Jaroslav Bouček

Spoluzakladatel FAMU, mezinárodně uznávaný odborník v oblasti senzitometrie (= přesné exponování fotografického materiálu). Jeho synem je producent Jaroslav Bouček.

Po maturitě na reálném gymnáziu v Brně vystudoval odbor strojního a elektrotechnického inženýrství na Vysokém učení technickém v Brně. Pod vedením prof. V. Nováka se ještě během studií zapojuje do odborného výzkumu senzitometrie. Studium zakončuje v roce 1926, na VUT však působí i nadále - v roce 1931 tu obhajuje disertační práci „Příspěvek k senzitometrii fotografických desek a papírů“ a získává titul doktora technických věd v oboru fotografie, kinematografie a tiskové reprodukce. Za vědecký výzkum nekonvenčních fotografických procesů je v roce 1935 jmenován docentem. Téhož roku vydává s V. Novákem souhrnnou publikaci o fotografických postupech „Praktická fotografie“ a zároveň přebírá vedení senzitometrické laboratoře VUT, kterou velkoryse přebudovává v jedno z nejmodernějších senzitometrických pracovišť v Evropě. Postupně rozšiřuje své působení i na Masarykovu univerzitu, kde přednáší o fotografii historických dokumentů. Společně s E. Hrbkem iniciuje vznik oboru umělecká a reklamní fotografie na Veřejné škole uměleckých řemesel v Brně.

Jako člen a později i předseda Klubu fotoamatérů v Brně organizuje kurzy pro fotografy, výstavy, přednášky a poznávací výměnné zájezdy mezi jednotlivými kluby v Československu. Pořádá například projekci experimentálních holandských filmů s přednáškou P. Schuitemy, profesora Státní umělecké akademie v Haagu. Sám také prezentuje na výstavách své vědecké fotografie, které zároveň využívá i k vědeckým výzkumům: zkoumá např. fotografické techniky, vlastnosti negativu a pozitivu. V roce 1933 je jedním ze zakládajících členů Československé společnosti pro vědeckou kinematografii v Brně, která se orientuje na podporu vědeckých a školních filmů a jejich uplatnění ve školách. V rámci společnosti organizuje na Masarykově univerzitě a VUT filmové projekce – např. promítání sovětských avantgardních snímků S. Ejzenštejna, V. Pudovkina, A. Dovženka a D.Vertova, které probíhá pod policejním dohledem.

Po uzavření českých vysokých škol je J. Bouček nucen omezit výzkum - naplno jej opět rozvíjí během 2. sv. války ve filmových laboratořích firmy Baťa ve Zlíně. Už od roku 1936 jako odborník na fotografický proces intenzivněji spolupracuje s reklamním oddělením Baťových závodů (řešení problémů barevného fotografického procesu německé kamery Jos-Pe). Prostřednictvím firmy Baťa podniká v září 1938 studijní cestu do Německa, Francie, Holandska a Anglie - navštěvuje např. filmové laboratoře firmy Kodak v Berlíně, výrobce filmových přístrojů A. Debrieho, továrnu firmy Kodak-Pathe, laboratoře Cinema Tirage Maurice. Od roku 1939 se stává Baťovým smluvním odborným poradcem a začíná více spolupracovat se svým žákem F. Pilátem, který ve Zlíně sestrojuje senzitometr. V místních filmových laboratořích zavádí senzitometrické měření a významnou měrou se tak podílí na odstranění závad laboratorního zpracování filmu, které v té době vykazují pražské filmové laboratoře. Iniciuje také těžbu stříbra z vyčerpaného ustalovače, čímž snižuje náklady na nákup chemikálií.

V roce 1946 je společně s K. Plickou a A. M. Brousilem jako člen kolegia ředitele Československého filmového ústavu v Praze pověřen ministrem školství založením filmové a televizní fakulty AMU v Praze. Má na starosti tzv. technický obor, z kterého se později stává katedra filmové a televizní techniky. Je jmenován profesorem praktické fotografie, kinematografie a grafické techniky a pro studenty pořádá přednášky a semináře o teoretických základech fotografie. Vedoucím katedry je až do roku 1971, kdy odchází do penze. Po jeho odchodu se z katedry stává kabinet pod vedením jeho studenta a spolupracovníka J. Pecáka. V posledních letech přednáší na katedře dějin a teorie hudby, divadla a filmu Filosofické fakulty UK.

V období po 2. sv. válce se však J. Bouček nesoustřeďuje pouze na pedagogickou činnost. V 50. letech se aktivně podílí na přípravách na zavedení širokoúhlého formátu v české kinematografii. Společně s F. Pilátem se v říjnu 1955 účastní zájezdu na VII. Mezinárodní kongres filmové techniky a V. Mezinárodní výstavu techniky v Turíně, v rámci cesty navštíví i širokoúhlá kina v Turíně a Miláně. Spolupracuje také s Výzkumným ústavem zvukové, obrazové a reprodukční techniky. Je čestným členem mezinárodní asociace filmových techniků UNIATEC (od roku 1964) a členem subkomise SMPTE (Society of Motion Picture and Television Engineers) pro barevnou senzitometrii.

Juvelino "juvelinokivi" Kivi