Pasáček z doliny

Fuksovu předlohu převedl do scénáře Jiří Křižan, možná i proto mi některé scény připomínaly film Je třeba zabít Sekala. Herectví dětského představitele Vlastimila Drbala je velice přesvědčivé - včetně moravského dialektu. Zajímavé prolínání bezútěšné poválečné doby s klukovskými představami. Scény pasáčka s mamienkou (Libuše Geprtová) či staříčkem (Josef Kemr) patří k nejsilnějším. (26.07.2010)

Předposlední film Františka Vláčila a je vidět, že mistrovi dochází bohužel dech. Jeho lyrické a poetické vidění už nemá takové souznění s obrazem a celistvost detailů a záběrů nevyniká, tak jak jsme u předešlých Vláčilových filmů zvyklí. Spíše připomíná Kachyňovu poetiku (zejména ty animace svítících očí ve snopech a keřích). Taky zásadně chybí Liškova hudba s propojením jednotlivých filmových částí, bez které to prostě nefunguje. Naštěstí herecké obsazení je výborné a Josef Kemr v roli staříčka, Ilja Prachař jako starosta, Jiří Němeček jako Potocký, Libuše Geprtová coby matička nebo samotný pasáček Vlastimil Drbal film pevně drží ve svých kvalitních hereckých okovech. Docela mě překvapilo, že námět pochází z pera temného Ladislava Fukse, podle nějž scénář napsal Jiří Křižan a i zde použil svou nesmrtelnou větu "Tož tak na světě..." Občas jsem měl problém porozumět slovům, ani ne však kvůli nářečí, jako spíš kvůli ozvučení. Prostředí statku starosty a některé další lokace připomenou Vláčilův starší snímek Stíny horkého léta, odehrávající se ve stejné časové rovině a se stejným motivem banderovců jako Pasáček z doliny. Když srovnáme oba dva snímky, Stíny horkého léta jsou o dvě třídy lepší. Pořád je však Pasáček z doliny nesrovnatelně zdařilejší v porovnání s dnešní filmovou tvorbou. (17.06.2020)

Tenhle příběh mě zasáhl na tom správném místě. Malého chlapce mi bylo opravdu líto. Každý s ním jednal jako s hadrem, ale na práci to jim byl dobrý. Ten malý prcek způsobil, že jsem si vzpomněla na Boženu Němcovou a její V Zámku a podzámčí, kde byl taky takový klučina, ke kterému nebyl život taky zrovna moc přívětivý. Před Libuší Geprtovou a Josefem Kemrem musím smeknout. (25.07.2010)

Hlavní hrdina je dítě. Chudé a negramotné. Jeho šance navštěvovat školu je mizivá. Zase dědka hraje Kemr.  Mě to nebavilo, nenadchlo a je to veskrze zbytečný film. Pražští pepíci se tu snaží hovořit nářečím. To je to samé jako když 70% řeckého obyvatelstva mluví anglicky. Nikdo jim nerozumí. "Ar sidi on de tebl nes to dir" To znamená "Our CD is on the table next to door" Osobní zážitek z města Pigadia na ostrově Karpathos. (25.12.2023)

Drsný příběh malého chlapce, který vyrůstá s dědečkem v beskydských kopcích. Kromě jasně kladných hrdinů (Schmitzer, Kemr) a zloduchů (Prachař) tu stojí rozporuplná postava matky v podání Libuše Geprtové. Matka se chová k chlapci nevlídně, je patrné, že má těžký život a je nešťasná. Jako starostlivá matka se projeví, když se chlapec ocitne v ohrožení života. S mateřstvím jakoby se v ní probudila opět i dcera. Podle předlohy Ladislava Fukse napsal scénář JIří Fried, Jiří Křižan se krásně trefil do huby místním horalům přesnými dialogy. (15.01.2015)