Out of the City
Réžia:
Tomáš Vorel st.Kamera:
Marek JíchaHudba:
Michal VíchHrajú:
Tomáš Hanák, Barbora Nimcová-Schlesinger, Michal Vorel, Anežka Kušiaková, Luba Skořepová, Bolek Polívka, Eva Holubová, Leoš Suchařípa, Alena Štréblová (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Programátor Honza trávi väčšinu svojho času vo virtuálnom svete a aj keď ide so svojim synom na výlet do prírody, nezabudne si pribaliť notebook a mobil. Víkendový pobyt v malej podhorskej dedinke sa premení na niekoľko týždňov, počas ktorých sa Honza zoznámi s miestnymi obyvateľmi a spoznáva čaro života na vidieku. Keď je nútený vrátiť sa do civilizácie, zisťuje, že to, čo našiel na dedine, mu mesto nikdy nedokáže dať... (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (398)
Mám tenhle fim shlédnutí od shlédnutí raději a raději. Proč? Protože jediný Tomáš Vorel dokáže sklepáckou poetiku přenést na plátno tak, aby nepůsobila trapně a přitom neztrácela svoje infantilní kouzlo. Cesta z města je film s krásně naivním (a troufám si říci, že úmyslně naivním) příběhem útěku před civilizací, s krásně naivní a hravou hudbou, překrásnou hlavní představitelkou, nádhernou barevnou stylizací (ty podzimní barvy miluju!) a humorem, který mě osobně konvenuje. Herecké výkony herců i neherců jsou obdivuhodně sladěny do typicky sklepáckého přehrávání, některé repliky jsou ve své přímočarosti velmi působivé a když nastoupí na plac pan farář Hnilička, dostávám se do extáze takřka religiózní. Je to taková hezká hříčka, která mě umí dojmout... ()
Eko bio druidsko šamansko new age alternativní úlet Tomáše Vorla... to zcela bez debat je. Ale je to úlet tak důkladně a důsledně vytvářený, že je to svým způsobem působivé. Zejména pokud jde o vizuální stránku filmu je to značně svébytná záležitost, a je - kdyby nic jiného - ve své ujetosti zajímavá. Jen se nějak nemůžu smířit s tím jak je tu to "nastavování zrcadla" naší bláznivé rádobyinformační a rádobysvětové společnosti cpáno do popředí těmi nejprimitivněji srozumitelnými prostředky. O tom, co se vám bude režisér snažit sdělit, máte díky názvu filmu jasno po deseti minutách, zbytek si dejte podle toho, jestli vás Vorlův styl oslovil (houbičky apod. nejsou na škodu, ostatně si na nich frčí i hrdinové filmu), nebo jestli máte kinematograficky výzkumné choutky a chcete si říct, že "jste to viděli". Pro mě to není nic víc než kuriozita... 60% ()
Zdali ještě někdy uvidím Vorlův film kvalitou srovnatelný s Kouřem? Z následujících jeho děl obě viděné (toto a Kamenný most) naznačují, že se autor začal bát svého talentu, jenž, ač stále patrný, je drasticky potlačen. Věčná škoda. Přitom Cestě z města by možná stačilo nepřeslazovat (přeslazuje se ale strašně) a sevřít tvar (ovšem rapidně). Jinak pěkná barevná písnička prokládaná sklepáckou (místy až sebecitační) podvratností (i sebepodvratností – Markéta učí Hanáka kosí nářečí?), kterážto kombinace má nakročeno k čemusi velkolepému, jak naznačuje impozantní homobělouš v hospodě. Zajisté zde nevidíme „obraz venkova“, nýbrž více méně podařenou křupanskou typologii, v níž se mísí realističnost s krutou nadsázkou, sympatie s odporem – křupanovy tlachy (Polívka) je třeba vzít vážně, ale musíte je odpárat od jejich nositele – pak se vám zjeví jejich pravda; to vše zasazeno v kontrastu s tímž světem podle staré bylinkářky a její vnučky. Namnoze se spoléhá na obrazové estetično, přičemž je silně zdůrazňován ten druh estetična, který zosobňuje právě Markéta a její dědictví. Za úžasnou scénu v