Paul Dyck

Vlastním jménem Pavel Cifka, pocházel z Prahy. Pavlův tatínek Antonín, byl sládkem vystěhoval se do Ameriky, aby zde absolvoval Akademii pivovarnictví a působil ve vedení Plzeňského pivovaru v Chicagu.  Dědeček, Antonín, se vypracoval z hostinského na majitele hotelu zakládá vinice a později se stává dodavatelem vín pro císařský dvůr. 
Během pobytu v kanadském Calgary se Pavlův otec setkal s indiány z kmene Černonožců, to ho ovlivnilo natolik, že začal sbírat indiánské artefakty. V roce 1907 se oženil a narodili se mu synové Antonín a Pavel. Jenže v roce 1921 bylo vše jinak. V USA se začínala zavádět prohibice a o jeho zkušenosti nikdo nestál. Antonín se i s celou rodinou proto vrací zpět do Prahy.

Paulovi tehdy byly čtyři roky, většinu dětství tak prožil v Praze. To mu však nebránilo v tom, aby naplno rozvíjel své nadšení pro indiány, zděděné po otci, který mu často poutavě vyprávěl o svých setkáních s Černonožci.  Paulovi však pomalu přestávalo stačit hrát si na indiány v ulicích Prahy či v české přírodě na skautských táborech. A klíčilo v něm zásadní rozhodnutí.  
Sedmnáctiletý Paul odjíždí za indiány do Ameriky, do Jižní Dakoty.  Matka se starším bratrem Tonym se do USA vrátili o rok později, otec zůstal sám v Praze, kde v roce 1940 zemřel.

První setkání s Dakoty však přináší deziluzi, indiánská kultura v rezervacích je v úpadku. Paul se přátelil se Siouxy a na Západě získal jméno Rainbow Hand, díky svým malířským schopnostem a podle své palety plné barev, kterou nosil stále při sobě. Zamiloval se do dcery šamana Fawn, ta však umírá velmi brzy po seznámení, v roce 1936 při porodu jejich dítěte. 

Své zoufalství pak přebíjel divokými cestami na motorce křížem krážem po Západě. Seznamoval se s indiány, kreslil je a své kresby prodával živil se jako ilustrátor na volné noze. Zvolil si umělecký pseudonym Paul Dyck. Dyková se totiž jmenovala za svobodna jeho babička, a Van Dyck byl jeho oblíbený holandský malíř.

V roce 1938 se usadil v severní Arizoně a koupil ranč na Beaver Creek nedaleko města Rimrock. 

 O svůj ranč se staral až do roku 1942, kdy vstoupil do americké armády. O čtyři roky později se vrátil zpátky a stal se rančerem a farmářem na plný úvazek. V tomtéž roce se znovu oženil. Vzal si Louise Torti, se kterou měl dva syny - Johna a Paula. Společně žili na ranči dvacet let, až do rozvodu v roce 1966.

O rok později se Paul znovu oženil, se svou novou ženou Jean Hamilton žil na starém dobrém místě na Bobřím potoce až do její smrti v roce 1997.

Intenzivně studoval kmeny Siouxů, Apačů, Assiniboinů, Šajenů, Arapahů, Kajovů, Komančů  a dalších a sbíral jejich artefakty. Přednášel o jejich životě, snažil se vydobýt jim větší úctu od většinové společnosti, která je vytlačila z jejich nekonečné domoviny do rezervací, a krom toho se postupně stal majitelem jedné z největších soukromých sbírek prérijních indiánů 19. století na světě, čítající na dva tisíce předmětů. Základ sbírky zdědil již od svého otce.

Roku 1989 ocenila University of Montana Paulovo úsilí o záchranu a ochranu kultury prérijních Indiánů udělením čestného doktorátu. Ten mu předala poslední žijící vnučka náčelníka Sedícího býka.

 Dne 14. února 2006 zemřel ve věku 88 let na "Dyck Ranch" na Bobřím potoce. V závěti odkázal sbírku Historickému centru Buffalo Billa ve Wyomingu. 

Je autorem knihy: Brulé; the Sioux people of the Rosebud: 
věnovanou Siouxum žijícím v rezervaci Rosebud.