Thommie

Tak tomuhle nejde dát míň než 5*. Dramatičnost a atmosféra neberou konce. Richard Armitage v geniální roli selfmade-mana má charisma na rozdávání a Daniela Denby-Ashe je schopna tak ignorantského a naivního pohledu, že jen naprostý trouba by z toho vykřesal méně než zázrak dramatu.

Annu Kareninu by měli vidět všichni, kteří mají pocit, že takhle už to v životě a ve společnosti nefunguje... k filmu - perfektně nudně zpracovaná myšlenka. Divadelní scéna všechno chvíli drží, ale ve druhé půlce je film nesnesitelný.

Do poloviny sem si říkal, co se to zase děje. Příběh o super byznysmenovi, jehož tajemnost je větší než jeho balík peněz, má v hlavě asi každá holka a každý spisovatel a tady sem si říkal - tohle už dohromady nespobírají. Posbírali. A musím říct že pilně. Tohle je přesně typ filmu do kina. Prostředí New Yorku 20 let, budovy, pumpa... to všechno mělo skvělou atmosféru. Gatsby je těžko pochopitelná osobnost, ale nakonec musíte říct, že dobře propracovaná. Nakonec - nebylo to vůbec špatný - a to i přes přítomnost Carey Mulligan a Tobeye Maguira.

Dokonalé, až to není hezký :)

Jennifer Lawrence is hell of a woman.

Tohle se mi hodnotí s těžkým srdcem. neustále tam probleskává dokonalost a dechberoucí roztomilost Tangled. Leč hlavní hrdinkou není rozkošná představitelka vynikajícího archeotypu "blondýnky, co se každýmu líbí", ale zarputilá nezávislá seveřanka s divokýmu rudými kadeřemi. Nicméně příběh je neotřelý a celkově vzato skvělý. Nic asi nenahradí plácání do tváří v podání Meridiných bratrů Harrise, Huberta a Hamishe (se skvěle vypadajícími vlasy :D). Ovšem nejlepší je samozřejmě přízvuk všech postav... a taky prostředí - skvěle udělaná fantasy pohádka s výbornou severskou atmosférou.

Akcie Bournova světa se obrátily ke dnu asi jako akcie dostihových závodišť poté, co vyšlo najevo, že opravdu! nemůžou koně prodávat jako hovězí steaky. Jeremyho Rennera mi bylo v tomhle filmu strašně líto. Sám o sobě hrát dobře. Jenže Bourne je úplně o něčem jiným a na tomhle filmu je nejhorší, že tam Jason "Odpočiňte si Pam, vypadáte unaveně" Bourne není. Bourne je samotář a všem ze CIA dává na frak. Na tom je postavena celá trilogie a tohle bylo zkrátka otřesný. Neuvěřitelně zbytečný. S Bournem to nemá ABSOLUTNĚ nic společnýho. Všechny scény ze zázemí ze špionáže se nemůžou vůbec rovnat se scénama ze trojky, kde to mělo šťávu a atmosféru. Tohle prostě atmosféru nemá a ve skutečnosti je vám jedno, co se děje. Edward Norton měl skutečně idiotskou roli, nebudu to hodnotit ani jako herecký výkon. Bylo by jedno, kdyby tam nebyl. Je tam spoustu hlavounů ze CIA a ani u jednoho nechápete, proč tam je, o co mu de a co vlastně dělá a jak se jeho postava propašovala do scénáře. Zbytečnost stíhá zbytečnost. Prvních 30min na Aljašce jsem si fakt "užíval". Upřímně nevím, co bych zkritizoval dřív a jakými skvostnými scénami z trilogie bych se dřív uklidnil...

No takže já jsem po shlédnutí tohoto filmu naprosto nedotknutý, tudíž jestli jsou Untouchables nedotknutelní (nebo neschopni dotknout? Lepší název) jde upřímně mimo mě. A osmé místo? V žebříčku, kterému vévodí ultra-zbytečné filmy Forest Gump a Vykoupení z věznice Shawshank? Není přece jen možný, že by byl ten žebříček obráceně? :D myslím, že do této společnosti Nedotknutelní dokonale zapadnou narozdíl od Kmotra, Sedm a 12 Rozhněvaných mužů.