kostele, která ospravedlňuje vše, co Vorel v tomto filmu předkládá, přidávám hvězdičku. Zde také vrcholí písňová složka, pak už to jde s kopce. Tématicky tento film navazuje na filmy civilizačních krizí muže středního věku z 80. let (tematicky nejblíže mu je Olmerův Co je vám doktore, ale připomínám i dosti odlišný Kleinův Vážení přátelé ano); rozdíl je v tom, že zde je krize uvědoměna teprve v přímé konfrontaci s tím, co má přinést obrodu, resp. se ztraceným rájem; naopak shoda se všemi rozličnými předchůdci je ve výskytu krásné mladice, s níž jsou spojovány hrdinovy naděje (v tom se vymyká jen právě Kleinovo opus) a v tom, že obroda tkví v obratu k jisté protisystémové pravosti či přirozenosti, přičemž u obou jmenovaných filmů jde stejně jako zde o návrat k zanikající životní formě. Podobně jako u obou Olmerových filmů (narozdíl od obou Kachyňových a samozřejmě Kleinova) je obrat přímo těsně spjat s onou mladicí, kterýžto motiv Cesta z města završuje, vždyť Markéta (jako nositelka jisté pravosti a přirozenosti a jako dědička starých forem) tento obrat (vůbec uvědomění jeho potřeby) teprve přináší. (V Markétě se také spojuje andělskost Krajčovičové v Co je vám doktore s magickou suverénností a jistou sebestylizací téže v Jako jed). Podstatným rozdílem oproti všem předchůdcům je také to, že tento film se nepřetržitě takřka celý odehrává v onom nečekaném azylu, což je ovšem kompenzováno vymoženostmi v 80. letech ještě neexistujícími, jako je mobilní telefon, mobilní osobní počítač a nemožnost nebýt on-line. Všimni si, jak Hanák není schopen v objeveném venkovském prostředí ("to je krása!") existovat, aniž by si vše nenahrával na turistickou kamerku. Zajímavé je, že vězeňské pracovní vazby jsou v kapitalistické soukromé firmě pojímány coby samozřejmá morální povinnost docela jako v socialistickém státním podniku. Příklon k čemusi původnímu, moderní civilizací likvidovanému, je však podstatným prvkem a látkou také v Kamenném mostě, přičemž v obou případech ukazuje Vorel to „prapůvodní“ v jisté jeho velkolepé kulturní formě a magické zakotvenosti, nikoli jen jako nějakou nespoutanou přirozenost nebo všední pěknost. Obsazení některých rolí budí rozpaky: Především mít ve filmu Suchařípu a nevyužít ani zlomek jeho osobitého potenciálu je napováženou. To se ovšem dá přejít. Co se však nedá přejít (ani strávit) je beze zbytku využitý "osobitý potenciál" Luby Skořepové, který sráží celý film o úroveň níž. Což naštěstí vyvažuje Markéta - čarokrásná a typově dokonalá (hlavně její dikce je velmi výstižná – nikoli neuvědomělý „archetyp“ jako v obou Olmerových svěrákovkách, nýbrž slečna ten svůj archetyp uvědoměle volící a oblékající). Obzvláště přesvědčivě jsou provedeny postavy marginální, jednak bývalá manželka a mladistvý gambler, jednak bezejmení představitelé lidových vrstev. Značná škoda je do zbytečné roličky odklizeného Vávry. Pokud jde o zvěř, nejdříve kolize srny s autem, pak moucha rozmázlá na monitoru; pes, který na začátku stojí na stole u klávesnice, dopadne jak dopadne, takže nakonec vše řeší kotě – jeho nástupce. Skřítek přítomen i zde. Má ve Vorlových filmech nějaké zvláštní poslání? Snaží se Vorla, pardon Hanáka, vracet na cestu pravou, otevřít oči? Dává znamení? Střeží? Nebo naopak škodí, saje, poutá? Skrývá se, potvora. A Hanák furt hraje v těch reklamách. /// (Dodatek v září 2013: Když jsem loni psal tu větu o finální scéně (bruslení), byl jsem ještě mladej a blbej. Až s odstupem jsem pochopil, že to tak má být a tečka.) () (menej) (viac)
