Mike Gibisser je filmař z Chicaga, o kterém i v tom Chicagu ví asi málokdo, natož například tady. Je volně napojen na hnutí mumblecore, ale i v něm tvoří zcela svérázný okraj – okraj okraje. Žádný jeho film nikdy nebyl v americké distribuci, byť jsou to filmy, jaké posunují kinematografii – jaké kdyby vznikaly například ve střední Evropě, píšeme o nich články do „Filmu a doby“. Filmy Mike Gibissera visí na vimeu – jsou absolutně dostupné nonstop, takže jako by nebyly.
Celovečerní Finally, Lillian and Dan (2008) je o 11 let později následován World of Facts (2019). Oba spojuje neokázalost, tvůrčí pokora, stoický soucit a téma oslabenosti či postižení. World of Facts pozoruje ženu a jejího otce, kteří se oba paralelně vyrovnávají s komatózním stavem svých nejbližších. To, že oba potkala tahle obdobná situace, je náhoda. Film nijak nedopadne – hrdiny pozorujeme dost podobně, jako oni pozorují své bezvládné blízké na lůžku v jiných pokojích stejné nemocnice. Otcův přítel je později z hadiček odpojen, pokračování ostatních životů už ve filmu není.
Gibisser točí i krátké filmy či různá videa na pomezí s instalacemi, dokumenty na pomezí s vizuálními eseji – kolik to bude mít minut a do jaké škatulky se to pak zařadí, s tím si moc neláme hlavu. Veškerou propagaci tvoří jednoduchý web s filmografií a pár základními informacemi. Živí se jako pedagog na University of Wisconsin-Milwaukee.
Edgar_Hillar
