Vrabčiak (E07)

90%. Typický příklad toho, jak velké množství látky a nesmyslů je vtloukáno dětem do hlavy a jak obrovské nároky jsou na ně kladeny. S naprostým NEdůrazem na pochopení podstaty znalostí a opravdu důležitých věcí, s trváním na prosté znalosti nic neříkajících definic a dat. To se bohužel za poslední generace vůbec nezměnilo a jen tak nezmění, bohužel. Dnešních dětí je mi opravdu líto, mají to těžké, ještě těžší než jsme měli my. A přitom je to tak zbytečné ... Škola se stala otravnou nutností, povinným zlem, které je na dětských duších pácháno. Namísto aby dětem něco dávala, aby se těšili ze znalostí, probouzela v nich touhu po poznání, rozvíjela zvědavost a nechala je objevovat nové možnosti, používat svou logiku a řešit běžné věci. (17.10.2021)

Asi děj má/měl dospět k určité katarzi, nicméně není asi myslitelné, aby ombudsman, uceněný učitel (!), u kterého je více než pravděpodobné, že je schopen přijímat a též poskytovat alternativní způsoby výuky, netušil nic o alternativních školách a sveřepě stál za rigidním způsobem memorování vědomostí. Vždyť individualita žáka je v tomto případě základ. Takže děj zajímavý, příběh správně kontroverzní a k zamyšlení, ale podání kvůli příliš okatému a účelovému tlačení na pilu (ombudsman, ředitelka, matka) ne moc přesvědčivé. (18.10.2021)

Každý z nás by radši trávil čas hlazením koníčků na farmě místo chození na základku. A všichni do jednoho jsme si uvědomovali, že 70% učiva je nesmysl, který nám nikdy k ničemu nebude, takže hlavní hrdinka není žádnou ojedinělou myslitelkou, která prohlédla smysl života, jak se nám tento díl snažil naznačit. Nikdo z nás ale neměl možnosti jako ona a nikoho naše přání nezajímala, museli jsme se přizpůsobit... Byly tu i dramatičtější díly, které řešily závažnější problémy. (19.10.2021)

Tento díl ťal do systému výuky na ZŠ, který se za posledních 100 let příliš nezměnil i když pokusy tu byly a jsou,  a to ne vždy k lepšímu. Vymýšlíme vymyšlené, zavrhujeme, co se osvědčilo. Zatím co já jsem jako prvňáček sedávala s rukama za zády, moje děti prošly množinovou matematikou a vnuci výukou počítačovou. Vnuci ve čtvrté třídě  z neznámých důvodů probírali maďarské Arpádovce, zatím co já si v tom věku vystačila s lovci mamutů. Upravit a přizpůsobit osnovy rozvoji techniky ve třetím tisíciletí není asi jednoduché, obzvláště po zásahu inkluze. Současné děti se nerodí o nic chytřejší, než ty v minulosti. To jen jejich ctižádostiví rodiče by chtěli, aby se jejich potomci měli díky vzdělání v životě líp. Pokud bychom akceptovali princip dobrovolnosti výuky, asi by tyto děti v budoucnosti nestačily rozvoji nových technologií, ale bylo by dostatek dělníků, pracovníků v zemědělství, stavebnictví, řemeslných profesích. Taky není jasné, zda by byly schopny tyto děti posunout vědecký pokrok někam dopředu. Rovněž bychom narazili na zákon zakazující využití práce dětí a nezletilých. Výborný scénář nutící k zamyšlení. (18.10.2021)

Jak může učitel češtiny obhájit výuku nějakých větných členů? Pro život nepotřebné, ale bude to vyžadováno u zkoušek na střední školu. Bohužel. A s tím učitel těžko něco udělá. Takové ředitelky, jako hrála Babčáková, už snad neexistují. Aspoň já žádnou takovou neznám. Potěšilo mě, že byl dán větší prostor I. Duškové a objevil se znovu V. Javorský. (18.10.2021)