Réžia:
William WylerScenár:
Harry KurnitzKamera:
Charles LangHudba:
John WilliamsHrajú:
Audrey Hepburn, Peter O'Toole, Eli Wallach, Hugh Griffith, Charles Boyer, Fernand Gravey, Marcel Dalio, Jacques Marin, Roger Tréville, Moustache (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Jedna z nezapomenutelnych komedií šedesátých let, příběh o vyznamném padělateli obrazů, jeho krásné dceři a zloději, ktery není tím, čím se zdá, a kde se všechno točí kolem sošky Celliniho Venuše. Padělatelem a to geniálním, je elegantní Pařížan Charles Bonnet, nabízející často uměleckym galeriím vzácná umělecká díla, jeho dcerou půvabná Nicole, pokoušející se zabránit otcovu zneuctění a zlodějem sympaticky Simon Dermott, ve skutečnosti detektiv, specialista na zločiny z uměleckého světa. Všechno začíná v okamžiku, kdy se Bonnet nechá přemluvit k zapůjčení a vystavení Celliniho Venuše. Jenže před podpisem pojistky má být dílo odborně prozkoumáno. To by však znamenalo odhalení pravdy, neboť i Venuše je padělkem. Nicole se rozhodne, že sošku z muzea uloupí dřív, než k tomu dojde. O pomoc požádá Simona, kterého přistihla v otcově sídle a považuje jej za zloděje. Ve skutečnosti je Simon detektivem, specialistou na zločiny ve světě umění. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (297)
Nehynoucí půvab staré filmové školy, v jejímž rukopisu stále cítíme atmosféru čtyřicátých a padesátých let, konvenčnost, která dnes působí neobvykle svěže a mile. Ptát se, zda k tomuto následnému blaženému stavu diváckému i kritickému vedly skvělé herecké výkony protagonistů nebo sice nenápadná, ale důmyslná režie, je tak trochu chozením do lesa. I rutina se může povznést do tvůrčí úrovně, i ustálený tvar může nabídnout uměleckou i řemeslnou svěžest. A zdaleka ne vždy k tomu potřebuje nostalgii, touhu ohlížet se nazpátek do pomyslných "starých zlatých časů". Je jen jisté, že po celou dobu promítání je stále nač se dívat a čím se dojímat. Pro právem spokojeného diváka to rozhodně není málo. ()
Na Audrey Hepburn jsem kromě těch kukadel nikdy nic neobdivoval, ale tady je naprosto úžasná. Nejen fyzicky, samozřejmě. Pojem "chemie mezi hrdiny" definuji podle Venuše, protože to, co tihle dva předvádějí, to s léty nestárne, zraje jako víno a hraje jako klavír PETROF (lokálním patriotům "Nazdar";)). A pak ty výtečné scénky s otcem umělcem...super zábava od začátku až do konce. Jo a pak taky troška romantiky, ale to nevadí:) Dávám 90%. ()
Dala jsem si po letech opáčko a vyplatilo se, Audrey Hepburnová je nesmírně půvabné stvoření, Peter O'Toole sympatický chlapík, no a pánové Eli Wallach a Hugh Griffith ve svých rolích opět potěšili a rozesmáli.. Celkově se jedná o milou, vtipnou, příjemnou záležitost a jako kriminální komedie to funguje báječně, hezky napsáno i natočeno, u mě filmová spokojenost a úsměv na rtech.. ()
Audrey Hepburn a Peter O'Toole jsou natolik skvělým párem, že jim odpustíte i to, že chvílemi si prostě jen tak blbnou. Vlastně vás takové momenty mohou bavit i více než celá anabáze okolo ukradení sochy. Je to vtipné, má to na svou délku hezké tempo, ale jsou to pořád oni dva hlavní představitelé, kteří nadchnou nejvíce. ()
Jeden z těch filmů, kterým člověk ani po x-té neodolá. Úsměvná a pohodová v každé minutě, zábavná v každém motivu, ať už jde o nápaditou loupež, rodinné vztahy nebo jednu z nejúžasnějších dvojic, které se kdy ve filmu pustily do nejaké té originálně nápadité loupeže. Audrey "Přece nebudu krást cizí věci." Hepburnová je úžasná a Peter O'Toole s ní zdatně drží krok. Společně pak vytvářejí nezapomenutelnou dvojku, která termínu "vztahová chemie"dává zcela nový rozměr. A dokomalým způsobem jim k tomu sekunduje Eli "Calvera" Wallach. Zkrátka klasika, kterou můžu zas a znovu. ()
Galéria (100)
Zaujímavosti (20)
- Kniha, kterou si Nicole (Audrey Hepburn) čte v posteli, je "Hitchcock Magazine: Le Revue du Suspence", francouzská verze měsíčníku "Alfred Hitchcock's Mystery Magazine". (facojurka)
- Sochař, o kterém je ve filmu řeč a který údajně sošku Venuše vytvořil, se jmenuje Benvenuto Cellini a žil v letech 1500–1571. Byl to italský zlatník, sochař a spisovatel, který se stal známý svými manýristickými kovovými sochami na přechodu renesance a baroka, šperky a mincemi i knihou „Vlastní životopis“. (sator)
- Venuše je římská bohyně smyslnosti, krásy a lásky. Později byla ztotožňována s řeckou bohyní Afroditou. (sator)
Reklama