Mesto bohov

Prvotřídní filmařina, kde se režiséři v Hollywoodu začínají červenat. Propletené scény a lá Tarantino, střih kde nůžky jsou velmi ostré a kmitají, že jsou rozžhavené, až nám jiskry propalují stříbrné plátno. Kamera naostřena do nejmenších detailů a já nestačil hltat každou detailnost. Film založený na velmi silném příběhu s vynikajícím scénářem. Kdo se chce nabažit filmovým unikátem - mohu doporučit. (21.02.2012)

Svou strukturou připomíná Město bohů Scorseseho mafiánské opusy nebo Leoneho Tenkrát v Americe, akorát zasazené do exotičtějšího jihoamerického prostředí. Zdejší exteriéry nejsou sice tak temné, vždyť „slunce svítí na všechny“, atmosféra je tu přesto mnohem divočejší. Vrtkavá hranice mezi životem a smrtí o sobě dává dennodenně vědět, umírají nevinní i prokletí, děti i dospělí. Meirelles si pohrává s vizuální stránkou, občas si odskočí do minulosti, libuje si ve flashbacích, nabízí nám několikerý pohled na stejnou situaci, přičemž teprve při tom posledním uvolní dějový tok. Kamera švenkuje ze strany na stranu, předvádí okázalé jízdy, barevné filtry přesně vystihují náladu na plátně a když dojde na střelbu, je to slyšet. Město bohů není o postavách, je samo o sobě, o jednom místě, kterému se každý rozumný člověk vyhne mílovým obloukem. A žádný rozumný člověk jistě neodmítne příležitost nahlédnout do jeho nitra z bezpečí domova. 90% Zajímavé komentáře: zputnik, meave, Vitason, AZbest, Gardenboy (11.08.2006)

Syrové, kruté a děsivé zároveň. Režisérovi se povedlo autenticky zachytit nelehký život v Ghettu Rio de Janiera a přitom připravit velice emocionální příběh jednoho, později úspěšného, novináře. Tvůrci se nijak nesnaží skrývat brutalitu a obecně velmi kruté zákony Favelly a o mrtvé rozhodně není nouze. Snad na každou minutu filmu připadá jeden zabitý člověk, že vám z toho přeběhne mráz po zádech a řeknete si, že něco takového se přece dít nemůže. No, bohužel se to děje a je třeba na to upozornit...obětí války gangů je příliš mnoho, ovšem kdo by se staral o Jižní Ameriku? ... 95% (22.08.2014)

Šňupu, kradu, zabíjím. Jsem muž! Město bohů musel stvořit někdo s citem pro živočišnou krásu pomíjivosti. Neodděluje zlouny, nestanoví kategorie a nekolíčkuje trať pro chrty (i když mrtvý králík na tyči nad bludištěm, pravda, tancuje). Nadiktovanej život. Narodil ses v řece, tak prostě plav. To se pak žije dost na hovno svůj sen, když se člověk pro něj topí. Létama broušenej šutr neoddiskutovatelných hodnot se v uličkách Ria asi zdá směšně naivní. ___ ,,Jak můžou tenhle svět přijmout,'' ptá se paní v nechutným topíku a teatrálně ukazuje prstíkem k pokřivený realitě. ,,Vždyť nám znásilňují stavební kameny lidské přirozenosti, tam se neděje nic, jak má,'' křičí, a podpatkem nevědomky prošívá hlavu své čivavy. ___ Jde to zkrátka mimo zaběhnutou realitu, kterou se zabývá můj zprávami, blahobytem a vzděláním vymytej mozek. Nejspíš jako když se před křovákem člověk poleje půllitrem vody jen tak pro radost (S tím rozdílem, že on by asi plakal a já jen zíral). Planeta je plná švábů a chameleonů s nepříjemně náhodně vybíraným scénářem divadelního představení a město je bordel kde se kurví všechny odstíny šedi. Co že to jsou ty ideály lidství? Jak já o sobě mohl tvrdit, že nejsem etnocentrik.. (04.07.2011)

Město bohů je natočene extrémně skvěle a herci nemají chybu. Co psát dále o tomto vyjímečném dílku podle skutečné události? Kamera je živá a lítá sem a tam, ale přesto perfektně věrohodná. Atmosféra je velmi drsná, syrově poddaná. Krása a chladnost tohoto filmu je zdřejmá a krásná. Film, který musíte vidět. (20.07.2005)