Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V tomto kriminálním příběhu nejsou kupodivu pronásledováni ani všeho schopní zločinci, ani špioni či diverzanti, jak kdysi bývalo běžné. Zápletka je téměř všední: kdosi nenechavý odčerpal z cisterny alkohol, aniž tušil, že se jedná o smrtelně jedovatý metylalkohol, určený pro průmyslové účely. Zjišťování, kam všude byl jed dopraven a které lidi ohrožuje, vyžaduje mravenčí práci. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (53)

insurgentes 

všetky recenzie používateľa

Bek je nesympatický už sám o sobě, a s mírou jeho uvědomělosti jdou nesympatie prudce nahoru. Navíc do půlky filmu není jasno, co vlastně sledujeme, jednu chvíli to vypadá na rodinné drama, pak zas na kriminálku a nakonec na obyčejnou hospodářku. Jisté napětí se filmu nedá upřít, ale kam se to hrabe na majora Zemana. ()

Hennes 

všetky recenzie používateľa

Odcizený methyalkohol z nádražní cisterny hospodským (František Holar) a dělníkem z družstva (F. Filipovský) se stane hospodskému osudným. Další štamgasti, kteří se napili buď také zemřou či oslepnou. Jediný případ místního notorika je vyjímkou, neboť čistý alkohol je jedinou zbraní proti methyalkoholu v těle člověka. Řidič ČSAD Valena (J. Bek) vyráží na svatbu kamaráda a veze sebou nevědomky demižon tohoto jedu. Příběh je vlastně o souboji s časem a sháněním Valeny. Ono bez mobilů či počítačů to nebylo tak jednoduché. Třeba ta slečna co měla najít všechny Václavy co byli v březnu na vojenském cvičení, to nejprve brala jako vtip. Samozřejmě vše šťastně dopadne včetně soukromého života Valeny. Ve snímku se dále objeví jako hospodského žena Dana Medřická, policisté Rudolf Deyl, Zdeněk Ditě, Josef Kemr a další. Pobavili mě dva mladí výtržníci Karel Effa a Stanislav Fišer. ()

Reklama

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Nuda. Předmluva filmu je vhledem do socialistické současnosti, jejíž vývojový ukazatel diváka seznamuje s moderními technologiemi, aplikovanými v malém okresním městečku kdesi v Čechách. Záblesk přichází s postavami šmelinářů a několika demižony metylalkoholu, aby nosnou kriminální linii vzápětí pohřbili (ne)sympatičtí příslušníci VB a takřka nulová akce, nahrazená nekonečným vysedáváním u telefonu. Nehledě na fakt, že s přítomným hereckým obsazením šlo rozehrát mnohem zajímavější film. Šanci zaujmout má jen Dana Medřická a někteří herci v epizodních rolích (Kemr, Hlinomaz, Fišer, Effa). Zjevná nadčasovost tématu je však ku prospěchu celkové hodnoty snímku. ()

arcticsky 

všetky recenzie používateľa

Ne nezajímavý příběh o životě a smrti českých metylalkoholických haluškářů, kteří si podle hesla "Sovětský svaz náš vzor" zjevně vzali příklad z ruských samohonkářů......"Ta smrtka je na vagoně proto, aby jim to někdo nevypil" :-) Nebo reakce na rum pančovaný metylalkoholem: "Ta píše!"...a takových hlášek je tam několik. ()

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Režisér Miroslav Hubáček byl, spíše asi nevědomky, celkem vizionář, když viděl takhle daleko do budoucnosti. Optikou roku 2012 s jeho methyalkoholovou aférou a následnou prohibicí získává Černá sobota nadčasovější rozměr a trochu reálnější kontury, do této doby byla totiž jen průměrnou černobílou (a to nejen kvalitou obrazu) detektivkou s vynikajícím hereckým obsazením, jak už bylo u filmů té doby zvykem... ()

Galéria (3)

Zaujímavosti (3)

  • Film i divadelní předloha „Demižón“ byly s největší pravděpodobností inspirovány skutečnou událostí z března roku 1957, která začala na přečerpávací stanici železničního překladiště u pohraniční stanice (ČSSR – SSSR) Čierna nad Tisou. Statistika případu byla děsivá – 7 mrtvých, 1 slepý a 76 přiotrávených lidí kvůli odčerpávání domnělé vodky z cisterny plné směsi etylalkoholu a metylalkoholu. (mikeldav)
  • Začátek filmu se natáčel na tehdy moderním elektrizovaném nádraží Praha-Běchovice. Dále se filmovalo v Bohnicích, Točné a v okolí Tábora. (nezavisla)
  • Film byl natočen podle rozhlasové hry "Demižón" Miroslava Kratochvíla a Lubomíra Poka, která byla napsaná podle skutečných událostí. Hra byla nastudována v roce 1958 a uvedena v Českém rozhlase České Budějovice. Režíroval ji Otakar Bílek. Pravděpodobně se autoři inspirovali případem z května 1945 v Ústí nad Labem, kde se na zlomeninu a otravu methanolem léčil sovětský vojín Alfréd Kutssan, který po měsíci zemřel. (nezavisla)

Reklama

Reklama