Reklama

Reklama

Gaby Sylvia

Gaby Sylvia

nar. 24.03.1920
Cesena, Taliansko

zom. 26.07.1980 (60 rokov)
Chamalières, Francúzsko

Biografia

Ve čtyřicátých letech 20. století byla francouzská herečka Gaby Sylvia oblíbenou představitelkou velkých dívčích rolí, a i když její popularita později poklesla, až do vyššího věku se příležitostně objevovala ve filmu i televizi. Její vlastní jméno byla Gabriella Zignani a narodila se v Itálii na jadranském pobřeží ve městě Cesena, již v době jejího dětství ale rodina přesídlila do Francie. Od útlého věku měla Gaby Sylvia touhu stát se herečkou a v polovině třicátých let odešla do Paříže, kde začala studovat herectví.

Poprvé stála na jevišti Théâtre de l’Étoile, kde v roce 1937 hrála ve hře 3200 metrů nad mořem, následovala další úspěšná vystoupení na různých pařížských scénách, brzy přišly i nabídky od filmu a jejím debutem před kamerou byla menší role v dramatu POTOK (Le ruisseau, 1938), z jejích dalších vystoupení ve filmu připomeňme jednu z hlavních rolí koketní Danielle ve společenské komedii PRVNÍ PLES (Premier bal, 1941), která byla tehdy uvedena i v českých kinech. Jednu z hlavních rolí pak odehrála i v komedii o spiknutí mladých dívek proti starší generaci NEČITELNÝ PODPIS (Signé illisibile, 1942).

I po válce dělila Gaby Sylvia svůj umělecký život mezi divadlo a film, jako činoherečka excelovala například na jevištích Théâtre des Ambassadeurs, později v moderním i klasickém repertoáru vystřídala několik dalších pařížských divadel. Hlavně po válce ale kulminovala její kariéra filmové herečky, ve velmi úspěšných snímcích byla titulní hrdinkou (OSUDOVÁ ŽENA – La femme fatale, 1945), případně láskou titulních hrdinů (KAPITÁN BLOMET – Le capitaine Blomet, 1947). Do hlavních rolí svých prvních úspěšných filmů ji angažoval také později slavný režisér André Hunebelle (BLÁZNIVÉ ŘEMESLO – Métier de fous, 1948; MISE V TANGERU – Mission à Tanger, 1949).

Na přelomu 40. a 50. let dostala několik středně velkých rolí od komerčně úspěšného režiséra Gillese Grangiera (SLAMĚNÝ MILENEC – L’amant de paille, 1950), dvě výrazné vedlejší role (a obě s křestním jménem Hélene) hrála ve filmech feministicky založené režisérky Jacqueline Audry (ŠPATNÉ ZNÁMOSTI – Les mauvaises rencontres, 1955; JE TO ADAMOVA CHYBA – C’est la faute d’Adam, 1958), několikrát se tehdy před kamerou setkala i se začínajícím Louisem de Funèsem (S VYLOUČENÍM VEŘEJNOSTI – Huis clos, 1954; režie opět Jacqueline Audry). Během padesátých let se ale její kariéra před kamerou dostala do útlumu, naopak v divadle nadále slavila úspěchy, hrála například i pod režijním vedením slavného Jeana Vilara v Théâtre National Populaire v Hugově hře Ruy Blas (1954).

Kromě divadla a filmu ji koncem padesátých let začala ke spolupráci zvát i televize, za připomenutí stojí již velmi staré, ale díky hereckému obsazení dodnes známé televizní zpracování Dumasova románu TŘI MUŠKETÝŘI (Les trois mousquetaires, 1959), kde hrála Milady de Winter. Později hrála v několika seriálech, s filmovou kamerou byla ale konfrontována stále v řidších intervalech. Znovu s André Hunebellem natočila průměrnou komedii DEJTE SI POZOR, MÉ DÁMY (Méfiez-vous, mesdames, 1963), po delší přestávce se pak objevila v komedii ZÁLETNÍK 2 (Nous irons tous au paradis, 1977) režiséra Yvese Roberta. Tehdy se také uzavřela její divadelní kariéra, naposledy vystoupila v roce 1977 v Sartrově hře S vyloučením veřejnosti, v níž poprvé hrála již v roce 1944 (a také v její výše zmíněné filmové adaptaci).

Gaby Sylvia zemřela náhle na krvácení do mozku 26. července 1980 ve městě Chamalières ve střední Francii, kde pobývala na dovolené. Zanechala po sobě 23 filmových rolí a řadu postav v televizi, její jméno dnes nese ulice Rue Gaby Sylvia nedaleko centra Paříže.

Pavel "argenson" Vlach

Reklama

Reklama