Stratené mesto

Hodně povedený. Ukázka Kuby v jedné ze své nejkrásnější podobě - tedy dokud nepřišel "Che". Hudba, tanec, doutníky, krásné ženy a základem všeho je rodina. Vztahy, které nepřetrhá jen tak něco a životní filozofií je svoboda, spokojený život a vždy přijít na nedělní večeři přesně v 6 hodin. Ani o minutu později :) Ve chvíli, kdy přijde boj, touha po spravedlnosti a vlastním projevu - objeví se kupa mrtvol a bílé volné košile jsou zakrvácené krví. Andy Garcia ve filmu nehraje. On tím žije. On tam jen tak lehce proplouvá a ukazuje, co sám prožil a jeho pohled mě hodně zaujal. Sice několik věcí bylo hodně předvídatelný, ale co - láska k životu také patří. Byl tam ale jeden moment, kdy jsem myslela, že se všechno změní - ve chvíli na letišti, když odevzdával své cenné věci - dost mi to připomnělo odchod židů do "sprch" a tudíž jsem jen napjatě čekala....Dustin Hoffman a jeho megamrňavej štěk :D Nestojí ani za řeč :D On si tam jen tak na chvilku vstoupí a všichni si okamžitě sednou na zadek a to tam byl jen pár minut :D Bill Murray a jeho realistická postava plná odlehčujících momentů...Ti to jen oživovali :) Njn..jela bych na Kubu. Nebo tedy aspoň do podobného podnebí, kde bych mohla v prominentním rodinném sídle poslouchat rady od svého otce při zvuku letní bouřky a dát si při tom Cuba libre :) :) (11.02.2013)

Film, který jde Andy Garciovi ze srdce a to je jeho nejsilnější stránka . V prní třetině nám Andy Garcia chce ukázat snad všechno najednou : krásy Kuby, politickou situaci, kulturu, tradice, rodinné vztahy, milostný příběh a ne úplně je to k dobru věci. Ovšem pak vám film doslova zavoní, stejně jako vůně kubánského doutníku a příběh si vás podmaní, stejně jako svůdné pohyby krásných kubánek nočního klubu El Tropico Fico Fellove. Ve společnosti Andy Garcii a Billa Murraye Vám nebude chybět vůbec nic a film Vám zůstane v srdci stejně tak dlouho, jak dlouho cítíte na svých chodidlech jemný bělounký písek s kubánských pláží. Jsem rád, že jsem toto ztracené město objevil. (26.12.2006)

Legend of The Fall s menším rozpočtem, zasazená o cca 50 let později, do doby převratu na Kubě. Do doby, kde spousta lidí ztratilo množství ideálů o svobodném, nezávislém a demokratickém státu. Jedním z nich je i postava Andy Garcii, který se mimo hlavní role zhostil ještě hudby a režie. Že je to pro něj látka a příběh nesmírně osobní je cítit z prvních záběrů. Čarokrásná Havana, spousta typické hudby, kluby, pláže atd. Je tam toho hodně, navíc s přijemným zrnitým obrazem přpomínající retro vypalovačky minulého století. Samozřejmě je Andy primárně herec, takže některé dramatické pasáže se mu nedaří úplně precizně uchopit, to ovšem nic nemění na faktu, že za vidění tahle rodinná sága rozhodně stojí. Je historicky docela věrohodná a i suchar musí vídět nadšení, s jakým Garcia svůj filmový sen realizuje. (05.11.2017)

Z příběhu není cítit NADHLED. Chápu, že to pro rodinu Andyho Garcii muselo být po nástupu Castra těžké a že tímto filmem se smiřuje s minulostí, ale ze "Ztraceného města" je to cítit někdy více, někdy méně, ale POŘÁD. A je to škoda...Některé části jsou totiž skvělé - hlavně zápletka s nejmladším bratrem a jeho proměně v řadách revolucionářů. Pak ale máme ve filmu i pasáže, které ho hodně srážejí, jsou velice přehnané, afektované a nevěrohodné (dost laciná až "telenovelovská" love-story mezi Ficem a Aurorou, proslov Fica pod Castrovým balkonem a prakticky celá část filmu natočená v New Yorku). A poslední důležitý poznatek na závěr: Andy Garcia není moc dobrý herec. Spíš velice průměrný. A to snímku rozhodně nedodalo...Víc než 3 hvězdy dát nemůžu. (07.12.2006)

Andy Garcia měl pěkný plán a z velké části ho také splnil. Ukázal nám Kubu jako krásnou zemi, Havanu před padesáti lety jako nádherné postkoloniální kreolské město, a také vzorek vyšší kubánské společnosti té doby. A perfektně předvedl typické latinskoamerické problémy - diktatury, násilí, emigraci. Může být něco horšího, než Batistův režim? Ale může, ještě jsou tu Fidelovi a Guevarovi komunisté. A komunisté, ti dokázali vždycky všem naivním snílkům o rovnosti a bratrství nekompromisně a krutě otevřít oči, většinou nakonec překvapili i sami sebe, a to velmi bolestně. Škoda, že Garcia nedonutil nikoho k nějakému hereckému výkonu. Kromě jeho samotného, Murraye a Hoffmana všichni ostatní jen předříkávali naučený text jako snaživé děti základní školy. 65%. (06.04.2010)