La Déclaration
Recenzie (2)
Děvčata nacházejí pode dveřmi podstrčené anonymní milostná vyznání a začnou se bavit představou, kdo je asi mohl napsat. Kristián se svěří Mikulášovi, že se zakoukal do nové dívky z posluchárny, ale dosud se neodvážil na ni ani promluvit. Když se pak kluci v kavárně setkají s děvčaty, spatří onu novou studentku. Později se s Natálií seznámí Johana a pozve ji na společnou večeři s chlapci. Kristián se nakonec klukům přizná, že to on psal Natálii milostné dopisy a spletl si dveře. Zábavná epizoda a první s mojí oblíbenou Natálií. Kristián: "Kdyby se Johana ptala na mě, tak právě letím do Jižní Ameriky a netušíš, kdy se vrátím.":) "Jsem bréca! Proč jsem si nevzala tu blbou sukni, miluju romantiky!":) 100% ()
Ach, to je taková krásná romantika najít pode dveřmi milostný dopis od neznámého ctitele a snít o tom, kdo je autorem. Jak se Katka, Johanna i Helena tvářily při čtení řádků z prvního dopisu. Oči navrch. 😀 Má sladká hrdličko, má něžná laňko....🙂 A u druhého: Má bohyně, před chvíli jsi vyšla ven, bylas tak krásná ve své sukni. Johanna: “Tušit to, taky jsem si vzala sukni.” 😂😀 A suprová hláška, když má Helena telefonát s Mikulášem a tak Katka s Johannou diskrétně mizí do koupelny a Johanna: “Až skončíš, nahlaš nám to, nerady bychom tam zrezly.” 😂 Zatímco holky snějí o krásném princi, který jedné z nich posílá zamilované dopisy, Kristián se zbláznil do nové studentky Natálie a to právě on jí psal ty dopisy, jen si bohužel spletl dveře. Z prvotního seznámení je Natálie sympaťanda k mému překvapení. A ke Kristiánově nelibosti si nejvíc rozumí s Johannou. Hezký, ničím nezkažený díl. ()