Nejsem z toho nadšený. Poučení: začněte zpívat jako malí, ať si to užijete, pak se totiž kapitálně zhoršíte. Valjean nedotahoval výšky, celkově je jeho zpěv nevýrazný - asi proto střídal recitaci a zpěv. K výkonu Alfi Boa se ani nepřiblížil. Hudba byla podkres, nebyla ani kulisou. Hudba má tu úžasnou vlastnost, že dokáže přehlušit zpěv zpěváka, což se tady bohužel nedělo. Všechnu tu grandióznost, kterou si člověk pamatuje z muzikálu, tady prostě nenajde. Takže moje pořadí: 1. Gavroš, 2. Cosseta (myslím dítě, kdyby tam Amanda nebyla, nic by se nestalo), 3. Anne Hathaway (ovšem s vlasy), 4. Samantha Barks 5. Javert 6. Jean Valjean (ovšem s vlasy), 7. Marius (docela překvapil) a pak už to jde v rychlém sledu - Předseda národního výboru Endžolras a ostatní soudruzi nikterak zvlášť nevyčnívající. Kapitalistický příživník Tenardier byl skvělej + Helena Bonham Carter - musím říct, že to se povedlo. Výprava byla vskutku výpravná, ovšem celým filmem se táhne jeden problém a to jsou emoce. Nevím, co je to za zvláštní nemoc, že se Hollywoodským hercům po příkazu "brečet" v tu ránu zaplní nosní dutiny soplem. Emoce (respektive brekot) jsou všudypřítomné. Ano lidský úděl je těžký, ale kdo má nasmrkáno pod nohama, pro toho je ještě těžší. Tohle se zkrátka přepísklo. Nejsem nijak zvlášť citlivý člověk a čekal jsem, že hlavní překážkou poslechu hudby a zpěvu bude štkaní diváctva - nebylo tomu tak. No čili shrnuto - jediná píseň se neobešla bez záplavy slz, což bylo nechutné. Jediná, kdo nebrečela, byla malá Cosseta a ta to měla nejhorší... (nepočítám Gavroše, ten neměl kvůli čemu brečet) Jinak film je naplněn výbornými scénami. Například létající postele, komody, stoly, židle z oken na stavbu barikády, loď na začátku, sloupoví neustále doprovázející Javerta a samozřejmě velká barikáda na konci... Co se týče příběhu, už léta říkám, že Bídníci mají končit svatbou, protože proti tomu co se děje potom, je štkaní detail! Děs, hrůza nekompaktnost, nuda... Nesnáším to v každém Les Miserables filmu a nesnáším to i tady. Myslím, si, že prázdné stránky na konci, poté co dopíši příběh, nejsou důvod k dalšímu natahování...Velebil bych Hoopera do nebes, kdyby sebral odvahu, a tuhle ponižující část prostě vyhodil...

