Biografia
Mažit Sapargalijevič Begalin se narodil ve stepích Semipalatinské oblasti. V jeho devíti letech se rodina přestěhovala do Alma-Aty, kde jeho otec Sapargali Begalin, budoucí slavný spisovatel zejména příběhů pro děti se sociálními a vlasteneckými tématy, získal místo šéfredaktora novin. Po základní škole absolvoval nultý ročník báňské školy – chtěl se stát důlním měřičem – ale po napadení Sovětského svazu odešel na frontu. Na jaře 1943 se domů vrátil jako válečný invalida, přišel o pravou ruku. Už ve stejném roce začal studovat režii na VGIK, který úspěšně absolvoval v roce 1948. Po absolutoriu pracoval v Mosfilmu, kde byl druhým režisérem ve filmech Mladá garda a Pád Berlína.
Po návratu do Kazachstánu pracoval od roku 1949 jako umělecký ředitel ve filmovém studiu Kazachfilm. Do roku 1967 natočil čtyři filmy, které často tepaly společenské nešvary – namyšlenost funkcionářů a pochlebování v Eto bylo v Šugle, či zpátečnictví venkova v Sledy uchoďat za gorizont. Než se vrátil k tématu války, jíž sám prošel a s nímž začal svoji filmařskou kariéru, uběhlo prakticky dvacet let.
Film Za nami Moskva natočil podle vlastního scénáře. Podle vlastního scénáře pak natočil i svůj poslední film Stěpnyje raskaty, v němž hrála i jeho žena Olesja Ivanova a jejich syn Nartaj. Film se však dočkal své premiéry až v kazašské televizi v roce 2002 u příležitosti nedožitých režisérových osmdesátin. V době svého vzniku skončil v trezoru pro údajný „nesprávný pohled na historii občanské války v Kazachstánu“. Existuje verze, že právě neúspěch Raskatů vedl k předčasné smrti Mažita Begalina.
Režisér
Filmy | |
---|---|
1975 |
Stěpnyje raskaty |
1969 |
Pěsň o Manšuk |
1962 |
Sledy ukhodyat za gorizont |
Scenárista
Filmy | |
---|---|
1975 |
Stěpnyje raskaty |
Herec
Filmy | |
---|---|
1971 |
Noč na 14-j paralleli |