Reklama

Reklama

Meg Lemonnier

Meg Lemonnier

nar. 15.05.1905
London, England, Veľká Británia

zom. 12.06.1988 (83 rokov)
Clichy-la-Garenne, Francúzsko

Biografia

Meg Lemonnier byla hvězdou francouzského stříbrného plátna v meziválečném období a hrála hlavní role v bezmála třiceti filmech, její filmografie však zahrnuje převážně umělecky nenáročné a průměrné veselohry vycházející často z operetních předloh, takže se na ni již hodně zapomnělo. Pocházela ze smíšeného manželství, otec byl Francouz, matka Angličanka. Otec působil v diplomatických službách, což vysvětluje místo jejího narození v Londýně, její vlastní jméno bylo Marguerité Clarté.

Studovala na církevní škole v Paříži, od dětství projevovala hudební nadání, hrála na klavír, později studovala také zpěv, lákalo ji i klasické divadlo. Svou kariéru začala koncem dvacátých let v operetách, krátce nato se prosadila i ve filmu, což bylo společné pro většinu oblíbených osobností operetního žánru, když se mohli před kamerou prosadit i jako zpěváci. První vedlejší roli ve filmu hrála v roce 1930, brzy byla ale katapultována k hlavním úlohám (NIC NEŽ PRAVDA – Rien que la vérité, 1931), celkem v šesti filmech byl jejím partnerem neméně populární zpěvák Henri Garat. Poprvé spolu hráli ve filmu LEVÝ BŘEH (Rive gauche, 1931), později vytvořili zamilovanou dvojici v úspěšné komedii SIMONE SE MÁ (Simone est comme ça, 1932), kterou natočil režisér českého původu Karel Anton.

Právě ze spolupráce s Antonem pochází i její nejlepší film ŠTĚDRÝ VEČER (Un soir de réveillon, 1933), kde opět stála po boku Henriho Garata. Meg Lemonnier točila také v Německu a pro společnost UFA vytvořila například titulní roli v adaptaci osvědčené předlohy ČARDÁŠOVÁ PRINCEZNA (Princesse Czardas, 1934). Z režisérů, s nimiž pracovala častěji, připomeňme René Guissarta, výjimečně se objevila i v dramatickém žánru a po boku dalšího filmového milovníka Julese Berryho stála v přepisu dobově oblíbeného dobrodružného románu BESTIE SE SEDMI KABÁTY (La bête aux sept manteaux, 1936). Kromě toho pokračovala i v práci pro divadlo, nejčastěji účinkovala na populární operetní scéně Théâtre des Bouffes Parisiens, kde ostatně vznikla většina předloh k jejím filmům. Na jevišti i před kamerou se objevovala nezřídka v zavedeném stereotypu chudá dívka – bohatý muž.

Ve většině svých filmů Meg Lemonnier zpívala, chytlavé melodie v jejím podání se těšily značnému zájmu i na gramofonových deskách. Ve druhé polovině třicátých let ale zájem o ni začal upadat. I to bylo společné operetním zpěvákům, kteří zazářili ve filmu po příchodu zvuku, týkalo se to i jejího nejčastějšího hereckého partnera Henriho Garata. Naposledy spolu hráli v nenáročné veselohře Jeana Boyera MOJE MALÁ SESTRA (Ma soeur de lait, 1938), kdy jejich kariéra byla již v útlumu. Meg Lemonnier se pak před kamerou objevovala již jen výjimečně, opět s Jeanem Boyerem natočila za války komedii o sousedské rozepři BOLERO (1942). Z její poválečné filmografie připomeňme americký film THE GREEN GLOVE (1952) natočený v Paříži a Monaku s účastí řady francouzských herců, tehdy se také jako sekretářka mihla v Decoinově kriminálce PRAVDA BÉBÉ DONGEOVÉ (La vérité sur Bébé Donge, 1952).

Po účasti na dvou dílech amerického seriálu SHERLOCK HOLMES (1954) její filmografii uzavírá drama Henriho Verneuila MAXIME (1958), kde však hrála již jen vedlejší roli. Od té doby žila v soukromí, zemřela v Clichy-la-Garenne v těsném sousedství Paříže 12. června 1988 ve věku 83 let.

Pavel "argenson" Vlach

Reklama

Reklama