Pán prílivu

Kolika ran je třeba, aby předčasně zemřelo dětství ... a jaké zkoušky vám přebarví na černo svět - a budoucnost ? Drama, které má na první pohled snad až příliš velké ambice, když mu nestačí vnitřní problémy a každodenní zápasy jedné rodiny a naordinuje jí nečekaně brutální zásah zvenčí. Jakoby testovalo, co všechno ještě vydrží. Nicméně osud je lhostejný a tudíž i neobyčejně tvrdý a nesmlouvavý kouč ... a jeho hrátky jsou mnohdy nad síly jednoho člověka. Možná i proto jsem přesvědčená, že právoplatným pánem přílivu může být leda tak Měsíc ... ten vzdálený poutník bledého uhrančivého svitu a tajemných dlouhých stínů, naoko nezávislý a přece věrný druh Země, který k sobě odedávna v pravidelném rytmu zdvihá hladiny světových oceánů. (10.08.2017)

Trojkové filmy jsou čirý průměr. Pětkové čirý nadprůměr. Co ale ty čtverkové? Silnější než průměr, ale ne dost na to, aby dosáhly nadprůměru? Možná. Možná filmy, které vás zamrzí i naserou zároveň, právě proto, že měly navíc, ale cosi jim k tomu prostě schází. Nevíte přesně co, ale prostě to tak je. Chybí jim to něco, co vás dokáže rozechvět, rozčísnout vejpůl, zlomit v pase, rozdrtit na kousky a pak znovu poskládat jako kostičky z Lega. Pán přílivu je bohužel přesně ten typ čtverkového filmu, kterému fandíte a rádi byste, aby na vás zapůsobil silněji než může...ale přitom cítíte, že na to nemá. Přesto, že tyto ambice zjevně měl, ale nějak to prostě dře. Na druhou stranu třeba Dvě tváře lásky je tak neambiciozní film, že si ho skoro ani nevšimnete a přitam tam to všechno je. A je to tam s takovou lehkostí a těm dvěma to věříte, jakoby to žili. Možná to jen problém Pána přílivu - je trochu moc snaživý a trochu moc ambiciozní. A proto to úplně nefunguje. Ani chemie hlavních představitelů, ani trochu překonstruovaný příběh. A je to škoda. (23.04.2020)

Todle by byl ten poslední film, na kterej bych se normálně chtěl podívat. Někdy se podívání na něco, co sme nikdy předtím neviděli, stane zdrojem zklamání, někdy, a to je tendle případ, se stane zdrojem nadšení. Nikdy bych nevěřil, že mě ještě dokáže něco, cokoliv nadchnout, víceméně už sem všechno viděl a zažil, aspoň jednou, no a to je teda i tendle film. Ten sem zažil až dneska poprvý a jednou. Pán přílivu je velkej a krásnej film, smekám před Streisandovou i před Noltem a i před Conroyem. Tomudle filmu muselo velký plátno hrozně slušet. Já ho viděl na malý obrazovce a přesto mě dojal, jako bych ho viděl v kině. Za to jasná 5ka. (09.03.2016)

Miluju filmy, které dokážou vzbudit opravdové emoce... a že jich je čím dál míň. Ovšem tenhle příběh, ať už v dramatické nebo romantické rovině, vás jimi zaplaví. Barbra jako vždy před kamerou skvostná a i na režisérském štokrli sedí jako velká dáma. Nick Nolte si nejcennější filmovou sošku převzal zcela zaslouženě, luxusní výkon. A prostě luxusní biják! (09.07.2019)

Tenhle film ukazuje, jak perfektní je Barbra před kamerou i za kamerou. Ve filmu je velice atraktivní a zaujalo mě, jakým způsobem si mě dokázala získat. Vzpomínky z dětství byly velmi emocionální. Stejně jako Nick Nolte, jehož hlas film doprovází. Nevím, co víc bych k filmu napsala, snad jen, že stojí za to se na něj podívat! (08.05.2013)