Cesta z města

Snímek CESTA Z MĚSTA patří k mým velmi oblíbeným českým „porevolučním“ komediím. Tomáš Vorel v tomto snímku zdařilým způsobem přenesl sklepáckou poetiku na promítací plátno - už jen z tohoto důvodu nečekejte film, který se snaží realisticky analyzovat a hodnotit současný stav a následně automaticky a na sílu nabádat k určitému typu chování. Jsem také nadmíru spokojen (především) s hereckými výkony Tomáše Hanáka (coby programátora Honzy), Boleslava Polívky (coby Ludvy) a Evy Holubové (coby Vlastičky). Dalším kladem filmu je přítomnost sklepáckých songů – já totiž ty jejich mile naivní písně tuze rád. A výtky k tomuto filmu? Herecké výkony Barbory Nimcové (coby Markéty) a Ljuby Skořepové (coby báby/kořenářky) mi připadaly velmi slabé - jejich role byly (i na sklepácké poměry) silně přehrávané. Navíc mi u těchto (v civilu sympatických dam) vadilo jejich časté moralizování a chytračení. Shrnuto a podtrženo: drobné chyby nesnižují velmi dobrý pocit, který z tohoto filmu mám po každém shlédnutí. A navíc: vedle skvělého pobavení zanechá tento film v člověku i něco hlubšího - totiž vede diváka k zamyšlení, zda-li jsme to někdy (či v něčem) s těmi civilizačními výdobytky tu více, tu méně nepřepískli. Osobní poznámka: nevím proč, ale Sklepáky považuji za takové naše - české - Monty Pythony. No, vlastně to tak trochu vím (06.09.2003)

Cesta z města a hlavně Vorel sám selhává překvapivě v hercích, byť by se podle jmen mohlo zdát, že se jedná o skvělou sestavu. Jako film o přírodě, zoufalé a nakonec úspěšné snaze prolomit stereotyp a vymanit se z pod vlivů civilizace - je to u mě poetická bomba a jasných 5*. Jakmile se tam ale objeví člověk a promluví, rázem jsme u odpadních vod a z těch se žádný lektvar uvařit nedá. Cesta z města je bohužel lidí a slov plná a proto celkově dopadá prachbídně. (19.10.2008)

Kdysi jsem žil v Praze, teď skoro na vsi. V obou těchto částech naší země žijí lidé, nicméně spolu nemají mnoho společného. Na tomto, ale i jiných kontrastech je založen Vorlův film. Hanák hraje magora, kterému práce vzala rodinu, štěstí i rozum. Je drcen soukolím času, peněz a studenosti života v Praze, ale v podstatě si to ani moc neuvědomuje. Náhodné setkání s lidmi na venkově v něm vyvolá pocity, které rozezní jeho zpuchřelé struny bytí naplno. Na světě jsou lidé, kteří ho vnímají jinak než po pracovní stránce, ženy s ním mluví a nechtějí po něm jen výživné atd. Zjišťuje, že co člověk to originál, a že s lidmi tráví čas rád. A je to velká sranda. Přestože by na venkově rád zůstal, ustřihnout vazby není tak snadné, vždycky se najde nějaké "ale". A tak i náš hrdina klopýtne a musí se vrátit zpět do města, zbořiv za sebou ten domeček štěstí, ve kterém se snad poprvé našel. Epizodka rebelství skončila a jsme zase zpátky v kanclu. A přece, přece tam něco zůstalo. Naděje. Naděje, že za zdí kanclu je něco jiného, něco, co bylo a mohlo by zase jednou být. Tohle je jen velmi základní osa filmu, kterou rozvíjí řada pitoreskních postav, dávající filmu rozměr parodie, komedie a grotesky. Lidský rozměr ale zdaleka nevyprchává, a to je dobře. Ať žije Divadlo Sklep! (05.01.2010)

To je těžko, Tomáš Vorel má svůj specifický, jedinečný způsob tvorby a dalo se očekávat, že masové publikum na toto není úplně zvyklé. Z toho pramení tolik odlišných názorů na film. Osobně jsem s Cestou z města neměla problém, Tomáše Hanáka znám jak z divadla Sklep, tak ze straších filmů, chápu, že jeho projev neosloví každého, no mě se to takhle líbí. Film vnímám jako pohodovou záležitost a doslova návod, jak a kde vypnout. (05.02.2019)

Tak tohle jsem podruhé vidět opravdu nemusel. Oceňuji na tom tu typickou Vorlovu osobitost a to, že je to tak divně natočené + souhlasím v základu i se stěžejní myšlenkou celého filmu, ale za celou dobu jsem nenašel jediný důvod, proč bych zrovna tenhle film, s tématem snahy uniknout ruchu velkoměsta a nežít tak uspěchaně a konzumně jako tam, měl adorovat. Nemůžu si pomoct, ale postavy mi tu lezly dost na nervy (a děcka obzvlášť), vtipné je to zhruba stejně jako kterákoli jiná česká komedie a jelikož je to typický český film, tak zde samozřejmě nechybí dost sexu, smrt někoho milovaného včetně rozsáhlé pohřební scény a taky naprostá bezdějovitost, kterou se Vorel, když si asi uvědomil, že ten scénář úplně pokazil a až moc se v něm opájel vlastní představou vesnice, snažil vyžehlit tím, že vše, co se mohlo stát v průběhu filmu, nacpal do posledních 5 minut. A jak se dá čekat, působí to neskutečně uspěchaně a ani jsem vlastně nechápal, proč to tam nemohl rozjet dřív. Pak by mu to totiž fungovalo, ale takhle je to další nic o ničem, kde ani to téma svobody od uspěchanosti města není pořádně rozebrané. Hlavně mi přijde, že to své téma rozebírá dost kýčovitě, zkresleně a vlastně se řídí jen jedním ze dvou klasických českých klišé o životu na vesnici. Tohle mi je teda sympatičtější než to, že jsou všichni burani a hovada, ale i tak je to celkem mimo realitu. Spíš to působí, jako by to natočil někdo, kdo na vesnici strávil víkend, nanejvýš týden ročně a myslel si, jak moc té mentalitě lidí tam rozumí. Plus tu samozřejmě nechybí drogy, bez těch kvalitní život prostě nikdy není, že? Ne, sorry, omlouvám se těm, které to nadchlo, ale já z toho spíš měl pocit prvopočátku Vorlova úpadku, kdy už nevěděl, o čem točit, ale prostě točil dál. A tohle je výsledek, podobně "zajímavý", jako série Gympl nebo Instalatér z Tuchlovic. 2* (21.12.2022)