Učitel z Vigevana

Po dvou filmech z Říma zamířil Elio Petri zachytit kus pravdy do průmyslové oblasti v Lombardii, konktrétně do městečka Vigevano, které během 50. a 60. let zaznamenalo téměř dvojnásobný nárůst obyvatel. Ve scénáři i v provedení je film paletou několika motivů a témat, která se točí kolem hlavní postavy, charakterově těžko zařaditelného učitele Mombelliho. Skrz něj může divák reflektovat střet mezi "moderním" a "staromódním" přístupem k životu, který je tu vyjádřen kontrastem industrializované společnosti na jedné straně a "starého řádu/zvyku" na straně druhé. Práce v továrně nám sice může přinést existenční zabezpeční a případně luxus, v rovině existenciální ale vede ke ztrátě smyslu a jistot a k problémům z toho pramenícím. Na druhé straně je tu (tehdy i dnes) nepříliš ceněné zaměstnání učitele v kombinaci se "staromódním" pohledem na roli ženy, což zde vede k životu v chudobě. Mombelli tu, zvlášť v konfrontaci se svou ženou, která lehce podlehne svodům konzumu (od kabelky ve výloze, přes továrnu a podvody, až k zaprodání sebe sama), ztrácí jistotu ohledně své role ve společnosti. Film vyvolává řadu otázek a částečně odlehčeným způsobem vyjadřuje zmatení a strach z rychle se měnících základů, z nové společenské optiky, kdy není důležité "jak" něco dělám, ale "za kolik". (22.06.2014)