Musím to vzít po segmentech, jinak to tentokrát nejde. Hudba: Jediná melodie táhnoucí se celým filmem a největší drzost je, že finální písnička při titulkách je stejná! To si při LOTR trilogii nebylo možný dovolit! Když si vzpomenu, jak fantastický melodie byl schopnej Howard Shore stvořit k Lotrovi (a to prosím ke každýmu filmu jiný z 99%! https://www.youtube.com/watch?NR=1&v=mfFQuhWaA_k&feature=endscreen - stačí prvních 30 vteřin abyste pochopili ten kardinální rozdíl mezi atmosférami), musím s politováním konstatovat, že jeho umělecká dráha je dávno v cíli. Kvalita všech ostatních písní je nulová - spíchnutá při odpoledním čaji na ubrousek. Základní hudební motiv je sice neuvěřitelně kvalitní a silný, ale to tuctovitost ostatních nevyváží. Nakonec si myslím, že hudba je skutečně tím bodem, u kterýho se kvalita filmu zastavila. Tentokrát to Howard zdržoval svoji průměrností. Škoda. Příběh Hobit je hobit. S tím nejde nic udělat. Je to něco jako Eragon, s tím, že Hobit je kvalitní pohádka, Eragon je debilita i pro senilního důchodce. Jackson sice oprášil svůj neuvěřitelný smysl pro velikáštví, vznešenost a grandióznost, ovšem vždycky když se nad hladinou "objevil" vzápětí dostal ťafku od předlohy. Hobit prostě nejde natočit jako LOTR, protože nemá jeho důstojnost, možná bylo chybou se o to snažit, ale v takovým případě bych na to nešel. Samotný film: Těží z lotra asi jako zlatokop, jehož zlatonosná řeka vyschla a on si toho ve svým fanatismu nevšiml. Jde samozřejmě o výborný film, který je i přes svoje úskalí fungující. Upřímně - jen za to, abych mohl vidět prvních 20 minut v Ereboru, bych dal pětikilo. Trpaslíčí království, kovkopové kutající zlato, síně možná lepší než v Morii a majestát Tráina je neuvěřitelně vynikající. A to nemluvím o Dolu, které bylo výborně vystavěné, nádherně se podobající Hůrce, jejíž obyvatelé byli stejného původu. Grandióznost prvotního prologu zákonitě usedá v Hobitíně, což je naprosto legitimní a funguje to. Freeman je jedním slovem úžasnej. Problém je, že od tohoto okamžiku jsou dialogy mírně řečeno průměrné. S Lotrem se to nedá srovnat, i když je jisté, že za tím stojí neschopnost scénáristů. I když to sem si po společenstvu patrně říkal taky. Thorin je král každým coulem. Srovnání s Aragornem je navýsost směšné už jen proto, že Aragorn chce být ušmouleným hraničářem (podle filmu), kdežto Thorin má v sobě odhodlání. Návraty do minulosti jsou Jacsonovou specialitou, ale v Lotrovi to funguje lépe. Každopádně bitva trpaslíků se skřety je skvělá, ať už tam ta retrospektiva sedí nebo ne. Elfové jsou vesměs špičatý ucha - paradoxně kromě Tranduilových lesních elfů, kteří si ve filmu berou všechnu vznešenost Noldor sami a chudákům z Roklinky toho moc nenechávají. Příchod do Roklinky připomíná setkání kámošů po vejšce s největším ochlastou ročníku (Gandalfem). Vůbec to nevypadá jako setkání Noldor s Mayiou. Gandalf zkrátka funguje jako spojnice s podsvětím, zásvětím, nesvětím a kdoví čím dalším, přitom vůbec nepůsobí tak drsně, jak by měl. Dialogy Elrond už není co býval, Gandalf ujde, Galadriel je skvělá - konečně se mi začala Kate Blanchett na starý kolena líbit :D, Saruman prošuměl takřka bez povšimnutí. Je samozřejmě neskutečně těžké představit postavy, které všichni notoricky známe, ale z toho důvodu to mělo fungovat jinak než v lotrovi. Jenže Jackson se upnul a nebyl nikdo, kdo by ho odepnul. Středozemě zdaleka nepůsobila tak temně, jako v Lotrovi. Aneb jak je psáno: "Zlobři nejsou nazghulové". Nicméně Hobit je neskutečně skvělou výpravou do trpasličího světa a sám o sobě funguje a je skvělý. Nicméně druhý lotr to není (po dalších filmech možná bude) - těším se na elfy z temnýho hvozdu, těším se na už teď určitě epickou bitvu pěti armád a na šmaka. Ochutnávku více než dobrou jsme dostali v prvních 20minutách. Věřím tomu, že Jackson bude mít v dalších filmech větší přiležitost předvést epičnost a nezaobírat se pohádkovostí. Nafackovat patří: Dabérům a 3D (neskutečná kravina - proč jíst jogurt lžičkou, když to de i lopatou) I přesto všechno je Hobit a celá Středozemě natolik srdeční záležitostí, že každý světlý okamžik je opěvován a každá nedokonalost přehlížena, tudíž není jiné cesty než 5*.