Oskar Eduard Messter byl německý továrník, producent, filmař, ředitel a sběratel umění. Je znám s přízviskem "otec německého filmového průmyslu". Narodil se 21. listopadu 1866 v Berlíně do vědecké a průmyslnické rodiny; jeho otec Eduard založil v roce 1859 v Berlíně společnost, která vyráběla a prodávala optické přístroje, brýle a medicínské aparáty. Firma také vyráběla vlastní optické pomůcky pro kouzelníky a baviče, jako jedni z prvních začali pracovat s elektrickým svícením na divadle a organizovali "magické" projekce s vlastními přístroji. Jelikož se Messter v takovém prostředí pohyboval od malička, nabyl poměrně velké zkušenosti s obchodováním, ale i mechanické a divadelní dovednosti, které mohl později plně využít v rozvíjení nového média filmu. Na začátku roku 1896 navrhnul Messter filmový projektor k promítání filmů natočených kinetoskopy. Jeho první zařízení si objednatel ruský kouzelník Rogulin a do konce toho roku vyrobil ještě 64 dalších projektorů, z nichž 42 prodal v Německu a 22 do Evropy.
V rozporu s mnoha historickými informacemi nebyl Messter jediným filmovým továrníkem v Německu či přímo v Berlíně počátku 20. století. Zhruba od roku 1896 začali vyrábět projektory také Max Gliewe, H. O. Foersterling a Alfred Wrench. Gliewe začal zakrátko s Messtrem spolupracovat, další výraznou postavou tohoto týmu byl technik Georg Betz. Vysoké kvality jejich výrobků (a to jak kvality designu, tak technické vybavenosti) vedly k sérii úspěchů, které podporovalo také kontinuální představování nových modelů a vylepšování těch starých. Produkovat filmy začal na konci roku 1896 prvním snímkem AM BRANDENBURGER TOR ZU BERLIN, brzy na to postavil první filmové studio v Německu na Friedrichstrasse v Berlíně, o rok později již jeho katalog nabízel 84 filmů, převážně komických scének, sportovních filmů, snímků německých ulic, vojenských objektů nebo kabaretních představení. V listopadu promítal poprvé veřejně ve slavném divadle Apollo v Berlíně a poté spustil projekční servis pro divadla po celém regionu.
Rokem 1901 narostl jeho vztah ke kinematografii do té podoby, že rozdělil svou společnost na specializované firmy pro produkci, distribuci a výrobu. Jeho kariéra v kinematografii je příznačná jeho energickým a inovativním přístupem v kombinaci s bystrým smyslem pro obchodování a historii. Vynalezl nové médium jak pro komerční tak nekomerční využití - např. časosběry kvetoucích rostlin (1897), experimenty s mikroskopickým filmem (1900 - 1910), první německá projekce zvukového filmu (divadlo Apollo, 1903), anglicky mluvené zvukové filmy (1904), ustavení tzv. hvězdného systému díky propagaci herečky Henny Porten (1912), na pět set divadel vybavených jeho synchronizovaným zvukovým systémem Biophon (1913), představení jeho projektoru Thaumatograph Model XVII, založení filmových týdeníků (Messter-Woche, 1914), konstrukci vysokorychlostních armádních průzkumných kamer (1915). Stal se také spoluzakladatelem a prvním ředitelem Německé filmově-technické asociace. V roce 1918 byly všechny Messterovy společnosti prodány nově vzniklému monopolu UFA za 5,3 miliónů zlatých marek a staly se jedním ze základních kamenů gigantického koncernu, který dominoval filmovému průmyslu v Německu až do roku 1945. Ačkoliv Messterovi táhlo na šedesát let, do důchodu se zdaleka nechystal a od roku 1922 aktivně zvětšoval svou sbírku historického filmového vybavení, které poté v roce 1932 věnoval Deutsches Museum. V roce 1928 byl jedním ze zakladatelů společnosti Tobis, která se orientovala na zvukový film, a v roce 1936 vydal svou autobiografii, založenou částečně na pečlivě sbírané korespondenci mezi žijícími filmovými "pionýry" a vynálezci, se kterými se dostal do kontaktu. Zemřel v domově důchodců v Tegernsee v roce 1943.
jiri "Max-Wesslo" slavik