Veřejný nepřítel

Staré filmy majú niečo do seba ! A to aj staré gangsterky! Nepochybne sa tento subžáner vyvíja stále k lepšiemu, ale aj zo súčasného pohľadu sa dajú pozerať bez donútenia a bez neustáleho prižmurovania očí (na rozdiel od napríklad dobového sci-fi). Tu musím opäť (ako som už neraz...) vyzdvihnúť herecké výkony starej hollywoodskej školy. James Cagney nie je len roztomilý tanečník stepujúci v Yankee Doodle Dany, ale tu som zistil, ževie hrať aj poriadnu sviňu... Vtedy sa asi tak hrať MUSELO, inak tam človek nemal čo hľadať... Verejný nepriateľ z môjho pohľadu nemal obrovské filmové ambície, čo veľmi sympaticky vyústilo do minimalistického diela, no o to silnejšieho obvinenia amerických mafiánkov 30-tych rokov... (02.11.2012)

Veřejný nepřítel mě zklamal. James Cagney mi nebyl vůbec sympatický. Chápu, že to ani nebyl účel, ale existuje mnoho dalších filmů s negativním hlavním hrdinou, který je mnohem zajímavější a mnohem lépe se na něj dívá. Většina postav ve filmu byla podle mě příliš extrémně napsaná a jednalo se spíš o karikatury. Například matka obou sourozenců mi vážně pila krev od začátku až do konce. Vím, že Veřejný nepřítel je z roku 1931, ale bohužel musím říct, že už jsem viděl mnoho lepších filmů z tohoto období. (18.02.2009)

Ústřední dvojice se k sobě výborně hodila - nehezká, nesympatická, protivná platinová pipka, Jean Harlow, a nesympatický gangster James Cagney. Strašně se to vleklo a většinu času, hlavně zezačátku, a na konci mě to dost nudilo. Bylo tam jen pár zajímavých scén - předvečer prohibice nebo následné odčerpávání whisky, ale jinak nic moc. (13.12.2009)

Nepříliš známý film, nicméně pro fanouška gangsterek povinnost. O to lepší, že byl natočen v době, o které vypráví. Děj není nijak složitý ani propracovaný, ale i tak si divák stihne nezamilovat hlavního hrdinu, který má skutečně ksicht, že byste mu nevěřili ani pozdravení. Spousta filmů zobrazuje prohibici, ale jen tady uvidíte, jak to vypadalo den předtím, když lidi vozili plný kočárky s chlastem. (11.05.2009)

(1001) Gangsterky jsou filmy, které nevyhledávám a které mě zpravidla nebaví, bez ohledu na to, jestli je natočili před sto lety nebo včera. Tahle má oproti těm ostatním tu výhodu, že má přidanou hodnotu. Není to soutěž v tom, který z prominentních herců vypadá jako věrohodnější italský přistěhovalec, ani maraton pro kostyméry a vižásty, na jehož konci je zlatá soška pro toho, kdo to vymyslí víc retro. Tohle je historický exkurz. A tak to pro mě i zůstalo. Podivila jsem se, že femme fatale bylo pouhých dvacet let, a můžu jít dál. (03.09.2010)