Obludy

Tento ve své době kritizovaný horror vznikl dva roky před vznikem tzv. produkčního kodexu (1934), který ve filmech závazně reguluje sexuální narážky, zmínky o drogách či promiskuitě, zobrazení násilí apod. Scéna kdy zrůdy lezou v noci v dešti pod čtyřkolákem, nebo černoch vypadající jako mrož jsou vskutku děsivé. (21.12.2017)

Dracula mě nikdy moc nebral, ale Zrůdy mě velmi mile překvapily. V první půli mě docela mrazilo v zádech. Nejednalo se o husí kůži ze strachu, ale spíš ze soucitu. Freaks nejsou ani tak hororem, jako spíš hodně strašidelnou historkou o tom, že ty pravé zrůdy jsou především v nitrech navenek dobře vyhlížejících andělíčků. No uznejte, není to ideální morální "pohlazení" dítěte na dobrou noc? (29.10.2006)

Tohle je něco, co má jako jedno z mála pořád ještě slušnou váhu i po všech těch letech, díky čemuž nemusím mít výčitky, že buď dávám vyšší hodnoceni za stáří, nebo že jsem to strhal, ale přitom ve své době to bylo parádní. Zrůdy na svém hodinovém prostoru rozjíždí creepy show, která končí pěkně děsivě, takže tady dávám s čistým svědomím čtvereček. 75% (23.06.2013)

Obsadit v době rodícího se star-systemu do hlavních rolí holywoodské produkce fyzicky znetvořené herce, to je opravdu velká odvaha. Stejně odvážné je narušení tradiční horrového modelu, ve které jsou reprezentatnti normálnosti napadeni (nenormálním) monstrem. Přitom sám Tod Browning natočil rok před Freaks klasického Draculu, který nejen, že výše zmíněný model důsledně dodržuje, ale vlastně jej pomáhal definovat. V cirkusovém prostředí Freaks je hranice mezi monstrem a normálním hrdinou naprosto převrácena. Fyzicky znetvořená lidská monstra jsou tak daleko lidštější než řada normálních hrdinů. Freaks tedy hned dvakrát podkopávají dobový kánon - výběrem hrdinů i celkovým vyzněním příběhu. Gooble gobble, gooble gobble, we accept you, one of us! (13.04.2006)

Tohle není hodnocení originality snímku, ale jeho filmovosti.Ve většině scén jde vesměs o odříkanou záležitost a pokusy o romantiku, napětí, soucit, či humor, vyznívají značně rozpačitě. To ale nic nemění na faktu, že jde, i s přihlédnutím k době, o výjimečnou záležitost. Jen jsem už před tím znal "Plechový bubínek" a ve svém hodnocení jsem tentokrát trochu rezervovaný, protože ho nechci dávat jen za to ´´panoptikum´´. (09.11.2006)