Cesta z města

Tady to je maličko úlet. Prostě mi nějak tento film k partě Hanák, Vorel a spol. nesedí. Nějak jsem se do toho nemohl "vkoukat". Sklepácké počiny mám velice rád, ale tentokrát to u mě nějak nefungovalo. Je to ten typ filmu, na který se podíváte a za týden už ani nevíte, že jste ho viděli. Prostě nezanechá hlubší stopu. A na to já od výše zmíněné bandy nejsem zvyklý. (19.01.2006)

"To víš, že máme počítače... a víš proč, vole? Aby ty krávy z kanceláře tam mohly před nima sedět a buzerovat mě, vole! Tak to dopadne. Všichni budou smrdět, vole..před počítačema, vole... a budou mě buzerovat. Budou buzerovat celej svět, vole. A kdo bude pracovat, kurváá?! Já ti řeknu jednu věc: kompjůtr nepodojíš....! ____ "Marihuana, durman, blín, vy nevíte, že to jsou těžký drogy? ... Právě, právě...aby se sem nezačali z města stahovat ty feťáci, víte jak je to nebezpečný?! A za feťákama sem přijdou ty drogový komanda!" (21.10.2011)

Zatím nejhorší z českých opočinů co jsem kdy viděl(Andělskou tvář jsem zatím nedokoukal). Pro mě horší,že ten unylý umělohmotný paskvil dost lidí Vorlovi sežralo. ( s Civalem v podstatě souhlasím,jen si myslím že k tomu rozpadu hodně napomohla Vorlova úporná snaha alespoň něco natočit ,,jako že myšlenkuju" a že paní Nedošínská by byla vedle Hanáka bohyní hereckého kumštu) (03.05.2009)

To je těžko, Tomáš Vorel má svůj specifický, jedinečný způsob tvorby a dalo se očekávat, že masové publikum na toto není úplně zvyklé. Z toho pramení tolik odlišných názorů na film. Osobně jsem s Cestou z města neměla problém, Tomáše Hanáka znám jak z divadla Sklep, tak ze straších filmů, chápu, že jeho projev neosloví každého, no mě se to takhle líbí. Film vnímám jako pohodovou záležitost a doslova návod, jak a kde vypnout. (05.02.2019)

Mám tenhle fim shlédnutí od shlédnutí raději a raději. Proč? Protože jediný Tomáš Vorel dokáže sklepáckou poetiku přenést na plátno tak, aby nepůsobila trapně a přitom neztrácela svoje infantilní kouzlo. Cesta z města je film s krásně naivním (a troufám si říci, že úmyslně naivním) příběhem útěku před civilizací, s krásně naivní a hravou hudbou, překrásnou hlavní představitelkou, nádhernou barevnou stylizací (ty podzimní barvy miluju!) a humorem, který mě osobně konvenuje. Herecké výkony herců i neherců jsou obdivuhodně sladěny do typicky sklepáckého přehrávání, některé repliky jsou ve své přímočarosti velmi působivé a když nastoupí na plac pan farář Hnilička, dostávám se do extáze takřka religiózní. Je to taková hezká hříčka, která mě umí dojmout... (17.03.2004)