"No, ale nemám auto !!" - "Ty nemáš nohy ??" - "No, ale bez auta nic neudělám, nic nestihnu !!" - "Co chceš stihnout ?? Svou smrt ??" ;) Jeden by čekal od režiséra jménem Vorel nějakou ptákovinu, no jo, ale když on ten Tomáš senior točí spíš sračky než ptákoviny, i když odvahu a koule to von zase má, jenže to prostě nestačí !! Mně to nestačí, byť jsem se snažil, jak jsem jen mohl, prostě mu ne a ne přijít na chuť, stejně jako odpudivě přehrávajícím, ať už úmyslně či neúmyslně, pořád mě to sere, navíc tato stylizace nemůže fungovat dík skutečně hrajícím Polívkovi s Ljubou Skořepovou, Sklepákům v čele s neuvěřitelně tragickým Tomášem Hanákem a Milanem Šteindlerem, tomu bych ty myslivecký vousy s chutí hned zapálil !! Chápu, co chtěl pan Vorel tímhle snímkem sdělit, svým způsobem se jedná o myšlenku tuze chvályhodnou, nicméně podávat ji prostřednictvím nesmírně agresivního a totálně vyprázdněného takřka černobílého příběhu, rozuměj slepence hodně nepovedených gagů, s poselstvími tak křečovitě militantně proticivilizačními, že se to bude zdát stravitelné a nesebeparodující opravdu jen přežraným (malo)měšťákům s naivní představou venkova, které prostě sere vstávat každý ráno v šest a kodrcat se přecpaným metrem do kanclíku 2x1 metr.. Většina špatně napsaných postav, ostatně Petra Jarchovského tady necítím ani náhodou, se chová naprosto šíleně, jako totální buranská hovada s takovou samozřejmostí, jistě, tady ještě Vorlovy záměry chápu, že to až hezké není, a tak mě zkrátka nebaví ani ten Bolek Polívka, a to už je opravdu na pováženou, když navíc jako nejsnesitelnější charakter vyznívá nakonec Vlastička Evy Holubové, zde až neskutečně umírněné, kterou běžně nemůžu ani cítit !! S dialogy si Vorel nikdy nerozuměl, obecně lze říci, že čím méně se v jeho snímcích mluví, tím jsou kvalitnější, no asi prostě jen lepší, což výborně dokumentuje Skřítek, který mě naopak znechutil z docela jiných důvodů, to, co však musí jeden poslouchat v Cestě z města, už opravdu ani hezké není, především ta czenglish Hanákova ajťáka už hraničila s naprosto extrémním nevkusem, stejně jako většina samoúčelně vulgárních a sexistických vtípků, které dokonce v kontrastu s těmi rádoby filozofickými žvásty ženských postav činí ze snímku naprosto nekonzistentní patvar, který značí jediné, totiž že se Vorlovi jeho plytká taškařice, která tak moc chtěla hrozit prstem, až si ho strčila do nosu, rozpadla pod rukama.. Stejný kontrast nabízí i naprosto odpudivá uječená amatérská hudební složka Michala Vícha v porovnání s často až geniální kamerou, ano, pokud jste tady někde mohli najít trochu té poetiky, pak jen díky ní, nedoceněného Marka Jíchy !! Mimochodem ty postsynchrony se zde rovněž zrovna dvakrát nepovedly, jejich smysl ani dost dobře nechápu, a upřímně mě ani vzhledem k ubohosti snímku nezajímá.. ()
aneb jak si koupit lístek z šílenství civilizace do poklidného lůna přírody a zpět. Programátor Honza poznává, jak je příjemné dráždit prstíky klávesnici notebooku mezi rozkvetlou flórou, vypouštět z úst přehnané anglikanismy, zamilovat se i s nadhledem poslouchat moudrosti místních buranů. Štěstí však v Česku nikdy netrvá příliš dlouho. ()
Galéria (35)
Zaujímavosti (18)
- V 20. minutě, kdy Honza (Tomáš Hanák) spadne z koně, si lze všimnout, že herci nepřirozeně narostou vousy, stejně jako v 16. minutě, kdy nese syna do sklepa. (ČSFD)
- Když se traktorista dozví o profesi hosta, má skoro dokouřenou cigaretu. Následně si dá panáka a rázem je cigareta napůl dokouřená. (Ozzy88)
Reklama