironizujícího, (slovy jedné z postav) extravagantního chlapíka, který oslovuje krále Bertie, jako v Pirátech. Samotný závěr pak nemohl být dokonalejší a dojemnější. Opravdu velké plus má film i za to, že jsem mohl nahlédnout do zákulisí královské rodiny a i všech jejich problémů a strastí a uvědomit si, že jsou to opravdu taky jenom lidi. Taky film funguje jako reklama na ně, aby lidé s nimi trochu více sympatizovali, což se Hooperovi opravdu povedlo. A pak samozřejmě i jako ukázka nezlomnosti a úžasné síly jakéhokoliv národa, který, když má ke komu vzhlížet, obstojí i v dobách největší temnoty. U Velké Británie to však platí dvojnásob. Sympatické na filmu bylo naprosto všechno (snad až na slizkého Pearce). Prostě nádhera. PS: z nějakého důvodu ale stejně přeju ty ostatní oscary Fincherovy. Jeho film mně oslovil ještě více, byl přece jenom aktuálnější a divácky přitažlivější a ta stylovost, z jakou se Fincher s tím nudným tématem probil, by mohla být až zarážející, nebýt toho, že Fincher je prostě Fincher..

k dokonalosti tohoto díla chybí opravdu málo. Díky drtivé většině příběhů nejlepší, nejhlubší a nejdepresivnější scifi všech dob. Od ted si Matrix vždycky budu pouštět jen s tímhle mezi 1. a druhým dílem, naladí to perfektně a doplní vše, co potřebujeme o světě v daleké a temné budoucnosti vědět. Blíže ke každému příběhu v jednotlivých profilech, nejoblíbenější pak jsou Druhá renesance part 1 a 2, Poslední let Osirise, Dětský příběh..

Krásný, až pohádkový pohled na matrix očima dětí.. A samozřejmě i fajn přehled toho, co se stane, když se udá nějaká ta chyba v matrixu. Jen v tomto příběhu mi hlavních aktérů bylo nejvíce líto.. Krásná animace, úžasný příběh a kruté vyvrcholení.. Jak bylo řečeno v Druhé renesanci Ať je odpuštěno lidem a strojům za jejich činy..