Žena za pultom

Máte mne za blázna, že dávám plný počet hvězdiček? Nepokrytě přiznávám, že tenhle seriál jsem viděl v TV když mi bylo 15 a zrovna jsem byl prvním rokem na učňáku... jako Prodavač (sice elektrotechnického zboží, ale pořád prodavač), a proto mne tento seriál nesmírně zaujal, protože se týká mojí profese, kterou patrně budu po maturitě vykonávat. Chtěl jsem se podívat, jak to chodilo za komunistů ve kšeftě, a musím smutně konstatovat, že prodavač, to byl tehdy NĚKDO, kdežto dnes je to ten hejpočkej a zákazníci považují za trapné jej vůbec oslovit, a jakmile se dozvědí, co potřebují, okamžitě utíkají od prodavače co nejdále... Já to zažil při praxi, takže vím, o čem mluvím. A tak dávám pět hvězdiček hlavně jako poctu všem prodavačům, kteří byly za komunismu oblíbení a kdo měl za známého prodavače, ten byl hvězda a každý si prodavače předcházel, jen aby dostal podpultovku. Pět hvězdiček pro všechny prodavače! (30.04.2007)

Moc nechapu tak spatne hodnoceni tohoto serialu. Mam nekdy pocit, ze lide dnes jsou jeste tupejsi stado nez za komunistu! Vadi Vam, ze v serialovem obchode je mozna vice pochutin nez bylo skutecnosti nebo minulost Svorcove? Ctvrtou hvezdicku pridavam diky zdejsimu hodnoceni a pak za v te dobe naprosto nadhernou Hanu Maciuchovou. (02.09.2011)

Ideologicky jistě pochybné, v rovině milostných vztahů naivní, místy nesnesitelně otravné - zejména scény z domácího prostředí - jak koukám na Dietlovy seriály, tak ty mu prostě nešly - místy nudné. To nic nemění na faktu, že děj odsýpá a seriál udrží u obrazovky. Dudek byl kvalitní televizní režisér a na seriálu je vidět, že rozuměl tomu, co dělá. Ženu za pultem nad vodou drží i herci. S jakou elegancí pronáší Menšík ty nesymsle, je takměř na poklonu. Jen poznámka: Kaviár si u nás koupíte. Skotskou whiskey si u nás koupíte. Tropické ovoce rovněž. Švorcová jako femme fatale? K nezaplacení. (11.12.2010)

12/12 Kdo to viděl celé, ví, že jde o rok života jedné prodavačky, která prochází nástupem do nového místa, výchovou svých dvou dětí. Vyrovnává se s bývalým manželem a nakonec získá nového partnera. 12 příběhů odehrávajících se ve 12 měsících je pak také věnováno vždy jedné postavě z Annina okolí. Jde o románový příběh a stejně jako jsou fiktivní jeho hrdinové, tak přistupuji k jeho reáliím. Teoretizovat by se dalo mnoho o tom, jestli zrovna Anna Holubová pracovala v jediné dobře zásobené samoobsluze a jestli taková někdy v Praze vůbec existovala. Dalo by se dojít k mnoha závěrům, včetně toho pamětnického, že jde v podstatě o prodejnu určenou pro cizince, která je ovšem v seriálu otevřená každému. Nicméně je také zajímavé, že při Annině návštěvě jiné prodejny je tato vyloženě vybílená. Osobně si na seriálu nejvíce užívám jednu z vrcholných rolí Hany Maciuchové, která své Olince Škarapesové dala hodně půvabného humoru. Za nejzajímavější tedy považuji její díl, ve kterém se vdává nikoli za svou lásku, ale za vilu a zajištěného manžela. Posvatební hostina následně rozbouřená příchodem Jiřího Hrzána patří do pomyslného zlatého fondu. Pakliže se seriál často hodnotí z principu špatně, je to jen zbabělým souhlasem s něčím, co by tak "mělo být". Lze snad popřít kvalitu výkonů například Vladimíra Menšíka nebo Dany Medřické? Seriál není perfektní, ale jeho slabá místa jsou pouze tam, kde přehrává mladá Jana Boušková jakožto puberťačka řešící své citové problémy skrze členství v SSM. To jsou ostatně jediná místa, která nám, kromě proslovu před Silvestrem, připomínají jiné problémy, než-li jsou ty, které hravě rozlouskne každá hokyně z lahůdek. (20.02.2009)

Měl jsem o Ženě za pultem představu jako o naprosto nudném seriálu a díky mediální masáži jako o pomníku komunistické propagandy. Po premiéře na DVD nosiči jsem ale příjemně překvapený, prostředí prodejny potravin není zas tak zoufalá černá díra. Postavy a dialogy jsou perfektně napsané, když to srovnáte s Ordinací v růžové zahradě, kde všechny postavy mluví a chovají se pomalu stejně, tady má každá postava svůj vlastní ojedinělý charakter. I naprosto nesnesitelná svazácká dcera Jana Boušková má svůj účel. Překvapila mě Jiřina Švorcová, u které jsem byl na beton přesvědčený, že mi svým herectvím nemůže vymazat svůj image jako plamenné recitátorky dělnických veršů, ale nakonec jsem o její postavě i přemýšlel jako o Anně Holubové a ne jako o plakátu komunismu. Petr Haničinec jako nesmělý vdovec mě taky zaskočil, protože ho pořád vidím, jak škrtí Willyho ve vaně nebo jako milovníka koní v Dobré vodě. Ti, kteří seriál řadí mezi propagandu a druzí, kteří to tady po nich zaslepeně opakují, jsou asi na drogách - jediné, čemu jsem se jako milovník propagandy a politických lží ve filmech zasmál, byly luxusní nákupy Petra Haničince a hláška "banány přivezou odpoledne, já vám zavolám". Všichni jsme už dnes dostatečně informovaní (pokud chceme být), takže není problém odhalit tenkou fasádu a udělat si z těchle momentů informaci o tom, jak to tenkrát viděli a chtěli mít komouši, takže argumentovat, že zrovna tahle slabá káva je nějaký milník komunistických lží, je prostě směšná pitomost. Šetřte si svoje rozhořčení na seriály jako Klement Gotvald nebo Inženýrská odysea, milí diváci. Prostě tenhle seriál dějově a technicky perfektně funguje, nepřemýšlel jsem u toho, proč obsadili tohohle idiota nebo která slaboduchá propiska tohle napsala, což dělám skoro u každého porevolučního seriálu - to je velká ostuda pro demokratickou svobodnou tvorbu, nemyslíte? (19.09.2008)