Růžoví plameňáci

nostalgický odpad* Zdejší trailer mi pomohl oživit vzpomínky na tuhle hrůzu, kterou jsem kdysi zhlédl a kupodivu má dnes už kultovní charakter (viz. 1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE). Naštěstí nemám potřebu si ji opakovat, abych to všechno prožíval znovu. Co taky čekat od filmu, kde se soutěží o to, kdo bude víc odpornější či nechutnější? Doba hippies asi těmto nezávislým dílkům přála a našla u nich i obdiv, jak vidím u některých místních volnomyšlenkářských a otrlých diváků. Je to každého věc a asi to má i nějaký smysl, který mi jaksi uniká. Za mě však palec míří jasně dolů. [ PŘÍBĚH: X /// SMYSL: X /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 2 /// STYL: 0 /// CASTING: 0 (3*MAX) ] … A zase nutné BLÁBOLENÍ u kratších komentářů nakonec, kvůli zdejšímu novému a omezujícímu pravidlu pro recenze (podrobné vysvětlení najdete v mém deníčku) ... BLA BLA BLA BLA BLA BLA (29.07.2021)

Hodně jsem se bavil, do doby než došlo na týrání zvířat. Film jsem okamžitě přerušil a obratem se ho zbavil. Že padne i takové tabu, jsem opravdu nečekal. Teď vím, že nejsem dost otrlý pro tento snímek. A stydím se. Ne za svůj soucit, ale za domýšlivost, se kterou jsem tento film vyhledal. On to vlastně není film, nýbrž odpad. A Waters není umělec, ale zločinec. 0% (15.12.2011)

Podvratnosť tohto campy filmu tkvie v tom, že sám seba štylizuje do polohy, ktorá oslavuje a velebí nevkus, hnus i oplzlosť, pričom zo spomenutých charakteristík vytvára estetický základ. Priznanou umelosťou a hyperbolizáciou všetkého zobrazeného tvorí jeden zo základných pilierov filmového campu ako estetického fenoménu. Úvodný záber filmu je venovaný kardinálnemu symbolu gýča, plastovej soške ružového plameniaka, ktorá je anachronicky dosadená do exteriéru v okolí karavanu na okraji mesta, ironizujúc tým exteriér stredostavovských domčekov, ktorý si jeho obyvatelia “ozdobujú“ totožnými dekoráciami. Diváci znalí štylistických čŕt campu plameniaka odčítavajú ako znak, ktorým sa Waters vymedzuje voči gýču, ktorého atribúty sú vo filme obracané voči nemu samotnému a ironizované. V závere film sám seba tituluje nasledovne: „Cibrenie v zlom vkuse.“ 90% (08.06.2013)

Snad ještě nikdy jsem při hodnocení filmu nebyl tak nerozhodný jako nyní. Rozhodně nesouhlasím se zařazením filmu do komedie. Za celý film jsem se neusmál ani jednou. O tom, že by měl film něco společného s krimi, by se jistě dalo s úspěchem pochybovat. Film je opravdu snůška všelijakých zvráceností, které jsou poskládány do celkem chabého děje. Kamera působí hooodně amatérsky. Ovšem ne až rušivě. Třeba to byl záměr. Opravdu se nemohu rozhodnout mezi zcela zbytečným filmem, který kdyby nevznikl, tak společnost o nic nepřišla, a mezi skvělým nadčasovým nekonvenčním dílem. Proto dávám filmu ***. (02.10.2008)

Snůška nechutností musí mít čím obhájit své právo na existenci, to tahle uslintanost nemá ani náhodou, ať se tak tváří sebevíc (třeba i jako sofistikovaná parodie života hippies, i když na drogy tam tuším dojde právě jednou). Scénářem, kamerou, střihem a především hereckými výkony tenhle film připomíná lepší porno pro zvrhlíky a tak skorem nejzajímavější jsou opravdu ty nejnechutnější scény (garantuji vám, že něco podobnýho jste v normálním filmu opravdu neviděli a neuvidíte). Kupodivu, v rozporu se všemi fyzikálními zákony máte poměrně často při sledování jakýsi vzdálený pocit odlesku humoru a za něj a třeba za nápad mluvícím řitním otvorem tedy nakonec dám dvě hvězdičky. Ale dobrý svědomí z toho nemám. (29.03.2008)