Sergej Antonov

Spisovatel, scenárista, dramaturg a filmový kritik začal svoji kariéru jako vystudovaný stavař. Jeho otec stejně jako dědeček z matčiny strany byli železničními inženýry a v rodině vyrůstal v prostředí plném technického prakticismu, kde panoval (jeho slovy) „skeptický vztah ke všemu humanitnímu, včetně literatury“. Rozumělo se tedy, že i on půjde v jejich stopách.

Promoval v roce 1938, ale brzy přišly válečné konflikty. Prošel celou finskou i Velkou vlasteneckou válkou v řadách silničního vojska, stavěl mosty a opevnění. Vítězství se dočkal v hodnosti majora vyznamenaný Řádem vlastenecké války, Řádem rudé hvězdy a dalšími medailemi. V průběhu války publikoval první básně (1944).

Po válce působil jako pedagog na leteckém institutu, přednášel deskriptivní geometrii, ale zároveň se plně věnoval psaní. V roce 1947 mu vyšla první próza, na niž se plně zaměřil poté, co skončil na radu Anny Achmatovové s poezií. Mnohá jeho díla byla zfilmována: Dělo bylo v Pěňkově, Prišjol soldat s fronta, Aljonka atd.

Často se na filmech podle vlastních románů podílel i jako scenárista, scenáristiku také krátce vyučoval. Literární kritice se naopak na rozdíl od tohoto dvouletého pedagogického extempore věnoval dlouhodobě.

Byl ženatý, se ženou měli dva syny a dvě dcery, jednou z nich je herečka Olga Antonova.

chamonix