Kamenný most

(Režisérský střih) Pekelná alko-ezo nuda. Nesympatický hlavní hrdina - umělec (klasicky nesnesitelný Tomáš Hanák) parazituje se svým fotrem na matce a chudák manželka se z toho musí vychrápávat s bohatým producentem. Vlastně to dokonale zachycuje příšernost devadesátek - úspěšní lidé se věnují vydělávání prachů a večírkům, neúspěšní lidé chlastají, tvrdí, že jejich deprese je svoboda umělcova a obyčejní lidi typu hrdinova matka to odskáčou, protože musí makat o přežití a přiživovat losery. Film kvalitně likviduje zbytečný vnitřní monolog hlavní postavy a rozdělení na mini kapitoly, nepomáhá ani zajímavá hudba, satira na Chytilovou nebo cameo Havla. Jedinou radost jsem pocítil při scénce, kde policajt Dušek seřve Hanáka s jeho milenkou, že jen chlastají, prcají a vraždí jeden druhého, ztříská Hanáka a pustí na couru vlčáka. (29.09.2020)

Po vnitřním boji, jestli dát velmi vysoké nebo hodně nízké hodnocení, jsem se rozhodl pro kompromis. Skvělé okamžiky střídají samoúčelné scény, doplněné šablonovitými postavami. Navíc řeka deprese nakonec zaplavuje úplně vše a těžko pak být nadšený z filmu, z kterého vám je mizerně (samozřejmě, že nemožné to není). Zajímavá je "parodie" Věry Chytilové, nebo Jan Slovák v roli Roberta, který je tu, oproti Mirkovi v Kouři, v úplně jiné pozici... PS: Viděl jsem pouze DVD verzi. (17.10.2007)

Líbila se mi ta ponurost a bezbřehost. Pohyb od ničeho k ničemu, tvůrčí a vztahová krize, ze které se těžko vyhrabává. Ale nevšednost jednotlivých okamžiků dělala snad život tak trochu pestřejším. Tomáš Hanák přesvědčil, že takové role mu svědčí, i to roucho Adamovo. Tomáš Vorel přesvědčil o tom, že je to skutečně jeho autorské dílo. (29.12.2009)

Příklad Kamenného mostu je dalším mezníkem, kde se opět neshodnu s Alenou Prokopovou. Ona například ještě v roce 2014 bilancovala tuto hořkou komedii jako nediváckou čili nereprízovanou čili nám se to tehdy nelíbilo. Sorry, ale volby dramaturgů našich TV jsou tím posledním ukazatelem kvality. Jasné, Kamenného mostu se všichni většinou spíš bojí, protože nemají zájem se nořit do absolutní deprese a bilancovat si vlastní rozhodnutí v době doznívajícího prozření. Nicméně očekávat, že po Pražské 5 a Kouři nám Vorel nabídne komorní civilní melodrama s jemnými autobiografickými prvky v malebném prostředí Karlova mostu, to by bylo poněkud naivní. Geneze Vorlova a Duškova scénáře jen až na kost odhalila tu degenerující prudu poloviny 90. let, kterou na straně jedné geniálně portrétuje Milena Dvorská jako matka trpitelka, na straně druhé Jana Synková jako karika božské Věrrry Chytilové. Deziluze, krize, kapitalismus a ponor do hlubin kamenného mostu, to je, oč tu běží. Není to příjemné, ale samozřejmě nějaké to vhodně odhalené ňadro a potrestání archetypálního zla může potěšit ty chrabré kralevice v každém z nás. A samozřejmě DRA kopie je to nejlepší, co ten film mohlo potkat. (26.06.2015)

Vorel vytvoril vlastne také svoje "Osem a pol" a tak, ako vie veľmi avantgardne zobraziť komédiu, tak takéto intímne drámy mu proste nejdú, lebo v momente keď do filmu ktorý mal byť hlboký, existenciálny a komorný, namieša niečo zo svojej preafektovanej grotesknej exhibície, stáva sa z toho len nepodarený koktail. Za mňa 2,5 hviezdy. (07.06.2009)