Ieva Miškinytė

„Jedním z důvodů, proč jsem si vybrala [Franze Kafku], je blízkost poetiky jeho děl dramatickému a filmovému umění – obzvlášť pak animaci. Jeho příběhy často připomínají sen, blouznění, fantasmagorii; nekomentované hrdinovy stavy či myšlenky jsou vyjádřeny konkrétním pohybem, činem nebo detailem. V Kafkově uměleckém záběru se ocitá svět zvířat a věcí, což má nesmírně blízko k animačnímu umění, v němž se prolíná historie a mýtus.“

Ieva Miškinytė vystudovala Národní umělecké gymnázium M. K. Čiurlionise (Nacionalinė M. K. Čiurlionio menų mokykla). Později absolvovala obor design na Vilniuské vysoké škole technologií a designu (VTDK – Vilniaus technologijų ir dizaino kolegija). Svá vysokoškolská studia zakončila na Vilniuské akademii umění, kde byli jejími profesory Jūratė Leikaitė a Ilja Bereznickas, právě filmem MOST (2007), který jsme vybrali do naší retrospektivy nejen s ohledem na jeho vysoké umělecké kvality, ale i na jeho propojení se světem Franze Kafky.

MOST (2007) vznikl na motivy stejnojmenné Kafkovy miniatury Die Brücke, jež později vyšla jako součást sborníku povídek pod názvem Při stavbě čínské zdi (Beim Bau der Chinesischen Mauer, 1917). Nejedná se o přímé zfilmování, ale toliko interpretaci. Autorka svůj snímek vytvořila počítačovou technikou plošek v kombinaci s ručně kreslenou animací, k čemuž využívala tužku, tuš a akvarel. V některých případech i fotografii. Techniku plošek si vybrala záměrně k lepšímu vyjádření pohyblivého obrazu, přičemž se snažila vyhnout přesným jednoduchým konturám, které jsou dle jejích slov značně charakteristické pro současnou animaci, obzvlášť pak tu komerční.

„Most – to je život, úsek plný neustálých zkoušek, symbol znázorňující lidské balancování mezi různými protiklady, mezi touhami a realitou, mezi zdáním a skutečností, mezi světem duchovna a materiálna. Obecně nacházíme motiv přechodu přes most v nejrůznějších mýtech a pohádkách; např. na něj narážíme v mýtech a náboženských příbězích severoamerických Indiánů, Číňanů či Indů, kde symbolizuje vztah mezi světem smrtelným a věčným, dále pak přechod z jednoho světa do druhého, cestu očisty, cestu nebezpečných zkoušek, cestu duchovního hledání a v neposlední řadě samotný život. Syžet filmu v určitém smyslu představuje příběh vnitřního Kafkova bytí. Sám žil dvojím životem, kdy prožíval vnitřní rozpor mezi svou sociální existencí a uměleckým posláním.“

Film produkovalo studio Vilanima Valentase Aškinise s přispěním Litevského fondu na podporu kultury.

dasha "danliofer" vanova