Audrey Munson

Audrey Munson byla americká herečka, známá také jako Miss Manhattan nebo Americká Venuše. Stala se modelem pro patnáct soch v New Yorku. Její rodiče, Edgar Munson a Katherine Mahaney, se rozvedli, když byla Audrey mladá. Tehdy se s matkou přestěhovala z Rochesteru do New Yorku, kde také začala její kariéra.

Roku 1906, kdy bylo Audrey 15 let, ji fotograf Ralph Draper představil sochaři Isidorovi Kontimu, který ji přesvědčil, aby mu stála jako model. Pro příští desetiletí byla inspirací spoustě sochařů a malířů celého New Yorku. V roce 1915 ji Alexander Stirling Calder vybral jako hlavní model pro Panama-Pacific International Exposition, kde pózovala pro tři čtvrtiny sochařských děl, obrazů a nástěnných maleb.

Téhož roku se s matkou přestěhovaly do Kalifornie, kde Audrey vstoupila do rodícího se filmového průmyslu. Hrála ve čtyřech němých filmech. Prvním z nich byl snímek Inspiration, v němž byla zcela nahá. Bylo to vůbec poprvé, kdy se ve filmu objevilo nahé ženské tělo.

V Kalifornii žily v domě, který byl vlastnictvím doktora Waltera Wilkinse. Wilkins se po nějaké době do Audrey zamiloval a chtěl si ji vzít, proto zavraždil svou ženu Julii, aby jim nestála v cestě k manželství. Třebaže se Audrey s matkou ještě před vraždou odstěhovaly, policie stále zpochybňovala jejich roli v trestném činu, což vedlo k celostátnímu pátrání. Nakonec byly vyslýchány v kanadském Torontu, kde vypověděly, že odešly na přání Julie. Tato obhajoba policii uspokojila, Wilkins byl shledán vinným a odsouzen k trestu smrti na elektrickém křesle. Avšak negativní popularita vyvolaná případem zapříčinila rychlý pád Audreyiny kariéry.

Do roku 1920 nemohla Audrey jakožto umělkyně nikde najít práci, a tak se stala podomní prodejkyní kuchyňského náčiní. Posléze se přestěhovala zpět do New Yorku, kde se roku 1922 pokusila o sebevraždu, když spolkla rtuťnatý roztok. To byl začátek její duševní poruchy a paranoie.

V roce 1931, kdy bylo Audrey devětatřicet let, jí byla soudně nařízena léčba v psychiatrickém ústavu. Zde zůstala dalších 65 let až do své smrti v roce 1996.

Pavla "Palvinie" Binarová