Horoucí srdce

Tento až příliš deklamativní film v kontextu šedesátých let působil anachronicky. Přesto - nebo právě proto - stojí za zaznamenání sošné uchopení postavy Boženy Němcové Jiřinou Švorcovou, vyhovující jejímu hereckému pojetí. V rámci zmíněných limitů je svým způsobem totiž dokonalé. Opravdu svým způsobem. Skutečná Němcová žila přes veškerý svůj romantismus - bylo to již po předčasné smrti nejstaršího spisovatelčina dítěte syna Hynka a Němcově vynuceném penzionování - mnohem prozaičtěji a více na zemi, poznamenávána prvními projevy svého smrtelného onemocnění. (27.08.2007)

Obsazení Jiřiny Švorcové do hlavní role byla větší chyba, než jsem čekala. Nepatřím sice k těm, kteří se ukájejí představou, jak se smaží v pekle, a dokonce si myslím, že byla zamlada docela hezká, ale jako Božena Němcová mě nepřesvědčila. Hází jeden trpký úsměv za druhým a všechny činnosti vykonává tak pětkrát pomaleji než normální člověk. To asi mělo působit důstojně, ale nepůsobí. Je pěkné, že oproti životopisným filmům z 50. let je tento o poznání modernější a v pojetí hrdinů kontroverznější – hlavně pokud jde o spisovatelčiny přátelské a jiné vztahy s muži. Josef Němec v podání Radovana Lukavského celkem žije. U těch ostatních mi ale občas nebylo jasné, co s nimi Božena vlastně má nebo měla. Myslím si, že její památka by unesla i odvážnější a dějově atraktivnější film. (07.07.2012)

Jiřina Švorcová se mi v roli Boženy Němcové velmi zamlouvala a po pravdě řečeno celý herecký ansámbl se mi moc líbil (Radovan Lukavský, Zdeněk Štěpánek, Vladimír Ráž). Připomínky si nechám od cesty, neb jsou nepodstatné, navíc jedné je z toho tak nějak smutno a to je nepochybně silnější emoce... Přála si narodit se znova, o dvě stě let později, co by asi řekla? Dostala by se do konfliktu se šosáckou společností, úřady či Evropskou unií? Divila by se, že ani dnes se nenosí být vlastenkou, být Češkou, mít vlastní názor? (10.12.2019)

Božena Němcová jako ikonická národní světice, heroina a mučedlnice, přímo Naše paní (Notre Dame) Božena, vlastenecký svatý obrázek. Z četby její korespondence si ale jeden udělá jiný, mnohem zajímavější obraz o její osobnosti. Být to film tak z let 1939-40, jak se jeví svým pojetím i charakterem herectví zde provozovaným, bylo by to za 5 hvězd. Ale na počátek 60. let je to dost antikvární. Jinak, krásný obraz, zvláště večerní a noční ulice (jak od Schikanedera) a uherské exteriéry, a paní Švorcové to opravdu šikne. (29.12.2013)

Existenciálně interpretovaná Němcová jak scénářem F. Pavlíčka (velkého milovníka osobnosti a díla Němcové), tak konečnou realizací (Vávra, Tusar) s kongeniální Srnkovou hudbou, ladící impresionisticky poklidnému tempu filmu. Herecké výkony dobově špičkové (hlavně Ráž a Bohdanová, i Lukavský není neuvěřitelný), takhle to už v 70. letech moc nešlo, neřku-li dnes. Pouze závěr s Havlíčkovým pohřbem mi přijde moc rychlý a k civilistnímu předešlému pojetí tolik neladící. (14.09.2013)