Narodil se jako Hermanus Hendrikus van der Horst v Alblasserdam do chudé rodiny dělníka v ocelárně. Později uváděl, že svůj první film viděl až ve dvaceti letech. Záhy poté nastoupil vojenskou službu, odstěhoval se do Velsenu, kde nastoupil místo jako účetní a v roce 1944 se oženil.
Na začátku čtyřicátých let začíná amatérsky fotografovat, později natáčet krátkometrážní snímky. Jde výlučně o filmy s přírodní tématikou - nejčastěji jde o zachycení vzácných druhů ptáků, neboť Horst byl vášnivým ornitologem. V roce 1945 se Horst přidává do organizace NWF, která hledala nové ambiciózní fotografy a filmaře po celém Holandsku. Zde také natáčí své první delší dokumentární kusy, například Poskvrněná země (1946), kde se již projevuje jeho typický autorský rukopis - rychlý střih, časté metafory a na prvním místě zájmu je vždy příroda.
V roce 1947 je NWF rozpuštěno, ale van der Horst natáčí dále jako nezávislý režisér. Jeho filmy se od té doby objevují na domácích festivalech. Snímek t´ Schot is te boord (Střelba z paluby, 1951) je oceněn Grand Prix za krátkometrážní film na festivalu v Cannes. Skutečným průlomem byl o rok později film Houen zo! (Ať to tak zůstane!, 1952), pozorující ruch dělníků a stavbařů ve zpustošeném Rotterdamu. Film získal v Cannes ocenění za reálný krátkometrážní snímek a v zahraničí (zejména v Itálii a Francii) se dočkal pozitivního ohlasu. Tuto triádu uzavírá snímek Vieren maar! (Oslava moře, 1954), za který získal Horst státní filmové ocenění.
V druhé polovině padesátých let je již van der Horst jedním z nejznámějších holandských filmařů. Prijs de zee (Chvála moře, 1959), snímek, který byl oceněn na Berlinale a přinesl Horstovi i druhé státní ocenění, jeho pověst jen potvrdil. V roce 1960 uvádí Horst svůj první celovečerní film - Faja lobbi, více než hodinové barevné sledování obyvatel Surinamu a jejich zvyklostí. Premiéry se zúčastnila samotná královna Juliana a snímek za bouřlivých ovací získal Zlatého medvěda na festivalu Berlinale.
Tento úspěch se mu však již nepodaří zopakovat. Ačkoliv i následující film Pan (1962) získá v Cannes cenu, je již spíše slabším filmem. Dlouhou dobu poté Horst připravuje svůj film Toccata (1968), kde se naplno projevuje jeho láska k hudbě a práci se zvukem obecně. Tento snímek má být hlavní krátkometrážní premiérou v Cannes, ale toho roku je festival den před projekcí zrušen. Je uveden až o rok později a oceněn Uznáním technické komise.
Na začátku sedmdesátých let ještě van der Horst připravuje snímek Musica Humana, který má být dlouhým hudebním opusem, ale zdravotní komplikace mu neumožní v práci pokračovat. Zemřel v roce 1975 ve věku 65 let v Haarlemu.
Samuel94
