Slnko, seno, jahody

"Panenko Marie podsrpenská, vidíš to?" V době, kdy přišlo do kin první Slunce, seno, bylo jasné, že svět už nikdy nebude jako dřív. :o) Ale na druhou stranu se mi zase zdá přehnané, jak se všichni dělíte na dva tábory. Na utiskovanou menšinu sluncesenovských příznivců a bojovnou kohortu pohoršených estétů, kteří se křižují při pouhém vyslovení slova "Hoštice" a tu první skupinu mají za tlupu tupolebých tatrmanů jen proto, že se jí ten film zdá legrační. To je přece stejný nesmysl jako nařknout vášnivého diváka detektivek, že je masový vrah. :o) Tak jo. Přijdu o zdejší pověst jemnocitného intelektuála (o niž stejně nestojím) a s klidným srdcem přiznám, že se u tohoto filmu rád a opakovaně směju. Infantilní stařenka v obytné posteli, neúnavná zpravodajka Kelišová ("Ne že bych udávala, ale hlásit se to musí!"), farář Otík, povyšující slídičství na boží poslání a muzikální paní řídící Hubičková, marně je všechny umravňující, to jsou figurky, které mě prostě spolehlivě rozesmívají a dohromady tvoří něco jako české Zvonokosy. A pokud někdo sepíšete petici za to, aby Helena Růžičková dostala za Škopkovou posmrtného Oscara, můžete počítat s mým podpisem. Ta dobrá žena dala své roli všechno, co jen mohla, a ať se to komu líbí nebo ne, nejen, ale především díky Maruš Škopkové se stala nesmrtelnou. Sluncesenovská trilogie má zkrátka v erbu překřížené vidle a kravské rohy, ale na nic víc si taky nehraje a narozdíl od pozdějších Kameňáků je poctivě napsaná, zahraná a natočená. 80% (23.08.2006)

No jo, marná sláva, točil to Troška, tak to holt podle toho vypadá. Řemeslně je to jezeďárna nejtěžšího kalibru, scénář je plný úděsně zhovadilých vtipů a pokusů být co nejtrhlejší – některé "kulturní vložky" (třeba ta s měsícem a arií z Rusalky) nesou typicky troškovský rukopis, po kterém se soudnému divákovi udělá nevolno jako po flaše zelené. Na druhou stranu – Troškovi se uprostřed přihlouplého běsnění podařilo dokonale trefit atmosféru klasické české vesnice a v některých místech je Slunce, seno... až překvapivě věrné a poetické (možná jaksi mimoděk). Nepochybně je to zásluhou výborných výkonů herců i neherců (zejména Růžičková dodává své Škopkové famózní grády) a také některých vtipně pointovaných situací. Nevědět, co z této filmařské větve vzešlo za nesmírné prasečiny v budoucnu, snad bych dal i o hvězdu více. Bohužel už to víme všichni... (01.04.2004)

Humor této oblíbené lidové komedie, jak se mi tak zdá už časem poněkud vyčichl, hlavně je to tedy tím jejím přehnaně častým reprísováním. Ať je léto nebo zima natom už pomalu nesejde. Kdybych měl film hodnotit podle určité nálady, tak jsem na něj kolikrát už vyloženě alergický, ale on sám za to nemůže ! Člověk už dnes při sledování tohoto filmu jen tak sedí, kouká a už se ani pomalu nezasměje, protože vše už zná nazpaměť a dopředu. Ale i tak tento prví díl, je z celé té trilogie patrně nejpovedenější. Troškova nejlepší režie (?) co si budeme povídat, to co se občas točí dneska a to pomalu za každou cenu (hlavně aby se uplatnili všechny ty ovečky a pár neherců) nemá občas hlavu ani patu. A z tohoto nešvaru Troška je taky tak trochu vinen. Čím pitomější tak snad lepší ! Jinak ale režisér Troška přesným způsobem vystihl tehdejší život v jedné socialistické vesničce se všemi jejími obyčejnými obyvateli, hovorovou mluvou, myšlením, uvažováním a to všechno oblékl do velmi humorného a lidového kabátu. To bylo geniální a smekám klobouk. Ale přesto je to jenom takový malý český průměr, průměrná komedie jakých tady za minulého režimu vznikaly mraky a humor kterému můžeme dobře porozumět jenom my Češi, tedy když nejsme zrovna nějací podivínší intelektuálové. Ve světe bychom s tímto filmem konkurovat určitě nemohly. Nicméně my Češi (upozorňuji že ne všichni) jsme si už nejspíš jednou pro vždy tuto oblíbenou komedii do našeho zlatého fondu české kinematografie zaškatulkovali. Jak lehkomyslné ale na druhou stranu i jednoduché rozhodnutí ! (15.09.2006)

V osmdesátých letech minulého století vznikaly převážně komedie. A není se čemu divit, vždyť lidé se nepotřebovali v té době zabývat něčím vážným, ale raději se u televize v klidu pobavili. Není žádným tajemstvím, že české komedie z této éry nemám rád, ale na druhou stranu je považuji za velice povedené. I v Čechách totiž vznikaly kousky, které bychom mohli nazvat jako geniální, a pokud nic jiného, rozhodně je můžeme zařadit do zlatého fondu české kinematografie. Zvláštní osobou, která se proslavila právě v těchto letech, je Zdeněk Troška. Tento režisér má na svém kontě řadu veseloher, které mají všechny úspěch, neustále se vysílají v televizích a vydělávají. Přesto však existuje vysoké množství lidí, kteří nepřiznají, že se u Troškových filmu zasmějí, neboť je považují za mírně pokleslou zábavu. Ale vraťme se zpět k prvnímu dílu trilogie ''Slunce, seno...'' Jednalo se ve své době o nenáročný film, na který se dalo dívat několikrát za sebou. Docela dost se mi líbilo vykreslení života na vesnici, protože nějak podobně jsem to v té době cítil i já, ale jak čas plynul, mé nadšení pomalu mizelo. Nezmizelo však úplně a můžu konstatovat, že pokud nemám nic jiného na práci a chci se podívat na pěknou českou komedii, určitě sáhnu právě po Slunce, seno, jahody. Poslední dobou jsem si ale spíše zamiloval komediální filmy asijské (které se mi líbí více než ty asijská dramata a násilnické filmy), i když jsem jich zatím viděl jen pár. No a pak tu máme také velikou dodávku z Ameriky, která také nikdy nezklame (Táta v sukni je geniální). U jiných národů totiž není v komediích tolik dementností a trapných vtípků. (18.04.2006)

Jedna z nejlepší českých komedií, které byly kdy natočeny. Kdo tvrdí něco jiného, tak ten sprostě lže. Vážně se jedná o nesmírně pohodový film, ve kterém lze spatřit hodně humoru. Pokud se tedy agresivně nebráníte. Fakt, že se film nelíbí nějakému debilovi, který hraje golf, nedělá z filmu sračku. Film jsem viděl tolikrát, že už na něj mám téměř alergii. Nicméně, mi v dávných dobách dovedl mnohokrát zvednout náladu a zkrátit večer. Slabší 4*. (21.09.2013)